Týdeník FORUM, který je na stáncích ještě dnes, ve středu 16. února, se vrací k vyjádřením prezidenta Miloše Zemana v pořadu Partie FTV Prima a v anketě se ptá: Jak se stavíte vůči výrokům prezidenta Zemana, který uvedl, že nesdílí obavy z případné ruské agrese Moskvy vůči Ukrajině, a také, že není důvod přesouvat kvůli Ukrajině vojáky k východním hranicím NATO? Jak by měla reagovat vláda, která Ukrajině již dříve vyjádřila podporu? Mohl by mít prezidentův výrok nějaký dopad?

Petr Fiala (ODS)
Premiér

Je to jedna z věcí, ve které se s panem prezidentem neshoduji. Bylo to i jedním z témat, o kterém jsme hovořili na našem pravidelném setkání. Pozice naší vlády je naprosto jasná. Stojíme za Ukrajinou a odmítáme jakékoli formy ruské agrese. Darovali jsme Ukrajině potřebnou munici, a podpořili ji tak nejenom slovy, ale i konkrétním činem. Myslím, že pozice ČR je pro naše zahraniční partnery naprosto jasná.

Pavel Fischer
Senátor

Miloš Zeman soustavně bagatelizuje situaci na Ukrajině už od okupace Krymu, někdy šel dokonce ještě dál než ruská propaganda. V tomto případě asi jeho kancelář opět skartovala nějaké důležité bezpečnostní informace. Od výroků prezidenta se distancuji. Situace na Ukrajině je vážná, jednáme o tom se spojenci a jednal jsem o tom přímo s nejvyšším představitelem ukrajinské armády. Hraje se doslova o mír a válku v Evropě. Ukrajinci mluví jasně, chtějí posilovat spolupráci s EU a NATO, mají to dokonce v ústavě. Do toho nemá putinovské Rusko co mluvit. Pokud nás dnes suverénní stát Ukrajina žádá o podporu, je naší odpovědností poskytnout pomoc – ať už přímo na místě, nebo při diplomatických jednáních. V tom má vláda mou plnou podporu.

Petr Kolář
Bývalý velvyslanec ČR v Rusku

Myslím, že nejlépe to vystihl ukrajinský ministr zahraničních věcí, když konstatoval, že prezident Zeman ukrajinsko-české vztahy neohrozí. Jeho názory už skutečně nemají valného významu a nejsou relevantní. Snad se nemýlí, když nesdílí obavy z ruské agrese. Rád bych mu dal za pravdu, ale i proto je třeba aktivně podpořit a posílit přítomnost aliančních jednotek na východní hranici NATO. Putin rozumí jen síle. Zadržet ruskou agresi lze jedině tak, že si na vojenskou konfrontaci netroufnou. Nejlepší reakcí vlády na prezidenta Zemana je pokračování v podpoře Ukrajiny a účast na aliančních přípravách na případnou ruskou invazi. Kdo chce mír, musí být připraven na válku.

Břetislav Tureček
Centrum pro studium Blízkého východu

O motivaci a počínání Ruska si nelze dělat iluze, podobně jako si je nelze dělat o motivaci USA či jiných mocností. Při mém zaměření na blízkovýchodní politiku tedy vidím ruské aktivity na ukrajinské hranici podobně jako například manévry a řetězec základen amerických sil v Perském zálivu – tedy coby snahu vymezit svoji zamýšlenou sféru vlivu a vytvořit co nejširší „nárazníkové pásmo“ po jejím obvodu, to vše při souběžné podpoře spřátelených režimů, a naopak oslabování spojenectví rivalů a nepřátel. I když postrádám prezidentovy zájmy na automatickém stranění Rusku (stejně jako na Blízkém východě vždy automaticky straní Izraeli), v jeho postoji tedy vidím i užitečné prvky. Ideologická kampaňovitost „proukrajinského“ tábora může Západu přinést další kocovinu. Absence vnitřní (sebe)kritické diskuse na Západě v nedávné minulosti vedla k debaklu v Afghánistánu. Aktuálně přispívá mlčení proamerických elit k humanitární katastrofě nejen tam, ale i v Jemenu.

Petr Kratochvíl
Ústav mezinárodních vztahů

Paradoxně je výhodou, že postoje prezidenta Zemana jsou konzistentní a mezinárodně známé. Partnery České republiky, včetně Ukrajiny, proto již nikterak nepřekvapují. Ukrajinská diplomacie si je navíc dobře vědoma jeho umenšeného vlivu na českou zahraniční politiku (viz včerejší tweet ukrajinského ministra zahraničí Kuleby). Současně ale platí, že výroky prezidenta Zemana jsou takřka okamžitě převzaty ruskými médii („Zeman vystoupil proti přítomnosti NATO na Ukrajině,“ píše Tass). Postoje prezidenta Zemana tak mohou pomoci přesvědčit ruskou veřejnost, že Západ je rozdělen. Ovšem ruská diplomacie dobře ví, že Zemanova prokremelská pozice je po vrbětickém skandálu a po nástupu nové české vlády zásadně oslabena a jeho vliv proto není třeba přeceňovat.

Tomáš Šmíd
Odborník na bezpečnostní otázky v postsovětském prostoru

Zahraničně-politické postoje Miloše Zemana již léta zcela konzistentně konvenují zájmům Kremlu a jako takové je třeba je vnímat. Nijak mne tedy ani nepřekvapily. Vláda by samozřejmě měla důsledně trvat na tom, že je to ona, kdo určuje zahraniční politiku země, a nikoli Hrad. A ač je to poněkud trapné a otravné, měla by to vysvětlovat i našim zahraničním partnerům, když už prezident Zeman tyto elementární věci nectí. Výrazný dopad prezidentův výrok mít nebude, snad jen, že ho využijí ruská provládní média. Ukrajinská strana už delší dobu pozici našeho prezidenta zná a nepochybně zásadní věci našich bilaterálních vztahů řeší s vládou. Ovšem čistě obecně řečeno bude jedině dobře, když se Zemanovo „nesdílení obav“ naplní a k vojenské agresi nedojde. Ovšem představa, že se případná ruská agrese zastaví tak, že se nebude Kreml dráždit přesuny vojsk NATO na východní křídlo, je naivní a odpovídá duchu appeasementu, kterým za jiných okolností Zeman vždy bojovně opovrhoval. Ke Kremlu ho ovšem vážou evidentně jiné emoce a zájmy.

Pavel Havlíček
Asociace pro mezinárodní otázky

Myslím, že postoj prezidenta Zemana v těchto otázkách není na místě a nezapadá do vnímání situace ve východní Evropě ze strany české vlády. Kabinet vedený Petrem Fialou deklaroval, že má zájem o další posílení české přítomnosti v Pobaltí, které je pod tlakem Ruské federace, ale také Běloruska, se kterými sousedí. V regionu v současné chvíli dochází ke dramatické proměně bezpečnostních poměrů a balanci vojenských sil, na což musí Západ v čele se Spojenými státy reagovat. Česká vláda nicméně nemusí reagovat nikterak ostře (čistě z principu a hodnotově však jistě může), protože autonomní kurz českého prezidenta a také jeho omezené kompetence v zahraniční politice jsou na Ukrajině po letech podobných vyjádření velmi dobře známy. Česká vláda by ale v každém případě měla pokračovat v podpoře praktických kroků posilujících obranyschopnost Ukrajiny a rovněž znovu deklarovat svou ochotu podpořit sankce proti Ruské federaci v případě její další eskalace proti Ukrajině, aby tak jasně vyslala signál partnerům do východní Evropy. Výroky prezidenta Zemana by měl při přímých jednáních s ukrajinskými partnery odmítnout také ministr zahraničních věcí Jan Lipavský, který je právě na návštěvě Ukrajiny a jejích východních regionů. Reálné dopady výroku prezidenta Zemana však nevidím, protože se v kontextu historicky dobrých česko-ukrajinských vztahů ztratí a jen ukazují na míru izolace prezidenta Zemana od rozhodovacího procesu a reálný výkon zahraniční politiky, který jde přesně opačným směrem.

Další odpovědi najdete v Týdeníku FORUM