Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral FOTO: ČTK/Kamaryt Michal
FOTO: ČTK/Kamaryt Michal
Pokusem dosadit na post šéfky zpravodajství Českého rozhlasu kontroverzní Jitku Obzinovou utrpěl ředitel rozhlasu René Zavoral ztráty na všech frontách. Nešlo jen o reputační fiasko u seriózních médií a velké části odborné i laické veřejnosti. Odsouzení se dočkal i z druhé strany – z populistického tábora a z takzvané vlastenecké scény, jejíž sympatizanti v Radě ČRo ostřelovali zpravodajství veřejnoprávního rádia už v minulých měsících a letech.
„Chyba nebyla vyměnit posádku, chyba byl až tenhle ústupek,“ shrnul poslední dění v ČRo na svém streamu na youtube moderátor a radní České televize Lubomír „Xaver“ Veselý. Ten z rozhlasu odešel po víc než dvou letech letos v létě poté, co ho Zavoralovo vedení opakovaně podrželo po kritice zvenčí, ať už kvůli urážkám novinářek nebo fotce s lídrem extremistické scény Tomášem Vandasem.
Navzdory tomu si však Veselý aktuálně s ředitelem ČRo příliš „netyká“: „René Zavoral je skrčkař a podrazník,“ řekl nedávno na svém streamu a naznačil, že ředitel lže o okolnostech Veselého odchodu i příchodu do ČRo. Veselý také Zavoralovi pohrozil, „že půjde s dalšími věcmi ven“.
Zde je třeba připomenout, že internetová televize XTV, jejíž je Veselý hlavní tváří, dává nadprůměrný prostor zástupcům tzv. vlasteneckých sil, kromě hnutí SPD je to třeba i Trikolóra a přidružené subjekty. Okamurovci si u XTV objednali i mediální školení.
Podle vkusu SPD
Právě na nedostatek hlasů SPD ve vysílání veřejnoprávního rozhlasu si v uplynulých měsících opakovaně stěžovali i někteří radní ČRo, zejména Josef Nerušil a Tomáš Kňourek. U Nerušila se kritika zpětně vysvětlila, když v létě oznámil kandidaturu do sněmovny právě za SPD. Kvůli tomu také na členství v radě rezignoval, ve volbách však neuspěl.
Místopředseda Rady ČRo Tomáš Kňourek své názory – i kritiku vůči rozhlasu – dlouhodobě ventiluje především na serveru Parlamentní listy. Na radě se zastával třeba poslankyně SPD Karly Maříkové, které regionální studio ČRo vystřihlo z předvolební vizitky několik slov o tom, že jsou v Česku lidé údajně trestáni za vlastní názor.
Připomeňme, že hlavním bodem široké kritiky jmenování Jitky Obzinové do čela zpravodajství ČRo byla nahrávka, která ji během uprchlické krize usvědčila z manipulace příspěvků TV Prima o migrantech negativním směrem.
Právě na to, že ve vysílání rozhlasu (konkrétně ČRo Plus) „zaznívá strašně málo“ dalších „hlavních názorových proudů této společnosti“ jako třeba odmítání migrace, ale i euroskepticismus či cenzura na sociálních sítích, si letos na radě stěžoval zmíněný Tomáš Kňourek.
A právě v tomto duchu kritizují nejmenování Jitky Obzinové i další hlasy z vlastenecké scény. Vesměs v duchu připomínek dvacet let staré „televizní krize“ a kritiky, že si redaktoři Český rozhlas údajně „zprivatizovali“.
Zbabělec Zavoral, klidné spaní Obzinové
Pár příkladů za všechny. Michal Semín, místopředseda Akce D.O.S.T., nejdřív šéfa rozhlasu za jeho kontakty s alternativní mediální scénou opatrně pochválil: „Protože ředitel René Zavoral si tu a tam dovolí vykročit mimo rámec povolených názorů, musí být ochránci ‚nezávislosti‘ permanentně na stráži,“ aby však vzápětí dodal: „A Zavoral s Obzinovou? Kapitulovali. Spacáky tak mohou zůstat ve skříni a vše pojede ve starých kolejích. Liberální demokracii si přeci rozvracet nedáme!“
Petr Štěpánek, mediální garant hnutí Trikolóra, se přidal: „Nic dobrého jsme se z víkendového zpravodajství nedozvěděli o generálním řediteli Českého rozhlasu René Zavoralovi. Pouze to, že je to zbabělec neschopný a neochotný stát si za svými rozhodnutími. Ustupovat ovcím se nemá,“ napsal Štěpánek na facebooku. Jitka Obzinová podle něj naopak může mít „klidné spaní“.
„Nemá se za co stydět, a už vůbec ne za svůj úctyhodný profesní životopis či za své šéfredaktorské působní ve zpravodajství televize Prima. Každý, kdo ví, jak to ve velkých mediálních domech chodí, respektive, jak to tam chodilo, dokud byl svět ještě v pořádku, chápe, že je naprosto normální, že redakce mívají svoji redakční politiku, že za ni odpovídají šéfové a že profesionální redakce není žádná ‚cochcárna‘.“
Nástup Obzinové hájil i zmiňovaný Josef Nerušil, bývalý radní a také exzaměstnanec rozhlasu. Zavoralův ústup zkritizoval: „Je škoda, že sotva generální ředitel Českého rozhlasu po letech sebral odvahu k potřebným změnám, tak vzal na nátlak mediální kavárny zpátečku.“
Obzinová by podle něj mohla být nepohodlná, protože by po zaměstnancích vyžadovala odpovídající pracovní výkon: „O tom, jaká je pracovní morálka v newsroomu Českého rozhlasu, si už také vrabci cvrlikají; covidové homeoffice jasně ukázaly, že třetina redaktorů je na Vinohradské naprosto zbytečná,“ psal bez dalšího kontextu na Parlamentních listech Nerušil. Dnes je mimochodem asistentem poslance SPD Jiřího Kobzy a mužem pověřeným znovuobnovením pražské buňky okamurovců rozpuštěné po volbách.
Konec smíru s dezinformátory?
Není tajemstvím, že právě SPD by Český rozhlas stejně jako veřejnoprávní televizi nejraději zestátnila, Tomio Okamura o tom mluví už roky a strana měla faktické podřízení obou médií státu i ve svém volebním programu. Garantem příslušných programových bodů byl právě Josef Nerušil.
Ostrá kritika z „vlasteneckého“ tábora je pro ředitele ČRo Zavorala nepříjemná. Do souladu s ním totiž investoval hodně energie, včetně vlastní reputace kvůli opakované účasti v Krameriových novinářských cenách spojených s dezinformační scénou. Mělo to pomoci i klidnému soužití ředitele s rozhlasovou radou zvolenou hlavně na půdorysu hlasovací koalice ANO-SPD-KSČM, a dlouho to i vycházelo.
Ústupkem ve věci nominace Jitky Obzinové však ředitel o tento pofidérní kredit u vlastenecké scény přišel.
Text byl publikován s laskavým svolením serveru HlídacíPes.org.
