PORTRÉT / Přítel Vladimira Putina Viktor Orbán a prezident Srbska Vučić, lavírující mezi Evropskou unií a Ruskem, spolu sedí na oslavě 80. narozenin bývalého prezidenta České republiky Miloše Zemana. Spolu s nimi sedí na modré židli u kulatého stolu s bílým ubrusem v hotelu v Hluboké nad Vltavou třetí muž. V ruce drží telefon a s politiky se fotí.

Pro mnohé je jeho obličej neznámý. Jde ale o švýcarského politika a novináře Rogera Köppela, který dlouhodobě nabíjí ostrými ruské propagandě. Na Českobudějovicku spolu s některými bývalými i současnými středoevropskými a východoevropskými lídry oslavil narozeniny bývalého českého prezidenta, který je známý svými sympatiemi k Ruské federaci a Vladimiru Putinovi.

Na akci byl novinář jako host bývalého prezidenta Miloše Zemana – jak deníku FORUM 24 potvrdil jeho mluvčí Jiří Ovčáček – ale i jako novinář. „Obě role se dosti těžko oddělují,“ dodal v SMS zprávě.

Tajemná transakce akcií a rekordní zvolení do národní rady

Rodák z Curychu je od roku začátku tisíciletí šéfredaktorem švýcarského týdeníku Die Weltwoche, mezi roky 2004 a 2006 působil jako šéfredaktor německého deníku Die Welt. Po dvouapůlleté přestávce se však vrátil zpět do Švýcarska, kde převzal většinu týdeníkem Die Weltwoche vlastněných akcií. Rázem se tak stal vydavatelem i šéfredaktorem týdeníku.

Nikdy neprozradil, odkud na tuto transakci vzal peníze. V té době se roční prodaný náklad pohyboval okolo 80 tisíc vydání, po převzetí týdeníku Köppelem v roce 2006 se počet prodaných vydání ještě zvýšil na více než 82 tisíc. Od té doby se však počet prodaných vydání snížil na méně než polovinu, když mezi roky 2023 a 2024 Köppel prodal necelých 40 tisíc vydání.

Köppel ale není pouze novinářem. V roce 2015 se stal členem švýcarské národní rady. Mezi dvě stovky poslanců, kteří v národní radě reprezentují občany jakožto obyvatele celé země bez ohledu na kantonální příslušnost, se dostal ze 17. místa kandidátky krajně pravicové a z velkých švýcarských stran nejvýrazněji euroskeptické Švýcarské lidové strany s rekordním počtem hlasů. Volilo ho necelých 180 tisíc voličů. Svůj obrovský úspěch ve volbách přitom neočekával ani on sám.

„Jsem překvapený. Nikdy jsem nepatřil k těm, kteří předpokládali automatické zvolení. Samozřejmě si tohoto výsledku také velmi vážím,“ říkal Köppel v jednom z rozhovorů v říjnu před devíti lety.

Jeho politické postoje jsou popisovány jako pravicově konzervativní. To potvrzuje i to, že v loňském roce promluvil na mezinárodní konzervativní konferenci CPAC v Budapešti. Sál byl plný národoveckých politiků. Po vzoru filmu o krotitelích duchů Ghostbusters konferenci organizátoři nazývají „wokebusters“.

Hlavní hvězdou byl premiér pořádající země Viktor Orbán. Promluvil ale i současný maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Ten se od začátku války na Ukrajině několikrát setkal se svým ruským protějškem Lavrovem. Během stejného panelu jako Köppel, který přirovnával ideologii „woke kultury“ k národnímu socialismu, vystoupil i bývalý předseda české vlády Andrej Babiš (ANO), na konferenci se setkal Köppel s Václavem Klausem. Ve stejném roce novinář a politik oznámil, že z politiky odchází, aby se věnoval svému týdeníku.

Nepochopený Putin

Odpor k západnímu liberalismu, účast na Zemanově oslavě i mezinárodní konzervativní konferenci nejsou jediná pojítka mezi Köppelem, Orbánem a v prvním případě i ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

V ten den, kdy Rusko zahájilo plnou invazi na Ukrajinu, Köppelův Weltwoche vyšel s obálkou s Putinovou tváří a titulkem „Nepochopený“. V editorialu Köppel naznačoval, že novináři i intelektuálové Putina nenávidí, protože „představuje vše, co odmítají, démonizují, a proto nesmí existovat: tradice, rodina, vlastenectví, válka, náboženství, mužnost, vojenství, mocenská politika a národní zájmy“. Pokračoval, že Putin odhaluje „dekadenci Západu“ a že je to „náš potenciální partner“.

Neschopná EU přilévá olej do ohně tím, že se připojuje k Ukrajině.

Týden po začátku války na Ukrajině, největšího konfliktu na starém kontinentu od konce druhé světové války, na sociální síti X Köppel vyzýval Západ, aby situaci neeskaloval.

„Situace je velmi vážná. Putinova válka je zločin. Západ ji však nesmí eskalovat. Putin obklíčen, vysoce nebezpečný. Neschopná EU přilévá olej do ohně tím, že se připojuje k Ukrajině,“ napsal na začátku března před dvěma lety s tím, že jeho Švýcarsko se musí vrátit k neutralitě.

Zhruba v té době volal tolikrát po zrušení protiruských sankcí, že by se mohlo zdát, že má na tom všem nějaký zájem. Volání po zrušení sankcí je mimo jiné dalším společným tématem Rogera Köppela a Viktora Orbána.

„Sankce dělají ze všech Rusů nepřátele Západu, ničí soukromý sektor, a posilují tak Kreml. Vyvolávají hlad ve třetím světě, který se odvrátí od Západu a přikloní se k Rusku a Číně. Měli bychom od této iracionální politiky upustit,“ psal na sociální síti X.

Dvořil se mezinárodně ostrakizovanému „novináři“

V dubnu loňského roku zase psal o svobodě médií v Rusku, když tvrdil, že si v Rusku může „stáhnout všechna média na internetu“. „Russia Today (ruská propagandistická televize financovaná ze státního rozpočtu, pozn. red.) a další jsou v Evropské unii blokovány,“ dodal. Na to, že v prvních šesti měsících roku 2023 nařídila ruská federální cenzurní agentura Roskomnadzor zablokovat více než 885 tisíc webových stránek, které údajně obsahovaly informace zakázané ruskými zákony, ale zapomněl.

V době, kdy psal o blokovaném vysílání televize RT (dříve Russia Today, pozn. red.), se zrovna nacházel v Moskvě, kam se vydal jako jeden z mála západních novinářů po začátku války. Podobně jako bývalý moderátor Tucker Carlson, který v Moskvě pořídil rozhovor s Vladimirem Putinem, informoval o tom, jak se Rusům v zemi pod bezprecedentním tlakem sankcí žije dobře, a kritizoval „velmi jednostranný obraz, který je nám předkládán v našich médiích“. „V Moskvě se nejen svítí. Také mobilní telefonní síť je mnohem rychlejší než v Berlíně. Mnohem rychlejší,“ psal na sociální síti.

Do Ruska se však nevydal jen kvůli památkám. V ruském hlavním městě se setkal s nechvalně známým propagandistou Vladimirem Solovjovem. Ten je na západních sankčních seznamech a ve své show na ruské státní televizi Rossija-1 volá po zničení Západu.

„Zničeny musí být vládní čtvrti Kyjeva a Oděsy, Berlína i Londýna, Paříže i Washingtonu. Musí být zničeni všichni, kteří si troufli oživit nacismus a otočit ho proti naší posvátné vlasti,“ hlásal Putinův „hlavní agitátor“ během jednoho vysílání své show.

Setkání sice Köppel označil na stránkách svého týdeníku za „setkání s ďáblem“, nepochybně to však vidí jinak. V článku, který zdobila selfie se Solovjovem z moskevského televizního studia, dal ruskému propagandistovi prostor k tomu, aby šířil své myšlenky i ve Švýcarsku. Ukrajinská vláda je podle něj řízena nacisty, v Rusku nikdy nedošlo k žádným válečným zločinům a invaze na Ukrajinu nebyla útočnou válkou, ale „osvobozením“.

V Moskvě se setkal i s Marií Lvovou-Belovou, ruskou zmocněnkyní pro práva dětí. Na tu Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal zatykač kvůli válečným zločinům. Je údajně zodpovědná za deportaci tisíců dětí z okupovaných území na Ukrajině do Ruska.

Rozhovor poskytuje růžový obraz Lvové-Belové i Ruska, propaguje ruské „tradiční hodnoty“ a bičuje „dekadentní Západ“ a jeho liberalismus. V průběhu celého rozhovoru zároveň zmocněnkyně pro práva dětí papouškuje klasické ruské narativy, jako že Ukrajinci používají „děti jako štíty“ v Mariupolu nebo že Ukrajina odmítla evakuovat děti z Bachmutu.

V článku svého týdeníku se následně chlubil tím, že byl Die Weltwoche prvním „západním listem“, který s Lvovou-Belovou hovořil. Zároveň dodal větu jako vystřiženou z učebnice ruské propagandy, že prý může nefiltrovaně a nezpochybnitelně potvrdit, že děti nejsou unášeny, ale zachraňovány.

Jeho návštěvu ostatně ruská propaganda náležitě využila, když se na komunikační platformě Telegram objevovaly zprávy o švýcarském politikovi, který se rozhodl „na vlastní oči vidět, jak to v Moskvě chodí“ a ukazuje, že je v Rusku prý všechno velmi dobré.

Nebyl to však jediný případ, kdy Köppel opakoval ruskou propagandu jako dobře vycvičený papoušek. Když zemřel nejvýznamnější ruský opoziční politik Alexej Navalnyj, Köppel ve svém propagandistickém týdeníku psal, že „stále není jasné, co způsobilo smrt ruského opozičního představitele Alexeje Navalného. Zemřel při procházce v trestanecké kolonii, kde byl vězněn“, a odkázal se na ruský propagandistický web.

Mnozí si přitom mysleli, že oficiální verze smrti největšího Putinova odpůrce není pravdivá. To nakonec potvrdila i investigace deníku The Insider, když ukázala, že Navalnyj byl ve vězení zřejmě otráven.

V reakci na to ho švýcarský web Tages-Anzeiger označil za posledního přítele Vladimira Putina a dodal, že „ani komunisté ve východní Evropě nebyli za studené války tak loajální vůči Moskvě jako Köppel“.

Orbán je hrdina

Věrný je Köppel Moskvě, stejně věrný je ale i Budapešti. Viktor Orbán ho s sebou vzal jako jednoho z novinářů na svoji „mírovou misi“, kdy po návštěvě Kyjeva v době, kdy Maďarsko odstartovalo předsednictví v Radě Evropské unie, navštívil i Kreml a Vladimira Putina. Viktor Orbán nic nevyjednal, naopak se na něj snesla kritika ze všech stran.

Podle Rogera Köppela je však Orbán hrdina. „Nejvýraznějším a stále rezonujícím dojmem z mé cesty do Kyjeva je pro mě to, jak chyběla válka na západě země a v hlavním městě. Nic nám navenek nepřipomínalo, že Ukrajina je v tom, co nazýváme existenčním zápasem o přežití, v jakémsi závěrečném boji na obranu naší západní civilizace proti temným silám nesvobody,“ opakoval v rozsáhlé reportáži z „mírové mise“ Viktora Orbána slova západních politiků, kteří nechtějí vojensky podporovat Ukrajinu.

„Dalo by se předpokládat, že země, která čelí nepříteli ruského kalibru, musí sebrat všechny své síly k válce. Totální mobilizace, krev, pot a slzy. Neexistuje žádný jiný způsob, jak takový spor přežít. Ale nic z toho tam nebylo,“ dodal.

Jeho slova se podobají tomu, co říkal slovenský premiér Robert Fico – další z pozvaných hostů Miloše Zemana. „Opravdu si myslíte, že v Kyjevě je válka? Jeďte tam a zjistíte, že je tam absolutně normální život.“

Köppel v reportáži označuje Orbána za „Robina Hooda z Evropské unie. „Přeji hodně štěstí. Ať jsou jeho mírové mise plodné,“ uzavírá šéfredaktor a vydavatel týdeníku Die Weltwoche.

Ještě v letadle na kameru mluvil se samotným mírotvorcem Orbánem. Mnoho komentátorů mu později vyčítalo, že vedl propagandistický rozhovor. Nejde ale o propagandu jako v Severní Koreji, Rusku nebo Maďarsku, kde vládou kontrolovaná média fungují jako státní komunikační složka. Maďarský vládní propagandista je placen za to, aby byl propagandistou, a nemá na výběr.

Köppel má naopak veškerou svobodu a nezávislost – alespoň na Maďarsku – a bylo to jeho vlastní rozhodnutí, že za exkluzivní přístup k Orbánovi musí zaplatit něčím jiným. Köppel kladl měkké otázky, aniž by zpochybňoval rozpory nebo se zabýval Putinovými zločiny doma i v zahraničí. Není divu, že Orbánovi lidé vybrali do doprovodu své delegace právě jeho, a ne někoho jiného, a poskytli mu exkluzivitu.

Hlásná trouba Kremlu na oslavě jubilea Miloše Zemana

Švýcarský novinář a politik je častým hostem ruské státní propagandistické televize RT. Jde přesně o tu televizi, na jejíž blokování v Evropské unii si na sociální síti X dřív stěžoval. Jeho výroky a články z týdeníku Die Weltwoche potom ruská propaganda využívá na domácí scéně. Stejně tak jeho články přebírají i české dezinformační kanály.

Když Köppel vyrážel do Moskvy, ještě nevěděl, co přijde. O několik dní později ruská raketa zasáhla dětskou nemocnici v Kyjevě. Útok zmiňuje i v reportáži z cesty. „Rakety dopadají na dětskou nemocnici v Kyjevě. Ukrajinci obviňují Rusy. Rusové všechna obvinění odmítají.“ Nic víc ale nepíše.

Válka na Ukrajině probíhá už více než dva a půl roku. Köppel i přesto vyzývá ke spolupráci s Putinovým Ruskem. „Kam se dostaneme, když se teď každý zabarikáduje na vlastním pozemku,“ prohlásil v jednom ze svých videí. Stejným hlasem vyzývá i ke spolupráci s komunistickou Čínou.

Na oslavu Miloše Zemana v sobotu dorazili současní i bývalí lídři zemí střední a východní Evropy. Většina z nich je do určité míry kontroverzní – Fico, Pellegrini, Vučić, Duda, Orbán, Babiš, Klaus, ale i samotný Zeman. Podle webu deníku Gazeta Wyborcza se například polský prezident vydal na oslavu politika známého svými sympatiemi k Rusku, kterého přijeli pozdravit političtí vůdci doma často kritizovaní za své autoritářské sklony. A světe, div se, Duda se svojí návštěvou Česka ani nepochlubil na sociálních sítích.

V kontextu kontroverzních politiků se švýcarský novinář a politik Roger Köppel, vydavatel a šéfredaktor Die Weltwoche, na oslavu Zemanova jubilea skvěle hodil. Zeman oslavil své 80. narozeniny s hlásnou troubou Kremlu.

Köppel ale na rozdíl od prezidenta Dudy své pozvání na odiv na sociální síti X dal. „Narozeniny bývalého prezidenta České republiky Miloše Zemana. Mimo jiné s Václavem Klausem, Viktorem Orbánem a Aleksandarem Vučićem,“ napsal. „Kdyby to byla Evropská komise, Evropa by měla méně problémů. A Švýcarsko by skoro mohlo uvažovat o přistoupení.“