Miloš Zeman jednal s Andrejem Babišem. FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Prezident Miloš Zeman oznámil, že bude volit Andreje Babiše. Uvedl jen zástupné důvody. Pragmaticky si vybral kandidáta nejlépe schopného hájit zájmy současné hradní kamarily. Obnovením mocenského paktu ovšem dál polarizuje společnost, což paradoxně může Babišovu volbu ztížit.
Končící prezident vystoupil v nedělní Partii, kde potvrdil, že dá v prezidentské volbě hlas šéfovi hnutí ANO. Nebylo to žádné překvapení. Podobných náznaků bylo v poslední době víc, přestože není žádným tajemstvím, že vztahy obou spojenců loni ochladly. Stručně si je zrekapitulujme.
Ochlazení vztahů
Zeman přispěl ke vzniku Babišovy menšinové vlády tolerované komunisty a nepochybně za to něco chtěl. Nabízí se otázka, co všechno bylo nakonec z těchto neveřejných dohod naplněno. Bývalý premiér podporoval rozvoj česko-čínského byznysu, na čemž měl Hrad eminentní zájem.
Velkolepé plány slíbených stovek miliard korun čínských investic však zkrachovaly a Zemanův poradce Jie Ťien-ming ze společnosti CEFC skončil kvůli korupci ve vězení. Hradní tým se zahojil na čínských dodávkách ochranných pomůcek v covidové krizi a premiér Babiš jen přihlížel, že přitom docházelo k velmi netransparentním a podezřelým transakcím.
Loni se zhroutily i česko-ruské vztahy poté, co byl zveřejněn podíl ruských tajných agentů na explozích ve Vrběticích. Za své vzaly i představy Hradu, že obří zakázku na dostavbu jaderných bloků v Dukovanech získá ruský gigant Rosatom. Zeman v této souvislosti Babišovu vládu kritizoval, že v tendru došlo ke zbytečnému prodlení.
Loni v létě se začaly vztahy obou mužů vyhrocovat, když prezident prozradil, že Babiš nesplnil svůj údajný slib zastavit odposlouchávání jeho nejbližších spolupracovníků Mynáře a Nejedlého a odstranit ředitele BIS Michala Koudelku.
K vážnému zlomu došlo loni na podzim, kdy Zeman zkolaboval a dlouho nebylo jasné, zda bude moci vykonávat ústavní funkce. Po sérii lapsů kancléře Mynáře se Babiš přidal k ostré kritice Zemanova týmu a jeho tisk avizoval, že „vyčistí Hrad“.
Zemanův stav se však zlepšil. Po sněmovních volbách, jež dopadly jinak, než mocenský tandem očekával, nešetřil kritikou šéfa ANO, že rezignoval na prezidentův slib, že ho jmenuje premiérem, ačkoli neměl šanci sestavit většinovou vládu. Ke kritice se přidal i Mynář.
„Trochu mě překvapily ty zkazky a vyjádření, třeba i od pana premiéra Babiše, který mě vyzýval k odstoupení s tím, že mě odvolá, pokud na něj přejdou kompetence. Nebo pokyn k odebrání diplomatického pasu Martinu Nejedlému,“ stěžoval si trestně stíhaný kancléř.
Zemanův obrat
Hnutí ANO odešlo do opozice a dlouho nic nenasvědčovalo obratu zhoršených vztahů s Hradem. K posunu došlo až v poslední době, kdy vykrystalizovala konečná sestava kandidátů na prezidenta, a průzkumy preferencí rozdělily peloton na favority a outsidery.
„Budu volit Andreje Babiše, jelikož z těch tří kandidátů, kteří mají reálnou šanci na vítězství, je jediný, který má politické zkušenosti, a to je můj základní argument,“ uvedl Zeman v Partii. Pro mnohé ovšem budou právě zkušenosti s Babišovým vládnutím, ať už nezvládnutou koronakrizí, vybrakováním státní pokladny či zahraniční ostudou kvůli vyšetřovanému střetu zájmů, jedním z hlavních důvodů, proč ho nevolit.
Zeman potopil odborového předáka Josefa Středulu, jehož nedávno vyhecoval k účasti ve volbách a jemuž vyslovil podporu. „Tomu jsem říkal do očí, že mu uškodila velmi neúspěšná demonstrace na Václavském náměstí, která ho hendikepuje.“
Další potenciálně vhodní kandidáti, ať už bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, nebo poslanec SPD Jaroslav Bašta, nepřicházejí v úvahu vzhledem k minimálním šancím a ve druhém případě i lunetickým názorům na ukrajinský konflikt a odvolání vlády.
Jaké jsou důvody podpory?
Skutečných důvodů, proč došlo k obnovení dohod mezi Zemanem a Babišem, bude víc. Babiš dnes jako jediný z hlavních kandidátů neslibuje, že „vyčistí“ Hrad a prověří všechny jeho kauzy a hospodaření. Nejedlý ani Mynář nemají žádný zájem na tom, aby někdo rozkrýval jejich působení na Hradě, Babiš je proto nejvhodnější volbou. Někteří sporní zaměstnanci hradní kanceláře chtějí zůstat, což jim nemůže nikdo jiný garantovat.
Babiš může nejvstřícněji naslouchat hlasům relativizujícím současnou prozápadní orientaci. Zeman ji sice dnes podporuje, což nelze potvrdit u jeho okolí v čele s poradcem Martinem Nejedlým, který v Rusku udržuje obchodní vztahy. Nechce zcela ztratit vliv, a jistě i proto už na jaře hovořil s Okamurou o dodávkách ruského plynu.
Zemanovi, jenž jinak kádruje oponenty z testu inteligence, nevadí, že se jeho „kůň“ projevil jako nevzdělaný ignorant, který nezná základy učiva základní školy. Nevadí mu jeho soudy ani probíhající vyšetřování z daňových úniků ve Francii. Neřeší ani jeho nadbíhání proruským radikálům z demonstrací, zamýšlejícím otočit kormidlo směrem na Východ. Tím devalvuje svůj obrat proti Putinovi. Nemá nejspíš hlubší význam než uraženou ješitnost, že dlouho dělal Rusům „užitečného idiota“.
Zádrhely spojenectví
Zemanova otevřená a vzhledem k osobním neshodám cynická podpora Babišovi ovšem nemusí vyjít. Posouvá volební střet do roviny geopolitického ukotvení státu v době, kdy je nutné dát jasně karty na stůl, kde kdo stojí.
To je právě Babišova velká slabina. Nemá žádné konzistentní názory a kvůli hlasům radikální ulice je schopen rozmlžovat kontury ukotvení země v západních strukturách, což může být varováním pro část váhajících voličů.
Zemanova gloriola velmi vybledla „prymulovským“ přístupem ke covidové pandemii a povinnému očkování. „Myslím si, že lidé, kteří chodí na demonstrace, se mstí za svoji bezvýznamnost,“ dehonestoval účastníky antivaxerských protestů.
Mnohé své sympatizanty zklamal právě veletočem k ruské říši, k níž vzhlížejí nikoli jako k bezpečnostní hrozbě, ale jako k partnerovi v globálním střetu s „dekadentním“ Západem. Korunu tomu nasadil státním vyznamenáním prezidenta Zelenského, což část jeho voličů považuje za zradu.
Surfující Babiš
Je tedy otázka, nakolik je dnes Zeman pro tyto voliče věrohodný jako přímluvce, když v jejich očích selhal, a navíc část z nich chce raději vidět bývalého premiéra zpět v čele vlády. Babiš se snaží tento elektorát oslovit, ale jeho opoziční konkurent Okamura mu vyčítá, že hnutí ANO po ruské invazi podporovalo vládu, včetně výcviku ukrajinských vojáků na našem území.
V závěru kampaně se dá očekávat vyostřený boj. Zemanovým vstupem do voleb přibývají další témata. Kdo chce a nechce zachovat jeho dědictví na Hradě, včetně vlivu některých toxických figur. Kdo se jasně vyslovuje pro západní orientaci země a kdo jen populisticky surfuje všemi azimuty, jak se mu to hodí.
Současné průzkumy by neměly nikoho mást. Šéfovi ANO by nahrála situace, pokud by část jeho odpůrců, nespokojených s propadem svého kandidáta, zůstala ve druhém kole sedět doma. S přihlédnutím k okolnostem by to byl příliš riskantní luxus.
