V souvislosti s nákupem ochranných pomůcek se dnes šéf Pirátů Ivan Bartoš rozhodl podat podnět Nejvyššímu kontrolnímu úřadu. Nejedná se však pouze o podezřelé nákupy ministerstva zdravotnictví v čele s Adamem Vojtěchem (ANO), zabývat se chtějí rovněž neprůhlednými dodavateli na resortu vnitra. Podle Pirátů existují vážné pochybnosti, že dodavateli nebyli přímo výrobci pomůcek, jak tvrdí Jan Hamáček (ČSSD).
V posledních dnech se stále častěji mluví např. o předražené zakázce na respirátory FFP2. Zatímco v jiném resortu se tyto ochranné pomůcky kupovaly i za 50 korun, ministerstvo zdravotnictví nakupovalo i za cenu v přepočtu až 866 korun. Podle šéfa Pirátů Ivana Baroše by měl NKÚ navíc prošetřit i nedostatečný důraz Vojtěchova ministerstva na důvěryhodnost samotných dodavatelů. „Hned tři z nich, a sice Recea Prague, La Factory a De Sol Investment, působí jako zcela prázdné schránky s minimální aktivitou a často se zcela jiným předmětem podnikání,“ upozorňuje.
Dále se Bartoš obrací i na Finanční analytický úřad (FAÚ), který se zabývá praním špinavých peněz, s dalšími podezřeními. Vůči jednatelům zmiňovaných firem Recea Prague a De Sol Investment je totiž vedeno více než deset exekučních řízení, a v případě druhé se nedohledatelný vlastník navíc nachází v Belize. Navzdory těmto skutečnostem však firmy získaly objednávky na dodávky zdravotních pomůcek za cca 300 milionů korun.
Na vnitru taky přituhuje
Dále podle zjištěných informací společnost Liyi Trade Limited, která je registrovaná v hongkongském rejstříku a obdržela od ministerstva vnitra zakázku za 113 milionů korun, vznikla teprve na podzim minulého roku se základním kapitálem v přepočtu 33 tisíc korun.
Problém však podle Pirátů představuje hlavně skutečnost, že působí jako prázdná schránka určená k mezinárodnímu obchodu čínské firmy Foshan Liyi Trade Limited, zaměřené na obchod s alkoholem a čajem, nikoli se zdravotním materiálem. Mezi dodavateli ministerstva vnitra je dále i Huasheng Tianjin Technological Development Co., Ltd, firma, která je zejména překupníkem a vývojářem součástek do mechanických zařízení.
„Ministerstva by měla rozkrýt své dodavatele zdravotních ochranných pomůcek počínaje výrobcem až po finální dodání ministerstvu. Navíc chybějící informace o vlastnictví dodavatelů je přímo zarážející. Rejstřík skutečných majitelů již měl být dávno veřejný stejně jako na Slovensku či ve Švédsku,“ uzavírá Bartoš.