Zeman řečmi o Srbsku a Kosovu plní poptávku svých sympatizantů

Foto: Facebook Žarko Raptor Jovanovič

„Kosovo je Srbsko“ (zleva Hampl, Jovanovič, Měšťan (v čepici), Černohorský, Foldyna) | FOTO: Foto: Facebook Žarko Raptor Jovanovič

Spor kolem pomníku maršála Koněva či každoroční vítání motorkářů z Nočních vlků v Česku mají jedno společné: svádějí dohromady různé skupiny sympatizantů Kremlu, včetně příznivců KSČM a SPD, fanoušků alternativních médií i lidí blízkých tvrdému jádru krajní pravice. Podobné je to i v současné kauze „Kosovo je Srbsko“, kterou na návštěvě Bělehradu rozpoutal Miloš Zeman.

„Nemám rád Kosovo, mám rád Srbsko,“ pravil Miloš Zeman na úvod své návštěvy Bělehradu. Když pak přidal ještě informaci, že by přivítal oduznání kosovské samostatnosti, bylo o výbušné téma postaráno.

Deklarovaná náklonnost k Srbsku, coby ústřednímu spojenci Ruska na Balkáně, ale zdaleka není jen strategií českého prezidenta.

Prosrbské výroky či aktivity zřetelně odkrývají i širší okruh českých fanoušků Kremlu – kteří mají často blízko právě k Zemanovi.

Uvidíme se na Václaváku

Ukazují to i pravidelné demonstrace za srbskou jednotu na výročí vyhlášení kosovské nezávislosti 17. února.

Letošního, málo početného shromáždění na Václavském náměstí se zúčastnili i bývalí protagonisté Bloku proti islámu, jako sociolog Petr Hampl, či lidé s ním spojení – Tomáš Měšťan coby jeden ze spolupracovníků internetové televize Raptor TV i její šéf Radko
Že tato skupina nemá problém dostat se do bezprostřední blízkosti Miloše Zemana, se ukázalo na loňské schůzce prezidenta s exporadcem Donalda Trumpa Stevem Bannonem v Lánech. Na ní byl zástupce Raptor TV přítomen jako jediný „novinář“.

Na protest s ústředním heslem „Kosovo je Srbsko“ přišel i aktivista Jiří Černohorský, který se v uplynulých dnech proslavil tím, že strhal plachtu ze zakrytého pomníku maršála Koněva na Praze 6.

Černohorského blízkost k prezidentovi dokládá fakt, že on sám dřív kandidoval za „Zemanovu“ Stranu práv občanů a dostal i pozvánku na slavnostní recepci na Hrad u příležitosti oslav svátku 28. října.

S příspěvkem na únorové demonstraci na Václavském náměstí vystoupil i Ivan David, v té době kandidát na europoslance za SPD.

Nechyběl ani poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna, který je tradičním účastníkem akcí na podporu Srbska. Foldynu můžeme mezi účastníky podobného protestu najít už třeba v roce 2010.

Clintonova řeznice a generálovy narozeniny

Foldyna, který má sám srbské kořeny, byl součástí prezidentské delegace při Zemanově návštěvě Srbska v tomto týdnu. Poslanec se také opakovaně objevil na akcích spojených s příjezdem ruského motorkářského klubu Noční vlci.

Prosrbské a protikosovské postoje v okruhu prezidentových příznivců aktivně šíří i zástupce šéfredaktora serveru Parlamentní listy Radim Panenka.

Ten je považován za „Zemanova dvorního novináře“, speciální zacházení Hradu s Parlamentními listy například při zahraničních cestách s prezidentem popsal HlídacíPes.org podrobně ZDE.
Radim Panenka je kromě činnosti v Parlamentních listech mimo jiné autorem knižních rozhovorů s Milošem Zemanem.

Na zmiňované akci na Václavském náměstí proti vyhlášení samostatnosti Kosova na Srbsku sám vystoupil v roce 2013.
Na facebookovém profilu „Balkánský zápisník Radima Panenky“ letos v březnu pogratuloval k narozeninám generálu Ratku Mladičovi, kterého Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii odsoudil v první instanci na doživotí za válečné zločiny.
O bývalé ministryni zahraničí USA Madeleine Albrightové zase Radim Panenka v souvislosti s bombardováním bývalé Jugoslávie jednotkami NATO mluví jako o „Clintonově řeznici“.

Občané za Kusturicu

Srbské téma se letos promítlo i do chystaných udílení státních vyznamenání. Miloš Zeman během návštěvy Bělehradu potvrdil, že v říjnu vyznamená srbského režiséra Emira Kusturicu.

Ten je známý jak svým vztahem k Česku, tak i otevřenou podporou Putinova Ruska a anexe Krymu, což byl důvod, proč Kusturicovu nominaci v parlamentu odmítli podpořit lidovci nebo Piráti.

Jeden z návrhů na státní vyznamenání pro Kusturicu podaly do parlamentu čtyři spolky výše zmiňovaných aktérů prokremelské či antiislámské scény – spolek Hej občané Žarka Jovanoviče, spolek Naštvané matky Evy Hrindové, spolek Sdružení přátel heterosexuálního bílého muže Petra Hampla a spolek 7Republika Martina Konvičky.

Iniciativu svým podpisem podpořilo i několik poslanců, včetně Václava Klause mladšího či Zuzany Majerové Zahradníkové z hnutí Trikolóra, nebo exministra kultury za ČSSD Antonína Staňka a poslance Jaroslava Foldyny.

Když čtyři zmiňované spolky představovaly nominaci Kusturici na státní vyznamenání, byl přítomen právě i Foldyna a naznačil, že podporu pro Kusturicu vyjednával právě on.

Zemanův Hofer, Hoferův Zeman

Něco podobného lze vypozorovat i v sousedním Rakousku, které má přitom k Balkánu zcela jiný historický či jazykový vztah.
V Rakousku žije silná srbská menšina, k začátku letošního roku to bylo přes 121 tisíc lidí. Srbové tak předstihli i Turky a po Němcích tvořili druhou nejsilnější národnostní menšinu v zemi.

Právě o Srby – přesněji o jejich hlasy ve volbách – dlouhodobě usilují Svobodní, jinak strana ostře protiimigrační a blízká krajní pravici, propojená například s extremisty z hnutí identitářů či buršáků.

Prezidentský kandidát Svobodných v roce 2016 Norbert Hofer kvůli hlasům Srbů absolvoval dokonce nezvyklou cestu právě do Bělehradu. Bylo to měsíc před volbami a Hofer byl tehdy jen jedním z místopředsedů rakouského parlamentu.

Ani přesto se ale Hofer se prezidentem nestal; volby prohrál. Kromě Srbska jel nicméně tehdy krátce před volbami také do Prahy, kde ho na Hradě přivítal a veřejně ve volbách podpořil Miloš Zeman.

Svobodní se už v roce 2008 postavili proti vyhlášení samostatnosti Kosova. V roce 2016 pak strana podepsala dohodu o spolupráci s Putinovou stranou Jednotné Rusko.
Prolínání prosrbských a prokremelských kruhů tedy zdaleka není jen českým specifikem. Na rozdíl od Rakouska ale v tuzemsku sahá až do nejvyšších pater politiky, k prezidentovi.

Převzato ze serveru Hlidacipes.org.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republikce.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner