NÁZOR / Komunistický činovník z Plzeňského kraje Miroslav Kavij se na rudých stránkách iportal24.cz také pustil do problematiky svobodných médií. Dříve bychom museli zpozornět, když se něčeho takového komunisté chopili, protože to vždycky dopadlo špatně. Soudruzi se naštěstí k Leninově mumii připoutali natolik, že si tím přivodili zkázu. Jejich odkaz ale převzali jiní.

Soudruh Kavij nás ujišťuje, že se Zdislava Pokorná návratu na Macinkovu tiskovku dočká. „Bude součástí hvězdné sestavy tzv. alternativních médií a konspiračních blogů! Tedy těch, kteří se snaží psát v duchu svého svědomí, nikoliv šířících pravdu a lásku v zájmu svých chlebodárců prosazujících za každou cenu myšlenky evropských hodnot.“

To byl zřejmě nějaký komplikovaný pokus o humor, takže nemá smysl se tím zabývat. Pak nám komunista ale celkem jasně sdělí, že s některými novináři je potřeba rázně zatočit.

Dále čtěte

Po speciálu s názvem Velký pumpař se jen zaprášilo. Už je tu dotisk, objednávejte

Díky úspěšné veřejné sbírce se podařilo vybrat dostatek finančních prostředků k vydání speciálního časopisu, ve kterém se zabýváme tím, co…

„Ve skutečnosti to s oním ohrožením demokracie nebude ale až tak horké, jak se zdá z kvílení pražské kavárny. Jen lepšolidé a média mainstreamu si budou muset zvyknout na nové zvyky. Pozve si snad někdo domů někoho, o kom ví, že ho vykrade a na každém rohu jej navíc pomlouvá? Nevím, zda se nechal Macinka v tomto případě inspirovat Slovenskem, ale novináři typu Zdislavy Pokorné z nechvalně známe značky Deníku N skutečně žádným přínosem v oblastí objektivního, nezaujatého zpravodajství nejsou!“ objasnil nám to člověk zvláštního ražení. (Tak si komunisté kdysi hrdě říkali, označení se připisuje J. V. Stalinovi.)

Nejde celkem o to, co si myslí nějaký papaláš ze zahnívajícího politického útvaru. Můžeme si ale všimnout způsobu vyjadřování. Lepšolidé, mainstream, „nechvalně známé“, kvílení pražské kavárny. Chybí ještě libtardi, havloidi a kvičení. Mezi komunistou a dnešními fašistoidy a údajnými „konzervativci“ (ke kterým se najednou začal hlásit i Andrej Babiš) není v tom slovníku celkem žádný rozdíl. Nezávislá média lezou téhle partě krkem bez rozdílu.

Když jde o nějakého anonymního „Pauknera“, tak slyšíme, že nás nemá zajímat, kdo to ve skutečnosti je, ale co píše. Jak jde o nezávislá média, nejde najednou o obsah, ale pátrá se, kdo je sponzoruje. Nesmí ovšem jít o entity jako třeba Protiproud nebo Aeronet, tam se o financování najednou nemluví.

Dále čtěte

Všude píšou, jak Putin všechny kope do zadku. Lidé už mají té propagandy plné zuby, říká bloger

Ruští váleční blogeři jsou již delší dobu znepokojeni nejen strnulou situací na frontě, ale také bezmocností ruské protiletecké obrany. Ta…

V duchu ideje Miloše Zemana, že „novinářů je příliš mnoho a měli by se likvidovat“, jak sdělil Putinovi, se snaží dnešní vládní slepenec rozdělit novináře na správné a nesprávné. Ty nesprávné je nutno omezit, pomluvit a v případě veřejnoprávních médií zkrotit. Těm „správným“ (Parlamentní listy, XTV, veteráni z dob Babišem vlastněné Mafry a podobné typy) se poskytují obsáhlé rozhovory a na ně se neútočí. Tito miláčci se odměňují tím, že nekladou nepříjemné otázky, nebo jen velmi krotce: „Vaši odpůrci o vás říkají, že…“

Autoritáři se možná v nějakých detailech liší, mají třeba různé pořadí toho, koho okrást nejdřív a koho až potom. Plně se ale shodují v tom, že chtějí mít kontrolu nad informacemi. To je dnes přece jenom dost obtížné a to také nejspíš vysvětluje jejich vztek a buranské chování. Je to příznak bezmocnosti mocných. Dá se čekat, že tohle všechno ještě vystupňují, protože jim jde o hodně.

Chápeme. Když někomu hrozí soud a ztráta peněz, to pak postižený křičí jako napíchnutý na vidle.