Ukrajinský prezident Zelenskyj se vydal na druhou zahraniční návštěvu od chvíle, kdy se jeho země v minulém roce stala terčem plnohodnotné invaze ze strany Ruska. Po Spojených státech, které jsou z hlediska celkového objemu pomoci nejvýznačnějším jednotlivým partnerem Ukrajiny, zavítal do Velké Británie. Ani to není náhoda.
Boris Johnson byl prvním západním lídrem, který navštívil Kyjev. Británie také pod vedením současného premiéra jako první poskytla Kyjevu západní tanky, a to konkrétně typ Challenger 2. Londýn je tak pro Zelenského nesporně významným spojencem, což bylo vidět i během jeho návštěvy. Ukrajinský prezident si řekl o dodávky moderních bojových letounů západní výroby. Tuto myšlenku zatím země NATO odmítaly, ale Británie může být opět tím, kdo udělá symbolický první krok.
Potlesk v parlamentu a audience u krále
Zelenskému se dostalo výjimečného přijetí. Mohl promluvit k britskému parlamentu podobně jako při své návštěvě Spojených států k americkému kongresu. Jeho cesta dále pokračuje do Paříže a má přijet vystoupit i do Bruselu. Je však navýsost příhodné, že svou zahraniční cestu zahájil právě v Británii. Parlamentu poděkoval za pomoc, kterou jeho zemi Spojené království poskytlo. V absolutních číslech je Londýn po Washingtonu nejvýznamnějším poskytovatelem vojenské pomoci.
V projevu také dopředu poděkoval za „výkonná britská letadla“. Zdůraznil, že za dosavadní podporu je vděčný, ale že Ukrajina potřebuje pro vítězství nad Ruskem víc. Ani při audienci u krále Karla III. se pak nepřevlékl ze své typické vojenské mikiny. Z té si od počátku udělal de facto uniformu. Britové mu toto porušení protokolu ovšem jistě odpustí. Zelenskyj svým oblečením při setkání s ostatními státníky fyzicky připomíná, že je prezidentem země bránící se brutální agresi.
Přijdou stíhačky
Podporovatele Ukrajiny nedávno zklamal americký prezident Biden, když na otázku novináře, zda USA poskytnou v rámci pomoci napadené zemi stroje F-16, odpověděl negativně. Je ale potřeba si uvědomit, že podobně nejprve Amerika mluvila i o moderních dělostřeleckých systémech a třeba také tancích. Faktem ovšem je, že na otázku o dodávkách tanků Abrams Biden odpověděl neurčitě, že „Ukrajina dostane vše, co potřebuje“.
Postoj Ameriky ohledně moderních západních letadel se i přesto změnit může. Klíčem k tomu může být právě chování Británie. Teoreticky by mohla poskytnout stroje typu Eurofighter Typhoon. Těch má 137 a v aktivní službě 101. Navíc do roku 2025 stejně plánuje všechny stroje vyrobené v první sérii vyřadit. Jenže vzhledem k vyrobeným počtům strojů a tím i možnosti doplňovat ztráty je prostě americký stroj F-16 daleko vhodnější.
Ukrajina by ideálně potřebovala jen jeden typ stroje, aby se tak zjednodušila logistika. Provozovat různorodou flotilu moderních bojových letadel by bylo ještě těžší než provozovat obdobně poskládanou flotilu tanků. Premiér Sunak i proto zdůraznil, že případné dodávky takových strojů jsou spíš věcí dlouhodobého výhledu. Hned chce ale začít s výcvikem ukrajinských pilotů. Ten může totiž trvat déle než výcvik tankových osádek.
Dlouhodobá pomoc je stejně důležitá jako ta okamžitá
Krok Londýna tak ovšem představuje i důležitý symbol, že podpora Kyjevu je a bude věcí dlouhodobou. Jde o vzkaz Moskvě, že nemá počítat s tím, že pomoc ze Západu bude ochabovat. To je důležité i proto, že krom pozornost vzbuzujících zbraní, jako jsou tanky a bojová letadla, potřebuje Ukrajina také hromadu munice, ručních zbraní, uniforem a dalšího materiálu. Rusko podle mnohých indikátorů najelo de facto na válečnou výrobu. Chce vést opotřebovací válku.
Samozřejmě nejde vyloučit, že rostoucí ztráty povedou k nespokojenosti doma. Rusko má sice významně vyšší toleranci k lidským ztrátám než západní země, ale neomezená také není. Dodávky moderních zbraní jsou jistě důležité a bez nich padne zbytečně mnoho mužů a žen v ukrajinských uniformách. Stejně důležité ale je, aby Ukrajina měla čím vyzbrojit statisíce lidí, kteří jsou ochotni bránit svou zemi. Příkladu Londýna už v minulosti další západní země následovaly. Přejme si, aby tomu tak bylo i teď.