Prezident Miloš Zeman FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Prezident republiky se – jen kvůli své funkci – nikdy nemůže chápat jako nekritizovatelná persona. Pokud okolnosti – například zdraví – postaví člověka v té funkci do situace, kdy už není schopen úřad vykonávat, počítali tvůrci ústavy a celé naší legislativy s tím, že takový člověk ve funkci prezidenta bude mít dostatek náhledu na svůj stav a bude na funkci rezignovat.
Současnost bohužel ukazuje, že Miloš Zeman sice dospěl do fáze, kdy se stává téměř nekritizovatelným. Strefovat se do chorého nemohoucího muže je běžnému komentátorovi proti srsti, i když „za zdrava“ chápal Zemana jako ohrožení republiky. Proto je nejvyšší čas, aby byl Zeman odvolán pro zdravotní nezpůsobilost výkonu funkce. Kdo by ale pak hájil v Čechách Putinovy zájmy?
Přestože jsem měl vždy rád vtipy na téma neschopnosti, sprostoty či konkrétních lapsů prezidenta Miloše Zemana, nad titulky článků o jeho poslední hospitalizaci už mi ten smích připadal trochu jako smích hyeny. Ano, je velká legrace, když v novinách vycházejí články o tom, kterak je prezident Zeman, známý svým opilstvím, dehydrovaný. I ta nasnadě ležící replika – asi málo chlastá – už není v případě tak zdravotně zbědovaného člověka jako Miloš Zeman moc směšná či přijatelná. Ale vykonává-li nejvyšší státní funkci člověk, který už není schopen normálního fungování, je důvod bít na poplach.
Špatně utajitelná pravda
Jiří Ovčáček má od pátého srpna připnutý tweet ve znění: „Já musím chápat každého člověka. I když třeba nejde tím směrem, kterým bych chtěl já. A může jít směrem, který třeba i právem považuji za nesprávný. Ale já ho nemůžu odepsat. Nemohu se od něj distancovat.“
Je to hezké, že Zemanovi věrní stojí v pevném šiku. A šestnáctého září, po Zemanově hospitalizaci, jásá na twitteru: „Vyšetření nezjistila žádné onemocnění nebo jakékoliv jiné problémy, které by prezidenta republiky ohrožovaly na životě. Prezident republiky podle zjištění lékařů trpí dehydratací a mírným vyčerpáním.“
Ovšem když se do té zprávy, kterou Hrad zveřejnil, podíváme, nedočteme se nic jiného než „Potěmkinovu lékařskou zprávu“. Cituji: „Lékaři provedli zevrubné zdravotní vyšetření prezidenta republiky: CT, sonografii a krevní odběry. Zmíněná vyšetření nezjistila žádné onemocnění nebo jakékoliv jiné problémy, které by prezidenta republiky ohrožovaly na životě. Prezident republiky podle zjištění lékařů trpí dehydratací a mírným vyčerpáním. Nadlimitní hodnoty nebyly zjištěny u cukrovky, přetrvává neuropatie dolních končetin, jak už je známo delší čas. Nyní se dokončí rekondiční pobyt v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, zahrnující infuze, v příštím týdnu plánuje prezident republiky normální pracovní program.“
A jsem si samozřejmě vědom toho, že Jiří Ovčáček, pod tím textem podepsaný, nemůže napsat pravdu. Veřejnost ale vidí rychle postupující chřadnutí Miloše Zemana bez ohledu na jistě dobře míněnou propagandu jeho mluvčího.
Putin ho potřebuje!
Důvody, proč prezidentovo okolí skutečně potřebuje Zemana udržet ve funkci bez ohledu na jeho zdravotní stav, bez ohledu na duševní svěžest a bez ohledu na přijatelnost výkonu funkce prezidenta republiky ve stavu, v jakém Miloš Zeman je, jsou zřejmé. Agendu již, dle všech zpráv z Hradu, dávno vyřizují nejdůležitější prezidentovi muži. A stav společnosti, její zásadní rozdělení a znesváření, které destabilizuje celou naši politickou scénu, určitě dělá radost v Moskvě.
Jsme pro Putina blízkým zahraničím, součástí sféry, kterou považuje za „svoji“ a kde chce alespoň nepřímo vládnout jako na matičce Rusi. Pro takový záměr pak je proruský prezident a jeho ještě proruštější spolupracovníci vynikajícím prostředkem a je úplně jedno, jestli je Zeman v polovědomí (a na kapačce, aby se ta dehydratace zlepšila) a kroky k upevnění vlivu Putinova Ruska vykonává jeho okolí. A nemyslím tím nebohého mluvčího Ovčáčka. Pro Putina jsou klíčoví pánové z vyšší ligy – pánové Mynář a Nejedlý. Bez nich by se ruský vliv a rozeštvávání společnosti staly méně prosazovatelnými, i když ten vliv pánové provádějí nepřímo, skrze churavého prezidenta. Ale vliv a zájmy Ruska by neměly mít přednost před elementární civilizovaností, ke které se náš západoevropský civilizační okruh hlásí.
Ano, v Rusku je tradicí, že skrze cara a carevnu vládl šílený mnich Rasputin. Tyto byzantsko-sibiřské manýry však nemají v Evropě co dělat. V Evropě, do které – na rozdíl od Zemana a jeho okolí – alespoň moje sociální bublina chce patřit. A naopak nechce patřit do sféry vlivu ruského samoděržaví – Putinovy asijské variace na demokracii.
I Zeman zasluhuje soucit!
Bez ohledu na potřeby prezidenta Putina by se Česká republika měla držet v mezích humanistických tradic, ze kterých naše civilizace vyrostla. A k té humanistické tradici patří i respekt k seniorům. V naší kultuře prostě není přijatelné chtít po starcích, aby fungovali nad rámec limitů, které jim nastavuje jejich zdravotní stav.
Prezidenta v takovém zdravotním stavu, v jakém je Zeman, prostě nemůže civilizovaná evropská země mít. Nejsme v Severní Koreji, kde je prezidentem mrtvý Kim Ir-Sen. Proto by prvním krokem nového parlamentu, který vzejde z podzimních voleb, mělo být zahájení řízení k odvolání Miloše Zemana z funkce. Prezident ve stavu, v jakém Zeman je, totiž nejenže dělá ostudu. On navíc – což je samozřejmě mnohem větší problém – prostě nefunguje. A jsem přesvědčen, že chtít po něm ve stavu, v jakém je, jakoukoliv cílevědomou činnost, je naprosto neetické. Člověka v tomto stavu nelze trápit výkonem funkce prezidenta.
