Že by nám SSSR v roce 1938 pomohl? Tak určitě… Jde o to, kam by to bylo

Neúnavný komunistický pisatel Jaroslav Kojzar, který zřejmě bude Moskvě vděčný ještě v plamenech pekelných, se v Haló novinách pustil do protiruských nálad. 30. září napsal: „Když poslouchám poslankyni Langšádlovou, například v televizní besedě před několika dny, a řadu dalších prominentů podobného typu, jak dští síru na Rusko, ptám se, proč tolik nenávisti? Jen proto, že Rusko dnes neposlouchá, na rozdíl od jelcinovské doby, Spojené státy? Nebo je v tom něco osobního? Ztratila její rodina majetek v minulosti, kdy jsme byli socialistickou zemí? Je to možné, ba dokonce pravděpodobné. Majetek je něco víc než moudrost, než láska, než život.“

Nechme teď stranou, že komunistická „moudrost a láska“ se projevovala především okradením lidí, zavíráním a popravami. Všimněme si jeho tvrzení, jak nám SSSR chtěl v době mnichovské krize pomoci.

„Ten den dopoledne se však jedna země chtěla postavit po našem boku na naši obranu a její vyslanec v předsálí prezidenta republiky čekal na přijetí. Měl zajistit odpovědi na otázky týkající se toho, zda jeho země se postaví skutečně po náš bok, i když třetí smluvní strana tak neučiní, požádá-li o to ovšem naše vláda a prezident. Podotýkám, že ten vyslanec se jmenoval Alexandrovskij, že onou jeho zemí byl Sovětský svaz, jehož nejvýznamnější částí bylo Rusko, že… ale má to smysl, něco připomínat paní Langšádlové a jiným z jejího tábora? Jen snad, že to, co jsem napsal, bylo skutečností, žádná polopravda či lež.“

Zrovna u Kojzara lži a polopravdy na základě jeho působení v minulých desetiletích tak nějak předpokládáme. Ale budiž. Jak to tedy bylo v roce 1938?

Co by bylo kdyby. Tu mýtickou sovětskou pomoc musíme posuzovat podle toho, co bylo předtím a co bylo potom. V roce 1938 provedl Stalin čistku v armádě, což její bojeschopnost značně narušilo. Československo nemělo se sovětským svazem společné hranice. Průchod nějakých vojsk nebo přelet letadel závisel na postoji Polska a Rumunska. Postoj Polska vůči nám nebyl přátelský, když to řekněme mírně. Rumunsko údajně souhlasilo s povolením přeletu letadel, pokud se tak stane ve výšce nad tři tisíce metrů. Je pravda, že počátkem září u nás byla jakási mise, která zkoumala připravenost našich letišť na přílet sovětských letadel, ale ani po tolika letech o tom nevíme vůbec nic bližšího.

O necelé dva roky později Hitler porazil Francii a o tři roky později Hitler napadl SSSR a postoupil až k Moskvě. Je pravda, že před napadením Polska bylo Německo slabší, než později. Otázka ale je, co by válka na našem území znamenala a jak by bylo možné bránit územně malé Československo. Pravděpodobné je, jak s tím počítaly úvahy už před Mnichovem, že by západní část republiky padla po nějaké době do rukou Německa a vláda by přesídlila na Slovensko a boj by se vedl odtamtud.

Josif Stalin prý v roce 1943 řekl prezidentu Benešovi: „Přiznejte se, že jste kapituloval jen ze strachu před bolševismem. Bál jste se, aby Rudá armáda Československu na pomoc nepřišla. Můžeme zajisté doufat, že teď, v roce 1943, se snad pomoci Rudé armády nebojíte.“

To je další aspekt celé věci. Pokud by skutečně k sovětské pomoci došlo, nebylo by to pro naše krásné oči, protože jak je známo, státy nemají přátele, státy mají zájmy. Dopad na Československo by byl ohromný v případě vítězství i porážky. V každém případě by vítězství, byť je obtížné si ho nějak představit, znamenalo trvalé proniknutí sovětského vlivu do naší země o deset let dříve, než k tomu definitivně došlo. Jak by fungoval stát pod sovětským vlivem, s Německem v sousedství, které by se s porážkou nesmířilo a se třemi miliony zhrzených Němců na vlastním území, to už je námět na politický thriller.

Byla by to nejspíš obdoba toho, co jsme pak reálně zažili v letech 1945 až 1948. Ekonomicky rozvrácená země prolezlá sovětskými poradci, s Rudou armádou na svém území a s podrážděným vnitřním nepřítelem v počtu několika milionů. Takzvaná omezená demokracie, která už by se nikdy nevzchopila k normálnímu životu. Komunistům by se tu ovšem vedlo dobře, aspoň těm, které by pak Stalin v nějakém záchvatu podezřívavosti nenechal popravit. Existuje nějaká země, které by kdy Moskva nabídla pomoc a dopadla dobře?

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner