Jak se dělá píárko cizí mocnosti, která doma šlape po lidech? Předvedl to sinolog a tlumočník z čínštiny Vít Vojta. Tlumočil třem českým prezidentům a krom toho se „věnuje ekonomickému a právnímu poradenství pro čínský prostor“. Dal rozhovor pro Aktuálně.cz a tam je názorně vidět, jak se ta hybridní propaganda, co prý není, dělá.

Základem všeho je vypouštění mlhy a odvolávání se na minulost, složitou přítomnost (které prý nerozumíme) a nadějnou budoucnost (která ze své podstaty jaksi ještě není).

Tak třeba na ukázku, co tlumočník říká: „Když analyzujete citlivé čínské otázky – velká diskuse je o lidských právech, právech národnostních a náboženských menšin -, tak je zapotřebí historických analýz.“

To jsme se mnoho nedozvěděli. Abychom porozuměli Stalinovi, Hitlerovi, Mussolinimu, Castrovi a Rudým Khmerům, je samozřejmě taky potřeba několika historických analýz. Jenže kolik analýz o době císařství a Kulturní revoluce potřebujeme, než nás napadne, že není asi úplně správné v přítomnosti dělat věci jako rozjezdit protestující tanky, odebírat vězňům orgány na transplantace, posílat sta tisíce příslušníků nějakého etnika do lágrů, izolovat národní internet od světa? Sto, tisíc, padesát tisíc analýz? To si do zániku Sluneční soustavy dost počteme.

Sinolog a tlumočník pokračuje: „Když se budeme bavit o tom, zda je Čína demokratickým režimem, nebo není, musíme si uvědomit, že neexistuje úzus OSN, EU a mezinárodního společenství, že ta země je závadná. Čína není vyloučená z mezinárodního společenství. Stejně jako neexistuje úzus, že bychom se nesměli s čínskými představiteli stýkat. To je možná úzus v českých médiích. Že v některých oblastech porušuje Čína lidská práva podle našich norem, se prostě řeší. Ale je to zásah do jejích vnitřních věcí. Proto je zapotřebí komunikaci vést diplomatickým jazykem, mít k tomu jasná data a jasný cíl. Protože jenom křičet, že oni jsou špatní, není řešení.“

Tak on neexistuje úzus OSN. No jak by mohl existovat, když Čína sedí v Radě bezpečnosti a o lidských právech v OSN hlasuje i Saúdská Arábie.

Používá se tu i běžný fígl, nicméně stále fungující, že se druhé straně podsune něco, co neříká. „Neexistuje úzus, že bychom se nesměli s čínskými představiteli stýkat.“ Tak to nikdo neříká, tak proč se s tím polemizuje? Jde o to, jak se s čínskými představiteli jedná a jak oni jednají s námi.

Pak ještě častá fráze: „Že v některých oblastech porušuje Čína lidská práva podle našich norem, se prostě řeší.“ Někdo to řeší, někdo zase ne. Těmi „našimi normami“ je třeba Všeobecná deklarace lidských práv a další mezinárodní dohody. To je měřítko, které používáme. Máme v 21. století používat nějaké jiné.

Také se dozvídáme, že Vít Vojta chce založit „informační platformu“. Cílem prý bude „vytvořit korpus informací, kam bude moci každý novinář sáhnout, když to bude aktuální, a vyjít z toho. Aby mediální výstupy nebyly tendenční a podmalované zbytečnými emocemi“.

Můžeme se tedy těšit. Až se povede odstranit všechno, co nebude „tendenční“ a „podmalované emocemi“, zůstane zřejmě obraz, který vytváří Ústřední výbor čínských komunistů a papouškuje Miloš Zeman. Pak bude možno s převychovaným svědomím a vědomím pokračovat v kšeftech a ani nepípnout, aby se soudruzi v Pekingu náhodou nepohněvali.