Železniční stavby se prodražily o 214 miliard, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad

Ilustrační foto (Pavel Šmejkal / FORUM 24)

Ilustrační foto | FOTO: Pavel Šmejkal / FORUM 24

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) se ve svém dalším šetření zaměřil na to, jak ministerstvo dopravy (MD) a Správa železnic (SŽ) rozdělovaly od roku 2016 do poloviny roku 2021 státní i evropské peníze na rekonstrukce vybraných mimokoridorových železničních tratí. Z kontroly vyplynulo, že některé projekty se zpožďují o roky, což má významný dopad na růst nákladů.

Například na rekonstrukci 59 prioritních projektů, které jsou považovány za klíčové pro zajištění strategických cílů a mezinárodních závazků, bylo v roce 2013 počítáno s náklady ve výši 226,5 mld. Kč. Aktuálně se však počítá již s částkou 441 mld. Kč, tedy o 95 % vyšší. Ve stanoveném termínu bylo navíc splněno jen 9 z 39 definovaných projektů, tedy ani ne čtvrtina.

NKÚ podrobně prověřil 15 z celkem 156 projektů zaměřených na rekonstrukci, modernizaci, revitalizaci a zvýšení traťové rychlosti. Hodnota kontrolovaných projektů představovala téměř 105 mld. Kč. U sedmi kontrolovaných projektů došlo ke zpoždění územního nebo stavebního řízení, protože SŽ předložila neúplnou žádost a řízení muselo být přerušeno. Nejčastěji chyběly souhlasy majitelů pozemků dotčených stavbou.

Cíle jako zvýšení rychlosti na trati či zkrácení jízdních dob splnilo z 15 kontrolovaných zatím pět projektů. Dva projekty cíle dosud nesplnily a u zbývajících osmi nebylo možné plnění ověřit, protože nebyly ještě dokončeny.

Zpoždění se týká i projektů transevropské dopravní sítě, a to ohrožuje splnění cíle, který vyplývá z nařízení Evropské unie. Podle něj mají být tratě na hlavní transevropské síti zmodernizovány do roku 2030. U nás jde například o tratě Brno–Přerov a Praha–Kladno s následným připojením na Letiště Václava Havla Praha. Modernizace těchto tratí měla být zahájena do roku 2020, ale ještě v lednu letošního roku, kdy kontrola NKÚ končila, se projekty, s jedinou výjimkou rekonstrukce Negrelliho viaduktu, stále připravovaly.

Modernizace tratě Brno–Přerov má být dokončena v roce 2031. Oproti původnímu plánu s šestiletým zpožděním. Dokončení tratě Praha–Kladno s připojením na Letiště Václava Havla Praha se posunulo o čtyři roky na rok 2029. Náklady na modernizaci dvou etap této tratě stanovila SŽ aktuálně na 42,7 miliardy korun, což je o 13,1 miliardy víc, než bylo původně plánováno. Důvodem je mimo jiné i změna technického řešení ražených tunelů nebo vznik nových podchodů.

„Z matematického hlediska daný výpočet skutečně vykazuje nárůst 95 % v cenách. Tento nárůst je ovšem počítán z položek, které nelze bez dalšího jednoduše porovnávat. Na základě kontroly NKÚ se proto v právě připravované revizi dokumentu Dopravní sektorové strategie, 3. fáze (kterou chceme vládě předložit v IQ 2023) zaměřujeme na úplně jiný metodický rámec stanovování priorit, jejich ohodnocení a vazbu na dostupné finanční prostředky. Strategický dokument z roku 2013 pracoval s hrubou mírou podrobnosti jednotlivých projektů, se znalostí cen roku 2013 a legislativou platnou v tomto roce,“ vyjádřilo se v tiskové zprávě k šetření NKÚ ministerstvo dopravy.

Ve stejném duchu reagovala na výsledky kontroly i Správa železnic. „Musíme konstatovat, že se v rámci kontroly porovnávaly rozsahem činností i staveb neporovnatelné veličiny, co se týká času, rozsahu technického řešení a aktuálních cen. V některých případech současně docházelo k technicky náročnějším, a tudíž i nákladnějším řešením realizace staveb. Správa železnic nepovažuje za relevantní porovnávat aktuální celkové investiční náklady stanovené na základě zpracovaných dokumentací či studií zohledňující aktuálně požadované technické řešení a rozsah prací, které jsou řádně projednané Centrální komisí MD, s odhadem stavebních nákladů z koncepčního materiálu z roku 2013, které nejsou podloženy žádným rozborem nebo zpracovanou dokumentací typu záměru projektu či studie proveditelnosti a mnohdy předpokládající významně odlišný rozsah prací. Vzniká tak dojem neúměrného zvyšování nákladů během celého procesu projektové přípravy. Celkový rozsah projektů přitom vzešel až z konkrétního technického řešení a akcentoval aktuální náklady v daném období, které zohledňují reálný růst cen a další vlivy, jako je například inflace. Navíc se v řadě případů výrazně rozšířil rozsah stavebních úprav, které je nutné v konečném řešení provést.“

Ministry dopravy byli ve zkoumaném období Dan Ťok (za ANO, 2014–2019), Vladimír Kremlík (za ANO, duben 2019–leden 2020) a Karel Havlíček (ANO, leden 2020–prosinec 2021). Na žádost deníku FORUM 24 o vyjádření se k dané kontrole Karel Havlíček nereagoval.