Ministryně na odchodu Marta Nováková se pochlubila svým významným přínosem pro český export do Čínské liové republiky.

Na Twitteru sděluje: „Zástupkyně společnosti Petrof China mě informovala o významném nárůstu zájmu o jejich piána poté, co prezident Zeman hrál na podzim v Šanghaji pro čínského prezidenta Si, kterého jsem na český stánek přivedla osobně!“

To je skutečně slušný výkon. Máme tomu rozumět tak, že čínský prezident, šéf strany a držitel jaderného tlačítka atd. bloumal tehdy bezradně kolem stánků v Šanghaji, načež si ho povšimla ministryně Nováková a nasměrovala k nevídané podívané?

Hudební produkci tehdy naslouchal i ruský premiér Dmitrij Medveděv. Bylo by zajímavé zjistit, zda to nějak nepohnulo i s prodejem hudebních nástrojů v Ruské federaci.

Jak tehdy informoval mluvčí Ovčáček, „zahrál pan prezident čínskému prezidentovi a dalším zahraničním protějškům na piano svou nejoblibenější píseň – Sentimental Journey“.

Konečně jsme pochopili, co je to ta ekonomická diplomacie. Hlava státu je prostě u produktu něco jako přidaná hodnota. Mělo by se zvážit, kde všude by byl přímo zvolený prezident všeho lidu ekonomicky využitelný.

V některých případech to zřejmě nepůjde. Dost bychom se potřebovali zbavit letadel Alca, to by ale zřejmě uměl řídit jen Putin, pro kterého není žádný přírodní živel a technický vynález nepřekonatelnou překážkou. Fotografie Zemana v pilotní kombinéze by však nejspíš vyvolala posměch pražské kavárny, která už se bavila nad jeho fotkou na běžkách. Krom toho má v sobě Alca zřejmě dost americké elektroniky a není jasné, jestli by ji Američané chtěli vyvážet zrovna do těch zemí, ke kterým má pan prezident citovou náklonnost a poradce Nejedlý tam někoho zná.

Některé zboží by ale nemuselo představovat problém. Například by bylo možné v nějakém stánku umístit prezidenta Zemana a exprezidenta Klause, jak si vzájemně čtou své knihy. Jak by kolem brouzdala hlava nějaké velmoci, ministryně Nováková, jinak dosud známá spíše odháněním Tchaj-wanců, by se ujala své nové role, která jí sedí.

Proč mají výtisky děl Václava Klause st. ležet v Levných knihách, když by mohly potěšit ruského nebo čínského rolníka? Jazyk není problém, nikdo netvrdí, že knihy je třeba hned číst. Dají se použít všelijak jinak.

Musíme myslet nově, jak říkal už Gorbačov.