Spojené státy oznámily svým evropským partnerům, že se dodávky zbraní mohou výrazně opozdit kvůli vyčerpaným zásobám. Zpoždění se týká evropských spojenců, hlavně Velké Británie, Polska, a pobaltských států – Litvy a Estonska. USA jsou od konce února letošního roku vojensky angažovány v konfliktu na Blízkém východě, a to má právě vliv na americké dodávky spojencům.

Pentagon oznámil, že američtí spojenci v Evropě mohou dostat zbraňové systémy s výraznějším zpožděním. Pro některé evropské země tak není zpoždění dodávek zbraní z USA dobrou zprávou, nicméně Washington zároveň zvažuje odklad dodávek i do asijských zemí, včetně Tchaj-wanu. Omezení se týkají zejména munice pro raketomety HIMARS a systémů protivzdušné obrany NASAMS, stejně jako dalších klíčových raketových komplexů, které využívají američtí spojenci včetně Ukrajiny.

Dále čtěte

„Nezaplatili dostatečnou cenu.“ Trump tlumí naděje na rychlý smír s Íránem

Americký prezident Donald Trump uvedl na sociální síti, že prostuduje nejnovější íránský návrh na ukončení války, ale…

Pentagon uvedl, že aktuálně přehodnocuje nové žádosti i existující kontrakty, aby odpovídaly aktuálním operačním potřebám. Konkrétní detaily však nejsou známé kvůli citlivosti situace. Ta je ztížená tím, že USA jsou od 28. února společně s Izraelem vojensky angažovány na Blízkém východě. Akce v neklidném regionu jsou právě poznamenány vysokou spotřebou munice, kdy americká armáda během dvou měsíců nasadila značné množství střel hlavně k zachycení íránských dronů a raket.

Tom Wright, odborník, který se významně podílel v Bidenově administrativě na tvorbě Národní bezpečnostní strategie pro rok 2022, míní, že se Pentagon může ocitnout v situaci, kdy bude muset vést boj na dvou frontách. To znamená angažovat se v dlouhodobém konfliktu na Blízkém východě a současně posilovat odstrašující schopnosti v klíčovém indicko-pacifickém regionu, na který se chce americký prezident Donald Trump jako jednu ze svých priorit soustředit.

Kvůli nedostatku zásob již americká armáda přesunula část výzbroje z jiných oblastí, včetně zmíněného Indo-Pacifiku, což vyvolává obavy o celkovou globální připravenost USA.

Dále čtěte

Hrozba recese kvůli válce v Íránu je reálná, řekl člen Rady guvernérů Evropské centrální banky

Obavy, že ekonomika eurozóny by se v případě pokračujícího konfliktu na Blízkém východě mohla dostat do recese, jsou reálné a…

Během prvních dvou dnů útoků na Írán spotřebovaly USA munici v hodnotě asi 5,6 miliardy dolarů. Na začátku operace na Blízkém východě byly nasazeny stovky zbraní, včetně střel Tomahawk a moderních protiraketových systémů. Washington informoval, že od zahájení akcí 28. února bylo zasaženo více než 5 000 cílů za použití přes 2 000 kusů munice. Celkové náklady za prvních šest dní operací pak přesáhly 11,3 miliardy dolarů, přičemž tento odhad nezahrnuje předchozí přesuny vojenských sil a techniky.