Prezident Miloš Zeman jmenoval členy bankovní rady České národní banky FOTO: ČTK/Deml Ondřej
FOTO: ČTK/Deml Ondřej
Prezident Miloš Zeman ve středu jmenoval viceguvernérkou České národní banky (ČNB) předsedkyni Národní rozpočtové rady Evu Zamrazilovou (61) a novými členy bankovní rady hlavní analytičku Hospodářské komory a poradkyni premiéra Petra Fialy (ODS) Karinu Kubelkovou (38) a ředitele sekce finanční stability národní banky Jana Fraita (56). V radě nahradí od července stávajícího guvernéra banky Jiřího Rusnoka, viceguvernéra Tomáše Nidetzkého a člena bankovní rady Vojtěcha Bendu.
Zamrazilová členkou bankovní rady byla už v letech 2008 až 2014 a Frait v letech 2000 až 2006. Zamrazilová se jmenováním stala první ženou na pozici viceguvernéra za dobu existence ČNB. Zároveň budou v radě národní banky působit poprvé dvě ženy najednou.
Zeman při jmenování upozornil, že ČNB má při boji s inflací k dispozici kromě zvyšování úrokových sazeb i další nástroje, které podle něj nebyly dosud zcela využívány. „Mám tím na mysli jak kurzové operace, respektive operace s devizovými rezervami, tak i operace další. To už ovšem bude záležet na rozhodnutí nové rady,“ uvedl.
Zamrazilová po jmenování řekla, že věří, že nová bankovní rada bude zárukou kontinuity a zároveň důvěryhodnosti národní banky. „Velice děkuji současné bankovní radě, která včas rozpoznala povahu inflace a začala s ní včas bojovat. Tyto kroky nebudou nikdy populární, přesto tyto kroky byly nezbytné a brzy se již začnou projevovat ve zpomalování inflace a růstu objemu peněz v ekonomice. Současná situace vyžaduje hlubší analýzu a další krok musí být pečlivě zvažován,“ prohlásila.
Hospodářská komora považuje jmenování Kubelkové členkou bankovní rady za ocenění práce komory v oblastech analýzy dat, aplikované hospodářské politiky a makroekonomického prognózování. „Věříme, že zkušenosti, které při své práci v Hospodářské komoře nabyla, její rozhodování v bankovní radě ovlivní ve prospěch tuzemského hospodářství a stability podnikatelského prostředí,“ uvedl mluvčí komory Miroslav Diro.
Podle premiéra jde o zkušené odborníky
Premiér Petr Fiala pokládá tři nové členy bankovní rady za zkušené odborníky. Zamrazilovou a Kubelkovou díky zkušenostem z osobní spolupráce považuje za rozumnou volbu pro nadcházející nelehké období.
Fiala zároveň prohlásil, že rada bude mít v následujících měsících nenahraditelnou roli při krocení inflace, která těžce zasahuje ekonomiku i domácnosti. „Proto oceňuji jmenování těchto tří nových členů bankovní rady. Jde o zkušené odborníky. S Evou Zamrazilovou a Karinou Kubelkovou jsem měl možnost osobně spolupracovat a mohu potvrdit, že se jedná o rozumnou volbu pro nadcházející nelehké období,“ řekl ministerský předseda.
Ministr financí Zbyněk Stanjura na twitteru napsal, že je pro něj důležitá kontinuita a předvídatelné jednání ČNB. „Věřím, že odborná erudice nových členů bankovní rady přispěje k tomu, aby ČNB splnila svůj základní úkol pečovat o cenovou stabilitu a snížit vysokou inflaci,“ okomentoval na sociální síti. Ještě před jmenováním nových členů rady uvedl, že udělá vše pro to, aby spolupráce mezi ČNB, vládou a ministerstvem byla profesionální a účinná v boji proti inflaci.
Úrokové sazby beze změny?
Ve funkci guvernéra nahradí od července Rusnoka stávající člen bankovní rady Aleš Michl, kterého Zeman jmenoval 11. května. Nidetzkému a Bendovi na konci června končí první šestiletý mandát, Zeman je tak nejmenoval na druhé funkční období. Členové bankovní rady mohou zastávat funkci maximálně dvakrát.
Příští rok v únoru, těsně před koncem funkčního období prezidenta Zemana, vyprší ještě angažmá v bankovní radě viceguvernérovi ČNB Marku Morovi a členovi rady Oldřichu Dědkovi. Ten na rozdíl od Mory už znovu jmenován být nemůže, protože členem bankovní rady v minulosti jednou byl.
Michl s Dědkem nejsou v současnosti příznivci zvyšování sazeb, přičemž jsou v tomto názoru v bankovní radě v menšině. Odpůrcem zvyšování sazeb je i bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), kterému Michl dělal ekonomického poradce.
Naposledy bankovní rada zvýšila úrokové sazby na počátku května, a to o 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba tak stoupla na 5,75 procenta. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Pro všechna tato rozhodnutí od loňského září hlasovalo pět členů rady. Dva členové, Michl a Dědek, hlasovali pro sazby beze změny. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Michl a Dědek se ale domnívají, že zvyšování sazeb na současnou inflaci nezabere, poškodí export a ekonomiku.
Stávající guvernér ČNB Rusnok tento týden uvedl, že rada ještě ve starém složení na zasedání 22. června zřejmě zvýší základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu či více. Důvodem je nadále rostoucí inflace. Michl po svém květnovém jmenování avizoval, že na svém prvním zasedání bankovní rady v roli guvernéra v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny. To považuje Rusnok za nešťastný výrok, který do standardní praxe centrálních bank nepatří.
Bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnově-politických opatřeních. ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad celým finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu. Bankovní rada je sedmičlenná.
