Celá tato Zemanova šaráda, která začala už v roce 2016, nic moc nepřinesla. Tedy kromě našich ohnutých zad a pohrdnutí havlovskou zahraniční politikou, komentuje předseda zahraničního výboru poslanecké sněmovny Marek Ženíšek (TOP 09) politiku bývalého prezidenta Miloše Zemana ve vztahu k Číně. V rozhovoru pro deník FORUM 24 Ženíšek popisuje, co České republice přinesla cesta předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) na Tchaj-wan i to, zda dobré vztahy s ostrovem u jihovýchodního pobřeží Číny budou mít sekundární dopad na vztahy se Spojenými státy americkými.

V posledních pár letech navštívili Tchaj-wan dva vrcholní čeští politici. V roce 2020 předseda senátu Miloš Vystrčil (ODS) a teď předsedkyně dolní komory parlamentu Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Po prezidentských volbách si s prezidentkou Tchaj-wanu volal i Petr Pavel. Dá se mluvit o tom, že Česká republika má s Tchaj-wanem v porovnání s jinými evropskými státy nadstandardní vztahy?

Zcela jistě ano a svědčí o tom právě vámi zmíněné cesty či telefonický rozhovor pana prezidenta.

Dále čtěte

Svobodný svět nesmí opakovat stejnou chybu jako u diktátora Putina. Podcenění Číny by bylo sebevražedné, říká Žáček

Stále ještě jde o hru slov, nicméně hru velmi nebezpečnou. Svobodný svět ovšem nesmí opakovat stejnou chybu jako u diktátora…

Je tedy Česká republika největším spojencem Tchaj-wanu v Evropě?

Tchaj-wan je pro nás velmi důležitý partner a my jsme důležitým partnerem pro něj. O významu naší podpory nelze pochybovat. Její rozsah je mimořádný a byl zmiňován vrcholnými politickými představiteli Tchaj-wanu při každém setkání. Mimochodem, skutečnost, že je Tchaj-wan přímo zmíněn v programovém prohlášení vlády, je mimořádné a v Evropě ojedinělé.

Před cestou předsedkyně sněmovny se objevovaly otázky, proč čeští politici navštěvují stát, který je na druhé straně zeměkoule. Jsou takové návštěvy nutné v době, kdy se mluví o tom, že mají lidé šetřit, a šetří i samotná poslanecká sněmovna?

Myslet si, že samotná cesta byla úplně zadarmo, je pokrytecké. Stejně tak je ale pokrytecké domnívat se, že parlamentní diplomacie na vrcholné úrovni se může úspěšně dělat pomocí poštovních holubů či e-mailů z Prahy. Delegaci tvořilo 150 lidí, vrcholných politiků z toho bylo necelých deset. Těm navíc pobyt hradila tchajwanská strana tak, jak je u takových návštěv zvykem. 

V poslanecké sněmovně došlo k výrazné redukci nákladů na zahraniční cesty oproti předešlým létům a jezdíme opravdu jen tam, kde to má smysl z hlediska naší diplomacie a také ekonomiky. Cesta do Jižní Koreje a na Tchaj-wan za našimi významnými partnery je především skvělou investicí. Vynaložené náklady se nám mnohokrát vrátí.

Jaké konkrétní výsledky tedy ta cesta předsedkyně sněmovny České republice přinesla?

Cílem parlamentní diplomacie je napřímo prohlubovat spolupráci a otevírat cestu pro konkrétní projekty. Bylo podepsáno několik memorand o spolupráci mezi různými institucemi na obou stranách a od řady lidí z businessu, co cestovali s námi, vím, že i jejich cesta byla po podnikatelské stránce úspěšná. Ta cesta byla důležitá ale i po symbolické stránce. Kromě podpory svobody a demokracie na Tchaj-wanu, podnikatelských příležitostí a prohloubení spolupráce mezi nejrůznějšími institucemi jsme zcela jasně ukázali, že se nebojíme a máme odvahu. 

Těch konkrétních výsledků je celá řada, šlo o opravdu úspěšnou misi a mnoho obchodů bude dojednáno ještě po samotné cestě. Uvedu proto jeden příklad za mnohé – firma APEX DYNAMICS CZECH úzce spolupracuje s tchajwanským výrobcem převodovek a ozubených hřebenů více než 10 let, podpisem memoranda prohloubila technickou spolupráci pro vývoj pohonných systémů pro automatizaci českých strojů a podniků.

S investičním fondem Taiwania Capital jsme zároveň projednali podmínky investic do českých start-upů. Předpokládáme, že tento fond, který má na investice ve střední Evropě blokováno 200 milionů eur, i díky tomuto brzy začne investovat do českých technologických firem a pomůže jim tak v expanzi na další trhy.

Budou mít naše dobré vztahy s Tchaj-wanem i nějaký sekundární dopad? Například to, že budeme mít lepší vztahy se Spojenými státy, nebo naopak horší vztahy s Čínou?

Spojené státy jsou náš strategický spojenec a partner a Pekingu se naše aktivita zcela jistě nelíbí. To je pochopitelné. Česká republika ale buduje vztahy s Tchaj-wanem již třicet let, jen ta intenzita byla v minulých letech jiná. Komunisté v Číně to vědí. Nemůže to tak pro ně být nic nového a překvapivého. Navíc to, co od některých slýchávám o Tchaj-wanu, jsem slýchával dlouhé roky o Ukrajině. Nemají šanci, Čína je stejně bude okupovat, nedrážděme velmoc a další podobné odsudky. Kam tato filosofie vedla, vidíme a zažíváme teď na vlastní oči.

Nikdo nemá právo diktovat a určovat suverénnímu státu, kam může nebo nemůže jezdit a s kým navazuje hlubší přátelství. Co si myslí komunistická Čína o naší cestě na Tchaj-wan, proto není důležité. Jde jen o její vlastní problém.

V bezpečnostní komunitě se mluví o tom, že svět v následujících letech čeká konfrontace s Čínou. BIS dlouhodobě upozorňuje na čínské snahy aktivně zasahovat do české politiky, diplomacie a ekonomiky. Neriskujeme podobnými návštěvami to, že se Čína na Českou republiku zaměří více než doposud?

Položme si otázku, kam povede opačný přístup. Mám teď na mysli poklonkování komunistům v Číně a prohlubování závislosti na nich. Do pekel; a naštěstí si to začíná uvědomovat celá Evropa. Předešlý prezident Zeman vedl okatou servilní politiku právě směrem k Číně, naopak na nás strhával on mnoho pozornosti nejen čínských podnikatelů, ale čínských agentů. Vždyť i teď jsme pro Čínu poměrně lehko přístupnou branou do Evropy, to má za důsledek právě tento přístup. Já si právě myslím, že naše návštěva zdůrazňuje to, jaké cíle a hodnoty zastáváme a že z nich neustoupíme ani pod výhružnou notou směrem z čínské strany. 

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Jak by měla spolupráce s Tchaj-wanem pokračovat? Je na stole například otevření zastupitelského úřadu Tchaj-wanu v České republice stejně, jak to před pár lety udělala Litva?

Na obou stranách, v Praze i Tchaj-peji, existují již třicet let obchodní a kulturní kanceláře, fungují velice dobře a suplují tak standardní ambasády. Tchaj-wan nezávislost nevyhlásil a dle mnohých vlastně nemá ani na kom nezávislost vyhlašovat. Vždyť plným názvem je Tchaj-wan Čínská republika. Zastupitelský úřad tak nedává logiku. 

Ministerstvo zahraničních věcí připravuje novou koncepci české zahraniční politiky. Měl by v ní být nějakým způsobem zmíněn i Tchaj-wan? V té současné totiž chybí.

Zcela jistě ano. Tchaj-wan je přirozenou součástí naší zahraniční politiky v indo-pacifickém regionu.

Česká republika je stále členem platformy 14+1 pro spolupráci Číny a zemí střední a východní Evropy. Čína ale ve vztahu k České republice používá poměrně asertivní politiku. Je naše členství v této platformě pro Českou republiku přínosem?

Ne. A ani nikdy nebylo a nemohlo být. Tato platforma je PR projekt Číny, ze kterého nám vlastně neplynou žádné výhody. Za mě bychom ji měli opustit. 

V roce 2021 se z iniciativy stáhla Litva, o rok později učinilo stejný krok i Estonsko a Lotyšsko. Nebylo by vystoupení z této platformy vstřícným krokem směrem k Tchaj-wanu?

Předpokládám, že můj názor dobře znáte. Nejsem ale ten, kdo podobné prohlášení může udělat. Mluvím o prohlášení, či zaslání nóty, že už nejsme součástí, protože ten mechanismus pro opuštění této platformy není úplně zcela jasně popsán. Česká republika zvolila prozatím způsob nezúčastňovat se akcí v této platformě.

Součástí vaší cesty do Koreje a na Tchaj-wan byla i největší podnikatelská delegace z České republiky za posledních pět let. Tchaj-wanské investice v České republice dlouhodobě převyšují ty čínské. Dá se z vašeho pohledu, z toho, že jste na Tchaj-wanu byl také, očekávat, že se ty investice ještě zvýší?

Já to z dlouhodobého hlediska očekávám. Pro obě strany je také velmi přínosné, abychom se zaměřili na malé a střední podnikatele, kteří mohou být velmi úspěšní a vytvářet hodnoty, na které se budou nabalovat další. Spoléhat jen na takzvané obří investice v současném světě nestačí. Navíc to byl jeden z hlavních cílů cesty a bilaterální jednání našich podnikatelů nasvědčují, že se vzájemný obchod prohloubí. Viz jako příklad dříve zmíněný investiční fond Taiwania Capital.

Naopak můžeme očekávat, že Čína nebude chtít kvůli těmto aktivitám investovat v České republice?

Ony se ty investice, co domlouval prezident Zeman, nikam moc nepropsaly. Navíc, Čína k nám ve velkém dováží, což je ale výhodné pro ně, nikoli pro nás. Nad tím bychom se měli zamyslet. A jestli Miloš Zeman tvrdí to, že se právě díky naší tchajwanské misi tyto investice pozastavily, tak je to jenom proto, aby zakryl své vlastní fiasko v jednání s Čínou. 

Dále čtěte

Slivovice z Hradu zmizelo tolik, že se tím musíme zabývat, říká poslanec, který chce zřídit vyšetřovací komisi k dění na Hradě

V lánském lese se střílelo tolik a slivovice zmizelo z Hradu tolik, že se zkrátka musíme zabývat tím, co se…

Může mít vliv i to, že ve funkci skončil prezident Zeman, který sliboval 230 miliard čínských investic?

Celá tato Zemanova šaráda, která začala už v roce 2016, nic moc nepřinesla. Tedy kromě našich ohnutých zad a pohrdnutí havlovskou zahraniční politikou, která vždy měla za prioritu dodržování lidských práv a svobod a tuto myšlenku přinášela i do jednání s podobnými autokraty.

Dovolím si říci, že naše cesta na Tchaj-wan právě deklaruje to, že tyto hodnoty ctíme. Navíc pokud vím, z těch slibovaných investic Česká republika dostala jen zlomek. Obecně očekávání českých firem od čínských investorů byla větší, než se nakonec stalo v reálu. Mnoho povyku pro nic. 

Když jsme u těch slibů Miloše Zemana, dá se z vašeho pohledu jeho politika ve vztahu k Číně považovat za fiasko?

Ano, dá. A není to jen můj subjektivní názor, je to objektivní fakt podpořený čísly. Navíc si všichni moc dobře pamatujeme to ponížení celé země za jeho aktivní podpory, kdy se tady při návštěvě prezidenta Si chovali čínští komunisté jako někde ve své provincii. 

Aktuálně se mluví o tom, že vztahy mezi Českou republikou a Ruskem jsou nejhorší v historii. Dá se o něčem podobném mluvit i ve vztahu k Číně?

Takto bych to nevnímal. Znovu si dovolím připomenout naši čitelnou zahraniční politiku za doby Václava Havla. Číně se možná nelíbila, ale respektovala ji. Tento náš návrat tak pro ni nemůže být nic nového a žádným překvapením. U Číny, stejně jako u Ruska, ale bude vždy naprosto zásadní celoevropský přístup.