Miloš Zeman se nám do toho nějak zamotal. Když byl v situaci nastávajícího premiéra, tak hlásal, že prezident nesmí odmítnout jmenovat ministra.

Dne 13. 7. 1998 o tom psalo Právo: „Předseda ČSSD a budoucí premiér Miloš Zeman včera v televizní Sedmičce vyjádřil přesvědčení, že prezident nemá právo odmítnout některého jím navrženého kandidáta na ministerskou funkci. ‚Pokud jde o nějaké personální veto, myslím si, že by bylo v rozporu s článkem 68 Ústavy,‘ uvedl Zeman s tím, že ‚Ústava platí pro každého‘.“

Zeman byl tehdy ještě horlitelem za dodržování ústavy a pravil: „‚Z článku 68 Ústavy jasně vyplývá, že se nemůžeme ptát, kdo se komu líbí a kdo se komu nelíbí,‘ řekl dále Zeman ve zjevné narážce na Václava Havla, který nemá podle některých zpráv důvěru zejména k Janu Kavanovi (zřejmě ministr zahraničí) či Václavu Grulichovi (ministr vnitra). V článku Ústavy, na který se včera odvolával Zeman, se píše: ‚Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.‘ Zeman v televizi zdůraznil, že všichni kandidáti ČSSD na ministerské posty mají negativní lustrační osvědčení a čistý trestní rejstřík.“

Jenže Zeman vykládá vždycky to, co se mu právě hodí. Teď se drží teze, že ústavní zvyklosti jsou „idiotský pojem“ a zřejmě soudí, že idiotská je i sama Ústava. Nebo si myslí, že idioti jsou všichni kolem, popřípadě, že se neví, co někdo někdy vykládal.

Teď už ovšem jeho tehdejší prohlášení vesele koluje internetem. Na jeho stoupence to možná neudělá velký dojem, protože u těch Zemanovi projde všechno. Zbytek si ale pomyslí, jak to s charakterem momentálního prezidenta je. Vzít by to měli na vědomí i někteří politici, kterým to pořád není jasné, nebo to aspoň předstírají.