Zeman a Babiš jsou teď Trumpovi sirotci. Ještě chvíli ale budou plenit

Pro některé naše politiky je konec Donalda Trumpa pádem modly, ke které se všelijak upínali, uctívali ji a inspirovali se od ní. Každý nějak jinak, v něčem naoko, do značné míry oportunisticky, ale nepochybně jim velmi vyhovoval. Teď si budou muset nějak poradit, ale nebude to jednoduché.

Všechny tyhle osoby, jako jsou Miloš Zeman, Andrej Babiš, Tomio Okamura, údy wlastenských spolků a hlasatelé suverenity, spojovalo: nemají rádi normální fungování demokracie. Spíše jim vyhovuje obracet se takzvaně „přímo k lidu“. V praxi to znamená rychle oblbnout některé společenské skupiny absurdními sliby, dostat se k moci a tam se zuby nehty držet.

Timothy Snyder to ve své knize Tyranie, která byla napsána jako jakási příručka antitrumpovské sebeobrany, popisuje takto: „Dalším způsobem umírání pravdy je magické uvažování čili nepokryté přijetí rozporů. Prezident v kampani slíbil snížit daně všem, odstranit státní dluh a navýšit výdaje na sociální politiku i obranu. Tyto sliby jsou navzájem v rozporu. Je to stejné jako říct, že z kurníku vezmu vejce, uvařím je natvrdo a naservíruju manželce, současně je usmažím a nakrmím jím děti, pak je slepici vrátím nerozbité a budu se dívat, jak se klube kuře.“

Tak tohle už známe. Zeman nasliboval záchranu národa před migranty a Drahošem a pak především ochránil podivné ekonomické aktivity svých dvořanů.

Andrej Babiš musel slibovat intenzivněji, protože premiér a jeho vláda mají přece jen na praktický chod země větší vliv než prezident. Nemá smysl vypočítávat, co všechno slíbil, protože nasliboval skutečně vše, tedy kromě stavby kosmodromu a letu na Měsíc. Jestliže někdo zapochyboval, zda je možné to všechno zvládnout, když ještě nebylo vynalezeno perpetuum mobile a nefunguje nám pořádně jaderná fúze a supravodivost, dostal jasnou odpověď, jak se bude postupovat: „Bude se makat, prostě to zařídíme.“ A bude to konec tradičních politiků a náprava hrůz Palerma, co tu napáchala ODS a Kalousek a všichni. Že se za údajného Palerma stal někdejší komunistický kádr a agent Babiš boháčem a sotva by to měl být on, kdo něco vyčistí? Takhle se mohou ptát jen ti, co jsou stoupenci starých časů, patří na smetiště dějin, do kriminálu a jsou proti „obyčejným lidem“.

A lidé věřili a věřili. Tedy asi třicet procent z těch, co ještě chodí k volbám.

Snyder cituje Victora Klemperera, analytika totalitarismu, který viděl toto zavržení rozumu ve 30. letech minulého století: „Klemperer popisuje, jak během roku 1933 ztrácel přátele, a jeho deníkové záznamy k otázce magického myšlení dnes znějí znepokojivě aktuálně. Jedna bývalá studentka ho zapřísahala: ‚Ale to musíte cítit, a tomuto citu se musíte oddat, a stále pro vás musí být přítomna Vůdcova velikost, nikoli jistá nepřízeň, jíž momentálně trpíte…‘ Dvanáct let nato – po všech nacistických surovostech a poté, co Německo drtivě prohrálo válku – mu jeden voják s amputovanou rukou řekl, že ‚Hitler nikdy nelhal. Hitlerovi věřím‘.“

A tak i tady ještě stoupenci Babišovy agrosekty vydávané za politickou stranu věří: po nepostavených dálnicích, po deficitních rozpočtech v době ekonomického růstu, podivné expedici Babišova syna na Ruskem okupovaný Krym, ubránění kopce plného lithia za biliony před cizáky, po lžích, střetu zájmů evropského rozsahu, zneužitých dotacích, best in kóvid chvástání… bylo by toho víc.

Musí věřit, přece si nepřiznají, že naletěli a že „líp“ nebude, ani extra úžasné důchody nebudou. Máme ovšem virus, ten do toho podniku trochu hodil vidle. Trumpovi taky. Se vším počítal, ale čínská potvora mu jeho jarmareční boudu zlomyslně rozežrala jako červotoč. Smutné je, že Trumpovo packalství a zlehčování stálo život přes dvě stě tisíc Američanů. Asi čtyřikrát víc než válka ve Vietnamu, tam to ovšem trvalo řadu let.

Trump je pryč, aspoň na chvíli. Může se jistě vynořit – jak se to dělá v hollywoodských thrillerech – jako zdánlivě přemožená příšera ještě jednou. Stejně tak i tady zůstanou zemanovci a babišovci, stoupenci metod „prostě to zařídíme“, „je potřeba použít selský rozum“, „elity jsou proti lidu“ a podobně. Byl by ale dobrý oddechový čas, kdyby Zeman a Babiš, tihle šamani, co mávají chcíplou slepicí a přivolávají jako spasitelé lidu na ves blahodárný déšť, zmizeli do učebnic jako odstrašující příklad. Zatím budou ještě jako sirotčí posttrumpovské oddíly vojska chvíli táhnout krajinou a plenit, co zbylo.