Miloš Zeman FOTO: TW J. Ovčáček
FOTO: TW J. Ovčáček
Jak poznat v dnešní šílené době, zda se někdo zbláznil, anebo zda jen chladným rozumem analyzuje šílenství doby a chová se tak, aby v tom psychoticky se chovajícím prostředí zvítězil? Poslední kroky pana prezidenta Miloše Zemana dávají divákovi demokraticky na vybranou, zda už holt je to s panem prezidentem těžký, vždyť na to už má svůj věk. Anebo že Miloš Zeman přes své stáří a fyzickou zchátralost jen velmi chytře využívá šílené doby, aby u svých nebystrých voličů získal další a další body o své lidovosti, selské moudrosti a celkovém pivnictví.
Už jsem se lekl. Zjistil jsem totiž po přečtení pátečního projevu prezidenta, že s ním plně souhlasím. A souhlas s Milošem Zemanem bych u sebe považoval za varovný příznak nástupu demence, či alespoň lehké kognitivní dysfunkce. Je mi padesát šest, tak v podobném případě snadno usoudit, že senilní demence klepe na dveře.
Zeman hovoří pravdu!
„Máme k dispozici jenom jednu jedinou zbraň, protože vakcína ještě neexistuje. Touto zbraní je malý kousek látky, který si pověsíme na obličej a který nás ochrání před nákazou a naopak my chráníme druhé před nákazou.“ řekl Miloš Zeman v projevu 16. října. „Nenechte se svést lidmi, kteří sice o epidemii vůbec nic nevědí, ale kvůli mediální pozornosti jsou ochotni říkat věci, které poškozují naši společnost. Mám tím samozřejmě na mysli takzvané antirouškaře, ale i další, zubaře, kardiology, zpěváky.“
Vždy, když někdo, kým hluboce pohrdám, veřejně řekne nějakou nespornou pravdu, tak mě to bolí. Když jsem četl principy ochrany krajiny nacistického Německa, až jsem se styděl, jak se Hitlerovo pojetí respektu k původní krajině pozoruhodně blíží mým postojům k této problematice. A přišlo mi tristní, že ta nejlepší a nejvyhlášenější dnešní vědecká pracoviště zabývající se ekosystémem na základě nejnovějších poznatků dospívají k závěru, že bez toho – bohužel i Hitlerem proklamovaného – respektu ke krajině nevratně ničíme ekosystém. A nejinak jsem to cítil s prorouškovým projevem Miloše Zemana. Neměl pravdu ve všem – roušky nejsou samospasitelné, k jejich nošení je ještě potřeba dodržovat sociální distanc a velmi často si mýt a dezinfikovat ruce. Ale principiálně jeho poselství ROUŠKY ANO je naprosto rozumné, podložené a shodné se všemi majiteli mozku, které znám.
Prase bylo hladové
Dobrý je to, napadlo mě po chvilce přemýšlení. Vždyť na jaře to bylo jinak! „Prase nemocné nebylo, prase bylo hladové proto, že penzion je zavřený, takže zbytky potravin, kterými se zvíře krmilo, nejsou a prase by umřelo hlady,“ řekl Zeman 19. 4. 2020. Vedle rčení „k**da sem, k**da tam“ je „prase bylo hladové“ jeho nejlepší státnický výrok. Tímto prohlášením – tím o praseti, ne tím o k**dě – pan prezident komentoval dubnovou zabíjačku u jednoho ze svých nejbližších, u Zemanovu srdci milého kancléře Vratislava Mynáře. Pan kancléř v dubnu ve své hospodě na Moravě, v Osvětimanech, uspořádal jihomoravský zabijačku. Bylo na ní šest lidí. To vše v době platnosti nouzového stavu. Takže pan kancléř a jeho spolužráči porušili vládní nařízení omezující volný pohyb osob v době epidemie. Miloš Zeman je prorouškový dnes, kdy je jasné, že je malér. Na jaře, a když se to týkalo kámošů, se vzhledem k epidemii choval a vyjadřoval zcela nezodpovědně.
A že i dnes kromě prorouškových žvástů v jeho projevu v jeho činech vidíme, že je stejně „nerouškový“ dosud. A po ovoci poznáme je! Ne podle projevů, ale podle skutků. V momentě, kdy píšu tento text, chystá Miloš Zeman předávání státních vyznamenání 28. října na Pražském hradě sice bez účasti veřejnosti a politiků, ale v reálné realitě, ne online. Tedy se setkají, shromáždí lidé. A to v situaci, kdy v Česku bude od středy kvůli koronaviru omezeno shromažďování. Pan prezident je naprosto nekonzistentní, odporuje sám sobě a dnes popírá své včerejší výroky.
Že by demence?
Už tak banální zdroj jako unium.cz – katalog souhrnů odpovědí k nejrůznějším zkouškám – uvádí: „Psychopatologie je vědní obor, který se zabývá zkoumáním, tříděním a výkladem chorobných duševních projevů. Psychopatologie osobnosti se zabývá problematikou duševní normality a patologie. Pojetí normality se musí posuzovat z mnoha pohledů. Základní kritéria pro orientační posouzení normality: Nápadná dezintegrace osobnosti, tzn., že některý jev není v jednotě (jednota je souhrn duševního, tělesného, vrozeného a získaného).“
Náročnější zdroje – třeba text Poruchy osobnosti od Pavla Theinera (Psychiatrická klinika FN a MU Brno) říká v materiálu Abnormální osobnosti: „dezintegrace – rozpad osobnosti, nejzávažnější porucha, jednotlivé složky osobnosti se uvolňují, všechny kvality psychiky postiženy, ztrácí kontakt s minulostí i přítomností, změna ve vývoji povahy, neadekvátní reakce (např. schizofrenie, demence, organické onemocnění CNS). Dříve se označovaly termínem ‚psychopatie‘ a jejich nositelé jako ‚psychopati‘. Tyto termíny pronikly do běžné mluvy a staly se urážlivými, a proto se dále v oficiální terminologii nepoužívají. Současný termín zní PORUCHA OSOBNOSTI – anglicky ‚personality disorder‘ (PD).“
Ne senilita, vymočenost!
Nemyslím si, že by Zemanova opravdu příkladná dezintegrace, ale byla výsledkem jeho poruchy osobnosti. Osoby s opravdu vážnou poruchou osobnosti nebývají v reálném životě úspěšné, neumí se prosadit, až na prezidenta. A přes občasné (možná únavou, možná alkoholem způsobené) výpadky Zemanovy pozornosti a jeho viditelné dezorientace na veřejnosti si nemyslím ani to, že by už na něj šla demence. Pan prezident je prostě celoživotně vymočený. Termín vych***ej nemohu v tak slušném textu použít. Dobře ví, že masa – jeho voliči – už dávno nepoužívá rozum. Že se lid – on je lidovým prezidentem – řídí mentální heuristikou, posuzuje „od oka“. Takže se v době, kdy lid už má protiepidemických opatřeních plné zuby jako v dubnu, zastane kamaráda, který ta opatření porušil. A lid tleská. Na podzim, když raketově rostou čísla nakažených, hospitalizovaných i mrtvých, dostal lid strach. A tak je pan prezident pro změnu prorouškový – protože ví, že teď se zalíbí prorouškovým postojem. A lid tleská. Na to, co plácal před půl rokem, jeho volič dávno zapomněl – a Zeman to ví. A ví, že když svolá ty, které chce poctít vyznamenáním, na Hrad, tak zase lid ocení, že navzdory nebezpečí dal metál těm, co si to zasloužej – a zase mu bude tleskat.
Takže mohu na závěr optimisticky konstatovat: Podle mého jen přes mediální výstupy provedeného odhadu Miloš Zeman netrpí ani psychopatií, ani demencí. A netrpí ani žádnou jinou psychickou poruchou. Být prolhaným nekonzistentním populistou totiž není duševní, ale mravní porucha.
