Ve věku 100 let zemřel bývalý americký ministr zahraničí, politik, diplomat a politolog Henry Kissinger. Od konce 60. let působil jako bezpečnostní poradce dvou amerických prezidentů a v letech 1973 až 1977 diplomacii USA vedl. Svým pragmatickým přístupem k řešení problémů si získal řadu obdivovatelů, ale i odpůrců. Kissinger, který byl v diplomacii aktivní i po oslavě 100. narozenin, byl také nositelem Nobelovy ceny za mír.

Narodil se v roce 1923 v bavorském Fürthu jako Heinz Alfred Kissinger. Těsně před vypuknutím války se jeho židovská rodina rozhodla pro odchod do USA. Tam vystudoval historii a filozofii na Harvardově univerzitě. Cestu do Bílého domu zahájil jako poradce miliardáře a pozdějšího viceprezidenta Nelsona Rockefellera. V lednu 1969 si Kissingera za svého bezpečnostního poradce zvolil prezident Richard Nixon, tutéž funkci zastával i za jeho nástupce Geralda Forda. Od září 1973 do ledna 1977 byl Kissinger ministrem zahraničí.

Kissinger se zasloužil o uvolnění napětí ve vztazích mezi Západem a Moskvou a byl rovněž hlavním architektem sblížení mezi USA a Čínou. Jeho kyvadlová diplomacie navíc položila základ prvních mírových dohod mezi Izraelem a jeho sousedy. Výrazně kontroverznější je Kissingerův podíl na ukončení vietnamské války v roce 1973. Uzavření míru, za nějž dostal Nobelovu cenu, sice vedlo k odchodu amerických vojsk, ve svém důsledku však i k vítězství komunistického severu. Kritici mu také dávají za vinu rozšíření války do Laosu či podíl na porušování lidských práv.

Po odchodu z vlády si tento prominentní republikán zřídil konzultační firmu v New Yorku. Působil také ve správních radách několika společností a nadále zůstal vlivnou postavou politiky, jednal například jak s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, tak i s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Kissinger byl podle médií také rádcem Hillary Clintonové.

Dále čtěte

Klobouk dolů! Rozhovor s politologem Vítem Hlouškem u příležitosti stých narozenin Henryho Kissingera

ROZHOVOR / Henry Alfred Kissinger (1923) se narodil v německém městě Fürth do židovské rodiny. V roce 1938 se jeho…

Rozpaky i pohoršení vzbudily některé jeho výroky po ruském útoku na Ukrajinu. Například loni v květnu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu uvedl, že Ukrajina by měla přijmout ruskou okupaci Krymu. „Vyjednávání musí začít v následujících dvou měsících, jinak nastanou dramatické změny a vznikne napětí, které nebude jednoduché překonat,“ řekl s tím, že Ukrajina by se v mírových rozhovorech měla vrátit ke stavu před 24. únorem, tedy před začátkem ruské invaze. Rusko mělo v tu dobu pod kontrolou ukrajinský poloostrov Krym a neformálně i část Doněcké a Luhanské oblasti, kde vznikly samozvané proruské republiky. „Vyvolává to pocit, že pan Kissinger nemá ve svém kalendáři rok 2022, ale 1938,“ řekl v reakci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s narážkou na odtržení Sudet a mnichovskou dohodu.

Později Kissinger podpořil vstup Ukrajiny do NATO a také varoval před nebezpečím vyplývajícím ze sbližování Ruska s Čínou. Také prohlásil, že by byl ochoten odjet do Moskvy a setkat se s Putinem. Jednání o ukončení války by měla podle něj začít do konce letošního roku, a to za zprostředkování Číny.

Kissinger byl podruhé ženatý, měl dvě děti. Byl autorem několika knih, například Umění diplomacie, Potřebuje Amerika zahraniční politiku? nebo Uspořádání světa. Označoval se za milovníka fotbalu a byl členem organizačního výboru mistrovství světa ve fotbale v roce 1994, prosazoval i kandidaturu na uspořádání šampionátu v USA v roce 2018.