Tragikomedie prováděná prezidentem Zemanem pokračuje. Je to jen pár hodin, co jsme tu psali, že Zemanovým cílem je poškodit a ponížit ČSSD. A už to máme zase tady v plné kráse.

Zeman stále nepřijal demisi ministra Staňka a to, že ČSSD trvá na tom, že situaci je třeba vyřešit do neděle, označuje za vydírání. Stalo se po dnešní schůzce s Janem Hamáčkem. Prý za 30 let v politice nepřijal jediné ultimátum ani vydírání a vždy je pokládal za drzost.

ČSSD s Hamáčkem v čele promeškala včera příležitost si aspoň trochu zachovat tvář pět minut po dvanácté. Tvrdohlavý Zeman si dělá, co chce. Můžeme za tím samozřejmě vidět kalkul, že buď sociální demokraté zase neudělají nic a jejich rozklad bude pokračovat, nebo z vlády odejdou a pak bude možné za spolupráce s Babišem najmenovat nějaké figury podle jeho představ.

Je tu také možnost nějaké hybridní varianty, že neodejdou všichni ministři za ČSSD a za ty, kdo už se na tom nechtějí podílet (nebo sehrají nějakou hru) se dosadí takzvaní nestraničtí odborníci blízcí Okamurově SPD, což by předsedu Okamuru mohlo částečně uspokojit. Evropa, která se na okamurovce dívá nevraživě, by možná tolik nekřičela a celá rachotina by mohla jet dál. Když si představíme, do jakých rukou by padla ministerstva zahraničí a vnitra, může nám z toho být jen mdlo. Ne tedy, že by se ČSSD na vnitru moc vyznamenala.

Otázka předčasných voleb se bude nabízet stále častěji. Důležitý je ovšem faktor času, protože podle toho může dopadnout jejich výsledek. Jisté je, že tento způsob chování by Zemanovi neměl projít.