Zeman se v něčem mýlí, ale v některých věcech má trochu pravdu. Fialova vláda musí zabrat

Miloš Zeman (Kancelář prezidenta republiky / se svolením autora)

Miloš Zeman | FOTO: Kancelář prezidenta republiky / se svolením autora

Prezident Miloš Zeman se v nedělním rozhovoru pro Frekvenci 1 mimo jiné také vyjádřil k programovému prohlášení vlády Petra Fialy a k některým ekonomickým opatřením, která jsou v programu Fialova kabinetu obsažena. V řadě případů hlava státu novému kabinetu křivdí, sem tam se ale i celkem trefuje a nová vláda by její připomínky měla vzít v potaz, a to i z toho důvodu, že je formuluje na své poměry relativně věcně.

Velký problém programového prohlášení Fialovy vlády spočívá v tom, že na jedné straně vyzdvihuje potřebu stabilizace veřejných financí, zabrzdit nesmyslné rozhazování peněz daňových poplatníků a nalézt úspory, na straně druhé ovšem není příliš konkrétní v tom, jak toho chce dosáhnout. Zůstává tak převážně u toho, že chce reformovat výdaje státu a efektivně nakládat s finančními prostředky. S ničím dalším, až na několik málo výjimek, vláda pětikoalice bohužel nepřichází.

()

Miloš Zeman v uvedeném rozhovoru k programovému dokumentu vlády Petra Fialy říká: „Já jsem si pečlivě pročetl jednotlivé kapitoly. Jsou tam vlastně tři věci. Věc první, zvýšíme rozpočtové výdaje na ty či ony bohulibé účely. Někdy jsou to miliardy, někdy jsou to dokonce desítky miliard. Bod druhý, snížíme z bohulibých důvodů rozpočtové příjmy například snížením sociálního pojištění o dva procentní body, což jsou desítky a desítky miliard,“ zdůrazňuje Zeman.

A pokračuje: „Bod třetí, snížíme deficit státního rozpočtu, který je definován jako rozdíl mezi příjmy a výdaji. Můžete namítnout, že naše ekonomika, kdyby rostla rychle, a ne jenom tříprocentním tempem, tak že by možná mohla snížení deficitu dosáhnout, ale to by potřebovala růst minimálně desetiprocentním tempem, a toho není schopna ani Čína.“

Všechny tři věci, o kterých se Miloš Zeman zmiňuje, v programovém prohlášení najdeme. Ohledně prvního bodu, vláda chce například získat více finančních prostředků pro školství tak, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k HDP alespoň úrovni průměru zemí OECD. Kabinet chce také navyšovat výdaje na obranu České republiky v souladu s našimi aliančními závazky tak, aby dosáhly úrovně 2 % HDP už v rozpočtu na rok 2025. Další příklady: vláda hodlá v tomto volebním období směřovat rozpočet ministerstva kultury k 1 % státního rozpočtu a rovněž chce zvýšit celkové výdaje na výzkum, vývoj a inovace. To je jednoznačné navýšení rozpočtových výdajů, o kterém hovoří Zeman.

Inventura všech agend státu

Do druhé skupiny snižující rozpočtové příjmy patří třeba zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH na 2 miliony korun a na stejnou hranici se má posunout i možnost využití paušální daně. Pak je tady podpora částečných úvazků snížením odvodů sociálního pojištění, zavedení valorizace slevy na poplatníka či daňové prázdniny se zastropováním výše příjmů pro rodiny, které čerpají rodičovský příspěvek nebo mají tři a více dětí.

Křest Týdeníku FORUM (Jan Šibík / FORUM 24)

V neposlední řadě zde najdeme možnost odečíst si z daní do určitého limitu platby za pečovatelské služby či daňovou podporu vícezdrojového financování dlouhodobé péče. Co se týče snížení sociálního pojištění na straně zaměstnavatelů o 2 procentní body, které prezident vyzdvihuje, je však nutné doplnit, že to má být upraveno pouze za předpokladu konsolidovaných a dlouhodobě udržitelných veřejných financí, takže v tom Miloš Zeman neříká celou pravdu.

Třetí bod týkající se snížení deficitu státního rozpočtu je bez diskuzí. Fialova vláda se tak zavázala k co nejrychlejšímu splnění maastrichtských kritérií a dalších rozpočtových pravidel EU a také chce usilovat o zahrnutí zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (případně jeho části) do ústavního pořádku ČR.

Není těžké dojít ke stejnému závěru jako Miloš Zeman, že to všechno nejde tak úplně dohromady. Je potřeba dodat, že jsou tady i nějaká opatření, která do rozpočtu peníze dodají a která prezident nezmiňuje. Na prvním místě uveďme záměr nové vlády snížit počet úřednických míst. Konkrétní plány na základě inventury všech agend státu chce kabinet představit do konce roku 2022. Těch opatření je ale více: prověření možnosti zrušení nesystémových daňových výjimek, bránění daňovým únikům, maximální zapojení zdrojů z EU, komplexní revize systému kontrol veřejných prostředků s důrazem na posílení prvků hospodárnosti, efektivity a účelnosti a další. Potíž je, že už na první pohled je zřejmé, že se pomocí nich jen stěží podaří získat potřebné množství finančních prostředků.

Valorizace spotřební daně

Prezident Zeman rovněž v rozhovoru zopakoval svůj dlouhodobě zastávaný názor na to, jakým způsobem by vláda měla snižovat rozpočtové schodky – odstranit některé daňové výjimky. Ve svém Vánočním poselství v prosinci Zeman uvedl, že by se, kdyby došlo ke zrušení všech daňových výjimek, ušetřilo 380 miliard korun. Právě v této oblasti hlava státu nové vládě křivdí, protože ta zrušení některých daňových výjimek chce zvážit, jen v tom asi nebude tak radikální, jak by si Miloš Zeman představoval.

Johana Hovorková, Milan Tesař, Veronika Kučíková, Dan Hrubý a Jaroslav Bican z nové redakce Týdeníku FORUM (Roman Black Černý a Michal Hošek)

Další věc, ve které prezident nové vládě křivdí, je penzijní reforma. Prezident na její adresu prohlásil: „Je výborné, jestliže tato vláda oznamuje, že její prioritou je důchodová reforma, ale stejně tak to ohlašovaly předchozí vlády a žádnou důchodovou reformu tady nemáme.“ To, že se to nepovedlo minulým vládám, ještě neznamená, že se to nemůže povést té Petra Fialy. Problém je zatím v tom, že nevíme, z čeho se penzijní reforma zaplatí – přitom možností není mnoho, buď budou důchody nižší, nebo se zvýší věk odchodu do penze anebo přibydou nějaké nové daně, ze kterých se to uhradí. Případně půjde o nějakou kombinaci zmíněného. Vláda se zatím nevyjádřila, jakou cestou se vydá, to je přitom to nejdůležitější.

Miloš Zeman se vyslovil i k tomu, co v neděli v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, když prohlásil, že „vláda daně zvyšovat nehodlá, v koalici je ale podle něj shoda na valorizaci spotřební daně z tabáku či alkoholu“. Zeman k tomu řekl: „Pokud jde o úpravu spotřebních daní, tak je to v podstatě zvýšení daní, a jestliže se vláda zavázala k tomu, že daně zvyšovat nebude, měla explicitně říci, že se to netýká daní spotřebních.“ I v tom má pravdu. V programovém prohlášení je ke spotřebním daním napsáno pouze to, že budou zohledňovat škodlivost.

Když to shrneme, co se týče stabilizace veřejných financí, by Fialova vláda měla přidat a pracovat na tom, aby její deklarace ve vztahu k veřejným financím byly důvěryhodné. První takovou příležitostí je návrh rozpočtu na letošní rok, který má v březnu předložit ministr financí Zbyněk Stanjura.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]