Česká národní banka (ČNB) to nejen přehnala s umělým znehodnocováním českých úspor, ale zároveň zřejmě nechtěla tlačit na posilování koruny před volbami. Zdražování úvěrů včetně hypoték je totiž samozřejmě nepříjemnou zprávou pro voliče a mohly by to v jejich očích, jak už to tak bývá, odskákat vládnoucí politické strany. K těm má přitom prezident Miloš Zeman, který jmenoval většinu členů bankovní rady ČNB, velmi blízko.

Meziroční růst cen (cenové hladiny) v jednotlivých měsících roku 2017 (od ledna do září) přesahoval s výjimkou dubna dlouhodobý cíl ČNB, který je přitom stanovený zřejmě poměrně rozumně.

Problém je, že se koruně nechtělo ani po skončení ohlášených intervencí posilovat. I kdybychom s počátečním argumentem ČNB pro tyto zásahy na podzim roku 2013 souhlasili, byly zjevně výrazně přetažené. Své sice vykonali i spekulanti, kteří využili zafixování kurzu koruny (alespoň pokud jde o to, že jí nebylo dovoleno posilovat), ale o jejich možném negativním vlivu se všeobecně předem vědělo. ČNB zkrátka viděla, že si může dovolit korunu oslabovat i v případě, že už rozhodně nehrozí opakovaný propad cen (deflační spirála).

Z nepřirozených zásahů se stal z pohledu centrálních bankéřů na dlouhou dobu „normální“ nástroj řízení krátkodobých úrokových sazeb. Byly tak znehodnocovány české úspory. Nakupovaná eura pochopitelně nesměla být investována příliš riskantně, takže nebylo možné přes nespornou snahu ČNB očekávat výnosnost z jejich investování na úrovni běžné výnosnosti v ekonomice. Tím už vznikla ztráta odhadem v řádu desítek miliard.

Ani po skončení zásahů se však tedy koruně nedařilo příliš posilovat. Přesto se většina v bankovní radě zdráhala zvyšovat úrokové sazby. Vzniklo tak důvodné podezření, že ČNB otálí kvůli parlamentním volbám, jak jsme vás již před volbami informovali.

Již tehdy přitom bylo vysoce pravděpodobné, že se vývoj nezmění. Růst cen ropy byl celkem předvídatelný, ale skokové zvýšení platů ve veřejném sektoru bylo zcela jasné. Stejně tak s „uklidněním“ cen bytů či potravin nebylo prakticky možné počítat. O dalším schváleném zvýšení zákonem přikázané minimální mzdy i tzv. zaručených mezd ani nemluvě.

Jakmile volby proběhly, bankovní rada zvýšení úrokových sazeb jednomyslně schválila. Postupně tak bude docházet ke zdražování všech možných forem financování (firemního i osobního) včetně hypoték. To by znělo na titulcích novin před volbami ošklivě.