„Panu prezidentovi přeskočilo. Zachoval se jako prase.“ Kdo by snad připisoval jindy trefné výroky na adresu hlavy státu jejím odpůrcům, míří protentokrát vedle. Nad blahopřejným telegramem Miloše Zemana prozatímnímu prezidentu Venezuely a připojenou pozvánkou do České republiky teď totiž šílí jeho vlastní milci. Že proto prezidenta nelichotivě diagnostikuje zrovna esenbácký bijec z KSČM Zdeněk Ondráček, jenž přitom sněmovně do omrzení navrhuje zákon s ročním kriminálem pro občany právě za hanobení hlavy státu, je pak hotová bžunda.

„Je úplně jedno, jestli je prezidentem Miloš Zeman, nebo někdo jiný. Je to jeden ze symbolů České republiky. Já s prezidentem Zemanem v mnohých věcech nesouhlasím, ale nikdy bych se k němu nechoval tak, jak se chovají někteří lidé,“ burácel komunista ještě včera. Dnes svoji hradní ikonu prohlašuje za blázna. Bránice ale dostává zabrat i u přirovnání prezidenta k počínání prasete. Samotný výrok přitom jakkoliv nesouvisí s čínským rokem Vepře, který Zeman zahájil soudružskými polibky s potentáty Huawei.

Autorem nadávky je prozměnu tradiční konzument hradních recepcí a Zemanův tleskač Štěpán Kotrba, Hradem ceněný za proruské texty a zarytý obdiv k Alexandrovcům. Veskrze neurvalý týpek, který — ausgerechnet na sjezdu ČSSD — napadl kolemjdoucí bezdomovce, teď nenechá na Zemanovi suchou niť. Sečteno a podtrženo, uznáním opozičního lídra Juana Guaidó hlavou Venezuely místo diktátora Madura načůral Zeman do vlastního mraveniště.

Uvěřit pozitivní mozkové epizodě a záchvěvu svobodomyslnosti v prezidentské dutině je možná snadné pro vysokoškoláky života, o to těžší ale pro pamětníky Zemanových vlastností a znalce Jižní Ameriky. Prezidentova servilita k autoritářským režimům od Ruska po Čínu, kde bývá opozice terčem vražd a v lepším případě vězněm státu, totiž nabádá k opatrnosti před neuváženým jásotem nad Zemanovým venezuelským veletočem.

Že se vyplatí s adorací prezidenta coby zarytého demokrata počkat ukázala brzda, kterou sešlápl v pravidelné barrandovské selance. „Madura odvolal z funkce venezuelský parlament, který ovládá opozice. Podle venezuelské ústavy, je-li prezident odvolán nebo zemře, na jeho místo jako dočasný prezident nastupuje předseda parlamentu. Což je právě pan Guaidó. Takže nestalo se nic proti této ústavě,“ přibržďuje prezident.

Místo principů svobody a demokracie tedy jen opatrnická technologie moci, navíc s mizerným výkladem. Zemanovi poradci jsou totiž s venezuelskou ústavou zjevně na štíru, Caracas holt nejsou Osvětimany. „Parlament Madura neodvolal, jen prohlásil jeho druhou volbu za neplatnou, a protože mandát, vyplývající z té první, skončil, byla země ústavně bez prezidenta. Pak na jeho místo nastupuje šéf parlamentu,“ vyvrací Zemanovu story Ivan Pilip, exministr financí a člen představenstva institutu CASLA, který se zaměřuje na podporu demokratických změn v zemích Latinské Ameriky.

Prezidentské pitomosti o venezuelské ústavě, servírované národu sebejistě s ocelí v duhovkách, tak v lecčems připomínají legendární Černé barony. „Povel na zahájení Velké říjnové revoluce vydal přece soudruh Lenin, který tak zmátl politicky zatuchlý carský režim, protože ten povel místo v říjnu vydal až začátkem listopadu…,“ odtušil v nich politruk Ořech. Paralela by tu byla.

Zatímco u ministra zahraničí Petříčka a jeho koaličního zakleknutí na Andreje Babiše jde u Venezuely o další z důkazů talentu a snahy o návrat české zahraniční politiky k původním hodnotám a k principům reálného spojenectví v Evropě i v Severoatlantické alianci, o motivaci Miloše Zemana lze jen spekulovat. Že mazlík Kremlu, který si přeje mít v čele Venezuely svého Madura, zčistajasna nezahořel pro jeho nepřítele, je jasné.

Bez trojského koně po převratu v zemi zlata a ropy by se ale Rusko neobešlo. V opačném případě má totiž Putin s oligarchy u Madura své jisté, ten s Ruskem podepsal dohody o investicích do venezuelského ropného sektoru a produkce zlata za šest miliard dolarů. „Nevěřím, že se prezident postavil za Juana Guaidó kvůli tomu, že obhajuje demokracii – to by popřel přinejmenším poslední roky svého života. Navíc se tím staví proti Moskvě, jejíž zájmy jsou tu jednoznačné…Buď ho tedy nějak donutila vláda, což by byla dobrá zpráva, nebo na něj apelovala nějaká silná zájmová skupina.

Venezuela je potenciálně bohatá země s mnoha příležitostmi v těžebním průmyslu a v případě vítězství opozice jistě dojde k významným posunům ve struktuře ekonomiky,“ doplňuje Ivan Pilip. Pravdivé obrácení Miloše Zemana ze studenta, který se chce od Číny učit normalizovat společnost a s Putinem „žertuje“ o střílení novinářů, v příznivce demokratických změn a venezuelské ulice, teď může dokázat jediné. Po neviditelném Zemanovi na Národní třídě v listopadu 1989 viditelná fotografie Zemana na demonstraci proti Madurovi. Na náměstí v Caracasu. Vlevo dole…