Zeman považuje vyjádření Ruska k srpnu 1968 za drzost. Dodnes ovšem Putinovi loajálně sloužil

ČTK

Prezident Ruské federace Vladimir Putin a prezident ČR Miloš Zeman | FOTO: ČTK

Kreml vyostřuje vztahy mezi Ruskem a Českou republikou. Zachází příliš daleko, když kritizuje rozhodnutí českého parlamentu zařadit mezi památné dny 21. srpen k výročí sovětské invaze. Ohradil se i prezident Zeman, považovaný za loajálního Putinova spojence v Evropě. Co se to děje, když jinak prosazuje jeho zájmy?

ČTK

Na počátku vyostření česko-ruských vztahů byl záměr komunistické frakce ruské Dumy projednávat novelu zákona o válečných veteránech. Její přijetí by fakticky legitimizovalo invazi armád Varšavské smlouvy na území Československa v roce 1968 a následnou více než dvacetiletou okupaci.

Tento zákon by přiznal vojákům, kteří se účastnili okupace Československa, status veteránů ozbrojených sil. Skandální je jeho zdůvodnění, jelikož vedle sociálních výhod pro příslušníky okupační armády hovoří o „oprávněném vstupu legálně pozvané armády SSSR na území ČSSR v srpnu 1968“.

Oprávněný vstup?

Ruští komunisté se pokoušejí tuto normu přijmout opakovaně, ale letos si počínali důsledněji. Koncem května svolali na půdu Dumy „kulatý stůl“ se šedesáti účastníky ze všech parlamentních frakcí, výboru pro obranu a ministerstva zahraničních věcí. Kontroverzní formulace nikdo nezpochybnil a výsledkem bylo usnesení vyzývající poslance, aby tento návrh urychleně podpořili.

Oficiální místa Kremlu se sice tehdy od této iniciativy formálně distancovala, nicméně následný vývoj ukázal, že toto citlivé téma není zdaleka přijímáno jednoznačně. Podle průzkumů většina ruského obyvatelstva invazi schvaluje. Na vysokých vojenských školách se o ní hovoří jako o mistrně provedené vojenské operaci a bratrské pomoci.

Reakce parlamentu

Na tuto situaci zareagovala Poslanecká sněmovna ČR. V červnu přijala drtivou většinou 163 ze 175 přítomných poslanců usnesení, které návrh a zdůvodnění novely o válečných veteránech odmítá. Hlasování se zdrželi pouze komunisté.

Jediný proti byl místopředseda KSČM a stínový ministr spravedlnosti (sic!) Stanislav Grospič, který se nedávno zviditelnil výrokem, že nešlo o okupaci a její oběti šly na vrub dopravních nehod.

Už tehdy se ohradil i prezident Miloš Zeman, který má jinak k současné politice Kremlu vedle KSČM nejblíže, a pozval velvyslance Ruské federace Alexandra Zmejevského, aby podal vysvětlení.

Velké rozčarování

Tím ale tento příběh neskončil. Obě komory parlamentu na podzim schválily 21. srpen jako Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Novelu zákona ve vzácné shodě předložilo devadesát poslanců ze všech parlamentních klubů s výjimkou KSČM. 13. prosince ji podepsal i prezident Zeman.

Vzápětí reagovalo ruské ministerstvo zahraničních věcí. „Snaha Prahy znovu se vracet k událostem starým půl století s cílem zapojit je do současného politického kontextu, neochota otočit tuto stránku dějin, která kalí ovzduší rusko-českých vztahů, sotva napomůže úspěšnému průběhu dvoustranné spolupráce,“ uvedlo v tiskovém prohlášení, přičemž přijetí zákona považuje za „velké rozčarování“.

Tuto reakci znovu důrazně odmítli zástupci většiny parlamentních stran i vlády. Postoj Ruské federace je „absolutně nepřiměřený a nepřijatelný“ i pro Hrad. I tentokrát zůstali stranou už téměř století s Moskvou kolaborující komunisté. Nelze ale v této souvislosti pominout, že je premiér Babiš považuje za „demokratickou“ a „státotvornou“ stranu, na které závisí existence jeho vlády.

Absolutní drzost

Prezident Zeman se vyjádřil ke kritickému prohlášení ruské diplomacie i v rozhovoru pro server Parlamentní listy (27. 12. 2019). Označil ho za „absolutní drzost“ a uvedl, že zvažuje, že zruší cestu do Moskvy, plánovanou příští rok.

„Před časem jsem přijal pozvání prezidenta Putina na oslavu 75. výročí vítězství v druhé světové válce, a teď přemýšlím o tom tam buď vůbec nejet, anebo, což asi udělám spíše, tam jet a říci Rusům: ‚Co kdybyste obrátili list a přestali si toto výročí připomínat?‘,“ prohlásil.

Pokud se na adresu Putinovy administrativy takto vyjadřuje i její jinak spolehlivý obhájce, octla se situace kolem okupace za hranou. Zeman si zřejmě uvědomuje, že Kreml v úsilí peskovat svůj bývalý satelit nehajitelně přestřeluje, když takto neomaleně zasahuje do rozhodování suverénního státu.

Rehabilitace stalinismu

Rusko tím dává najevo, že mu podobná „emancipace“ i po pádu železné opony vadí a nenechá si ji líbit. V posledních letech se vrací k velmocenské strategii rozpadlého Sovětského svazu a fakticky rehabilituje stalinistickou éru. Kopíruje tak nálady ve společnosti, jelikož 70 procent Rusů dnes vidí historickou roli diktátora Stalina jako pozitivní, což je nejvíce za posledních více než třicet let.

Tyto změny se odrazily i v nedávno přijaté rezoluci Evropského parlamentu k paktu Molotov-Ribbentrop. Mimo jiné se v ní konstatuje, že „přeměna Ruska v demokratický stát bude obtížná, dokud vláda, politické elity a politická propaganda nepřestanou kamuflovat zločiny komunismu a oslavovat sovětský totalitní režim“.

Pokud dnes někdo relativizuje a zlehčuje vliv Kremlu ve střední Evropě, je vědomě či nevědomě navlečený v jeho dresu. U Zemana tato ostrá vyjádření přesto poněkud překvapují, jelikož se jinak chová jako vzorný stoupenec Putinových zájmů. Příkladů by se našlo bezpočet a nejde jen o ojedinělý výkyv, jako v případě kritiky ruské strany kvůli postojům k okupaci.

Stoupenec zájmů Kremlu

Zeman opakovaně zpochybňuje západní sankce proti Ruské federaci vyvolané nezákonnou anexí Krymu. Jako první evropský státník vyzval v říjnu 2017 na půdě Rady Evropy Ukrajinu k uznání Krymu jakožto ruského území výměnou za kompenzace. Zcela v rozporu s postoji Ukrajiny, spojenců i vlády České republiky.

ČTK

Vytvářel tlak na vydání ruského hackera Nikulina do Ruska, nikoli do Spojených států. Stejně tak se dostal do rozporu se spojenci v kauze otravy agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v Salisbury novičokem, když nepravdivě prohlásil, že se tento jedovatý plyn vyráběl i na našem území. Jeho slova použil Kreml ke zpochybnění britské vyšetřovací verze, že za útokem stojí ruské tajné služby.

Zeman zpochybňuje práci západními spojenci oceňované Bezpečnostní informační služby, která opakovaně varuje před rostoucím vlivem ruských a čínských zpravodajských služeb v České republice. Těmito výpady vyvolává pochybnosti, čí svrchované zájmy vlastně hájí.

V souladu s kremelskou linií odsoudil i mediálně exponované kauzy kolem přemístění Koněvova pomníku a výstavby památníku vlasovcům v Řeporyjích, kteří se zásadním způsobem zasloužili o osvobození Prahy.

Proto lze brát Zemanovy výroky s jistou rezervou. Do Moskvy nakonec pojede a nejspíše sehraje před ruským i domácím publikem divadlo, že vzájemně pošramocené vztahy urovnal. Jeho spojenectví s tamějšími mocenskými kruhy se neposune ani o milimetr.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner