Zbraně, videohry a terorismus. Jak to spolu souvisí?

ČTK

Demonstranti požadovali po Kongresu a prezidentu Donaldu Trumpovi zpřísnění zákonů o prodeji zbraní. | FOTO: ČTK

Stalo se bohužel už smutnou tradicí, že se po každé události podobné tragickým útokům v El Pasu a v Daytonu, spustí interpretační bitva o to, kdo nebo co za to může. Za možné viníky byli v tomto případě označeni prezident a jeho protiimgrantská rétorika, videohry, terorismus a psychické poruchy. Debata o druhém dodatku americké Ústavy, který občanům garantuje právo vlastnit zbraně, je pak v takových případech naprosto obligátní součástí debaty. Ne, že by Spojené státy se střelnými zbraněmi neměly problém, ale masové střelby jsou pro pochopení tohoto problému spíše na překážku.

Případy tzv. šílených střelců, jak jsou občas nepřesně nazývány, nejsou na evropské poměry v Americe bohužel ničím výjimečným. Přesto ale jejich oběti tvoří jen naprostý zlomek cca 12 tisíc lidí, kteří jsou v celé zemi každoročně zavražděni střelnou zbraní. Pro představu, jak velké toto číslo je, uveďme, že po přepočtu na velikost populace by to u nás znamenalo nějakých 420 zastřelených ročně. To je tři a půl krát více, než případů vražd v naší zemi celkově. Většina těchto vražd je ale motivována ziskem, rodinnými problémy, spojená s gangy a podobně. Na počet obětí daleko vzácnější, ale zato mediálně daleko zajímavější masové střelby nás sice fascinují více, ale o zbraních v USA vypovídají daleko méně.

Vyhovují jak odpůrcům druhého dodatku, tak jeho zastáncům. Pro ty první je šokující připomínkou nefunkčního systému, pro ty druhé pak možností, jak vinu svalit na něco jiného. Zbraň jako nástroj není tak důležitá, jako motivace a psychický stav střelce. To je minimálně částečně pravda, ale zároveň to zastírá podstatu problému. Případ z El Pasa úřady vyšetřují jako útok domácího teroristy a díky dokumentu, který měl střelec sepsal se zřejmě pracuje s tím, že šlo o o zločin motivovaný rasovou nesnášenlivostí. Druhý případ je zatím záhadou, protože pachatel byl zastřelen a žádný testament nezanechal.

Domácí terorismus je poměrně přehlíženým problémem Spojených států amerických. Do útoků z 11. září byl největším teroristickým útokem na jejich území výbuch bomby před budovou v Oklahoma City, který měl na svědomí pravicový extremista a fanoušek konspiračních teorií Timothy McVeigh. Ale i dnes jde o dosti výrazný fenomén. Ve své výpovědi před senátním výborem pro spravedlnost vypověděl úřadující šéf FBI, že každý rok proběhne zhruba stejný počet zatčení ve spojení s teroristickými aktivitami mezinárodními a domácími. Rasistické organizace pak mezi těmi domácími teroristy hrají prim.

Již zmíněný případ z Oklahoma City ukazuje, že kdo opravdu chce něco takového provést, ten si způsob najde a nemusí samozřejmě jít o střelnou zbraň. Zároveň je ale nasnadě, že dostupnost střelných zbraní s vysokou rychlostí a průrazností střelby mnoha potenciálním útočníkům ulehčuje práci. S trochou ironie se můžeme zeptat, jak by dopadl protiimigračními politiky vystrašený pan Balda, kdyby si mohl třeba v Bauhausu koupit poloautomatickou pušku tak, jako Američané ve Walmartu.

Útočník z Daytonu pak byl už v hledáčku úřadů dříve, když například na střední škole sepsal seznam spolužaček, které by chtěl znásilnit. Narušený vztah k ženám je pak častým společným jmenovatelem pachatelů podobných činů. Těmi jsou totiž v naprosté většině mladí muži, z nichž většina má pleť bílou jako sníh. Nejde o jinou kulturu, jde o psychicky narušené misogyny, kteří mají pocit, že mají na pozornost opačného pohlaví nárok a na odmítnutí reagují násilně. Takové tragické případy známe bohužel i z našich končin. Zabránit se jim úplně nedá. Následky budou ale jiné, pokud má pachatel nůž a nebo výkonnou střelnou zbraň.

Co se týče videoher, tak zatím neexistuje vědecký důkaz, že by ti, co je hrají, byli svému okolí nebezpečnější, než ostatní. Videohry, včetně těch násilných, se hrají na celém světě. Přesto nikde nedochází k podobným masovým střelbám nikde tak často, jako ve Spojených státech. Jistě, zbraně nejsou samy o sobě příčinnou jednotlivých útoků. Jejich snadná dostupnost ale jejich provedení významně zjednodušuje a jejich následky zhoršuje.

Nelze očekávat, že by se Američané svých zbraní vzdali. Ačkoliv palnou zbraň vlastní jen asi dvě pětiny domácností, tak zrušení ústavního práva nosit zbraň podporuje dle výzkumu společnosti Gallup jen o něco více než čtvrtina dotázaných. Stačilo by pro začátek, aby se zavedla opatření rušící výjimky z nutnosti projít před koupí prověrkou a třeba možnost se svolením soudu rizikovým jednotlivcům zbraň odebrat. Republikáni však zatím jakékoliv návrhy blokovali. Teď o nich někteří mluví. Otázka je, jestli vydrží i v době, kdy šok nevyhnutelně odezní. Podobné vzedmutí jsme totiž už viděli po únorové střelbě na střední škole na Floridě. Nestalo se nic.

 

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner