Evropská komise nedávno přišla se svým plánem pro budoucnost. V rámci tzv. European Green Deal oznámila, že plánuje Evropu do roku 2050 udělat prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Jedná se bezpochyby o jeden z nejambicióznějších plánů, který komise kdy představila. Předsedkyně Ursula von der Leyden ho dokonce označila za evropské „Přistání na Měsíci“. Bezesporu si tak vyžádá nemalé kapitálové výdaje. Aby však plán neskončil jako pouhé bezuzdné utrácení, bude potřeba zajistit, aby peníze šly do ekonomicky perspektivních projektů.
Historická zkušenost napovídá, že tak tomu pravděpodobně nebude. Z ekonomického hlediska je problémem i to, že aby plán své cíle splnil, bude muset dojít k zavedení ještě přísnějších regulací klíčových ekonomických odvětví. I s nimi ale mnozí označují plán za nedostatečný, co se týče jeho environmentálního dopadu. Je tedy vůbec realistické, aby plán naplnil do něj vkládaná očekávání a nepoškodil přitom evropské ekonomiky?
Otázka financování je bezesporu klíčová. Odhaduje se, že si plán celkově vyžádá minimálně 1 bilion eur. Takto obrovská částka bezesporu může budit pochybnosti ohledně toho, jak reálné je peníze sehnat. Evropská unie však již několikrát dokázala, že zajištění peněžních zdrojů pro financování svých „giga projektů“ jí problém nedělá a podobně tomu pravděpodobně bude i v případě Green Dealu. Zhruba polovina peněž by měla jít přímo z rozpočtu Evropské unie. Iniciativa InvestEU by pak měla přinést dalších 280 miliard eur a zbytek by měly pokrýt příspěvky z kas členských států a tzv. „Just Transition Mechanism“. Iniciativa InvestEU bude schopna zajistit právě soukromou část financování, ovšem již teď se ukazuje, že mnoho firem je poměrně ochotných do projektu investovat.
Podporu již vyjádřily giganti jako Nestlé, Unilever či Shell, a zdá se tak, že zajištění dostatku prostředků nebude problém. Tomu pomáhá i Evropská centrální banka, která svojí politikou nulových úrokových sazeb a masivního programu kvantitativního uvolňování Pandemic Emergency Asset Purchase Programme, v rámci kterého nakoupila aktiva v hodnotě přesahující 1 bilion eur, vytvořila prostředí téměř nulových nákladů na dluh.
Dražší ekologické alternativy
Sehnat finance Evropské unii tedy pravděpodobně nebude činit problém. Problematické ale bude jejich využití. Prvním problémem je už to, kam peníze poputují. Ekologicky přívětivé projekty jsou ve většině případů v porovnání s méně ekologickými alternativami dražší. Investice navíc budou řízeny centrálně a nelze od vlády očekávat podobnou efektivitu v alokování těchto prostředků jako od soukromého sektoru. Cílem totiž nebude peníze vydělat, nýbrž peníze utratit.
Toto je problém s evropskými penězi obecně. Náklady korupce dosahují dle studie agentury RAND Europe až 990 miliard eur ročně. V tomto případě však situaci ještě zhoršuje skutečnost, že peníze logicky poputují do zemí, kde je nynější podíl obnovitelných zdrojů na tvorbě energie nejmenší. Právě tyto země, jako například Maďarsko, Polsko či Rumunsko, se však historicky potýkají s nejhorší situací ohledně korupce a využívání evropských peněz. V těchto souvislostech by bylo bláhové očekávat, že více než biliónový balíček bude investován racionálně.
Společně s investicemi do „zelených“ projektů navíc přijde i celá řada omezení a regulací, bez kterých by nebylo možné cíl „karbonové neutrality“ naplnit. Tyto regulace pravděpodobně nejcitelněji poškodí průmyslová odvětví. Jedním z nejhůře zasažených bude pravděpodobně ten automobilový. Ten se již nyní ocitá pod tíhou koronaviru a ekologických regulací na kolenou. Například prodeje aut v Německu se propadly v červnu na 220 000, kdežto ještě před několika lety se stabilně pohybovaly okolo 450 000.
Destruktivní plošná opatření
Regulace však podstatně zvýšily výrobní ceny aut, což se následně podepsalo na spotřebitelské poptávce. Dle analýz americké skupiny McKinsey evropské emisní regulace mezi lety 1998 až 2020 zvýšily výrobní cenu nových aut průměrně až o 4 procentní body ročně. Lze očekávat, že dopady Green Dealu budou podobné, a ten tak sehraje roli pomyslného hřebíku do rakve.
Podobně zasažen bude pravděpodobně i energetický průmysl, což pro evropskou ekonomiku ponese citelné následky. Pouze automobilový průmysl zaměstnává v Evropské unii více než 13 milionů lidí a celkově se podílí na 7 % unijního HDP. Unie si tedy v tomto ohledu pod sebou podřezává větev.
Bez přísných regulací ale nebude možné grandiózní cíle komise splnit a již nyní se objevuje řada politiků a veřejných osobností, dle kterých je dokonce objem investic a přísnost opatření nedostatečná. Časový horizont se jim také jeví jako příliš dlouhý.
Zdá se tedy, že evropský „Moon Landing“ je odsouzen k neúspěchu. Přestože se na něj podaří sehnat nutné finanční prostředky, neuspokojí svými cíli ty, kteří ho pomohli prosadit. I tak budou jeho dopady na ekonomiku obrovské a spíše negativní. Existuje však vůbec cesta, jak emise omezit způsobem, který by nebyl tak ekonomicky destruktivní jako plošná regulační opatření, jež přinesou obrovskou ztrátu pracovních míst a budou pouze slabě vykompenzovány výstavbou ekologicky přívětivých projektů?
Jako možná alternativa se nabízí systém obchodovatelných emisních povolenek. Komise by stanovila emisní cíl a vypustila do oběhu směnky, které by firmám povolovaly určitý objem znečištění. Firmy by pak mezi sebou mohly povolenky volně vyměňovat na základě nákladů, které by jim přineslo snížení jejich uhlíkové stopy. Mechanismy volného trhu by tak zajistily mnohem efektivnější výsledek než současné direktivní řešení.
* * *
Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice. Institut je možné podpořit zde.
