Pouta na rukou a na nohou spojená krátkým řetězem je mučicí nástroj, který si lidé spojují spíše se středověkem než s vyspělou zemí, přesto ho však používají čínské bezpečnostní složky k mučení zadržených, píše zpravodajský web BBC. Ochránci lidských práv dlouhodobě po čínských úřadech požadují, aby případy mučení vyšetřily. Navzdory tomu porušování práv zřejmě pokračuje.

Prominentní čínský právník v oblasti lidských práv Li Che-pching měl pouta na rukou, nohou spojená řetězy celý měsíc. Z vazby byl propuštěn v úterý a jeho manželka Wang Čchiao-ling se o mučení, které zažil během téměř dvou let za mřížemi, dozvídá postupně.

„Pořád musel být skrčený, a to i ve spánku,“ říká Wang s tím, že pouta měl Li nepřetržitě po dobu celého měsíce. Někdy prý musel stát na nohou i patnáct hodin a policie ho bila. „Chtěli, aby se přiznal,“ dodává.

Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch v roce 2015 upozornila na případ, kdy byl jeden muž nucen toto zařízení nosit osm let. V roce 2014 Amnesty International zdokumentovala výrobu mučicích nástrojů, včetně zmiňovaných pout, v čínských fabrikách.

Letos koncem února podepsali zástupci Austrálie, Kanady, Japonska, Švýcarska, Belgie, Británie, Estonska, Francie, Německa, Švédska a České republiky dopis, v němž žádají čínské úřady o prošetření zpráv o špatném zacházení s vězni a o zrušení držení vězňů v izolaci. Čínské ministerstvo zahraničí dopis označilo za porušení čínského práva na nezávislost soudů.

Český velvyslanec v Číně Bedřich Kopecký, který dokument podepsal se souhlasem Černínského paláce, tak však podle Lidových novin učinil bez vědomí českého prezidenta.

Prezident Miloš Zeman, který je teď na návštěvě Číny, se má v sobotu odpoledne zúčastnit recepce na českém velvyslanectví, která se bude konat na jeho počest. Podle českého deníku přitom může mezi Zemanem a Kopeckým kvůli dopisu panovat napětí. Český prezident se se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem setkal už v pátek. V Číně zůstane do středy.

„Vzhledem k tomu, že Čína podepsala Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, by podezření na mučení ze strany policie mělo čínské úřady přimět incidenty vyšetřovat,“ říká William Nee z Amnesty International.

Právníkům v Číně, kteří působili problémy vládnoucí komunistické straně, sice vždy hrozily výhrůžky a násilí, čínský prezident však podle mnohých ochránců lidských práv dal v posledních letech najevo, že práva, jež má garantovat ústava a nezávislé soudy, jsou podle něj v rozporu s národní bezpečností.

Li se prý nikdy nepřiznal. Měl strach, že ho umučí k smrti a už nikdy neuvidí svou rodinu. S úřady se proto domluvil, že jeho soud bude tajný. Nakonec dostal podmíněný trest, který byl zdůvodněn tím, že prý používal internet a rozhovory v zahraničním tisku, aby zdiskreditoval čínský stát. Svou praxi už nesmí vykonávat a poskytovat rozhovory tisku.

Liův případ není ojedinělý. Hrozbě ze strany čínského státu čelí i další právníci, kteří hájí svobodu náboženského vyznání, majetková práva a bojují proti politické perzekuci.

Zařízení, kde byli právníci mučeni, se odmítlo k incidentům vyjádřit.