Zemřel Ivan Havel, vědec a bratr prezidenta Václava Havla

(commons.wikimedia.org/ Jindřich Nosek)

V neděli zemřel Ivan Miloš Havel (* 11. října 1938 v Praze), vědecký pracovník a bratr prezidenta Václava Havla. Ivan Havel byl činný v kruzích alternativního intelektuálního života v době komunistické normalizace a patřil k zakladatelům Občanského fóra. Zprávu o skonu Ivana Havla zveřejnil Michael Žantovský.

Ivan Havel vystudoval obor Automatizace a počítače na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze. Roku 1971 získal doktorát na universitě v Berkeley v Kalifornii. Habilitoval se v roce 1992 na Univerzitě Karlově, kde na MFF UK přednášel o přirozeném a umělém myšlení dvacet sedm let (do roku 2018).

FORUM 24 (archiv)

V sedmdesátých a osmdesátých letech organizoval neoficiální filozofické a vědecké bytové semináře a podílel se na vydávání samizdatové literatury.

Václav Havel podepsal Chartu 77 a Ivana vyhodili z Československé akademie věd. ‚Ještě předtím jsem ale musel odejít z ‚výzkumáku‘. To kvůli oddělení úzce napojenému na komunistickou Státní bezpečnost, které by nesneslo bratra disidenta. Tehdy jsem měl poprvé problémy, které nesouvisely s buržoazními rodiči. Taky mi tam ale poradili, abych šel na Akademii, kde jsem ale vydržel jen do Charty,‘ vzpomínal Ivan Havel.

Na dobu, kdy dostal ‚padáka‘ z akademické obce, prý už vůbec nevzpomíná nějak zahořkle. ‚Nemohu si stěžovat, protože pak jsem se stal takovým neoficiálním vzdělancem, který pořádá bytové semináře. Pak už jsem se ani tak nezajímal pouze o robotiku nebo umělou inteligenci, tedy obory, které jsem si přivezl ze Spojených států, ale hlavně o filozofii, a nejen o ni. Každopádně jsme si mezi sebou udělali velmi příjemnou atmosféru a náladu.‘ (iRozhlas.cz)

Od listopadu 1989 do června 1990 působil v Koordinačním centru Občanského fóra. V poslední době pracoval v Centru pro teoretická studia při UK a AV ČR, kde se zabýval kybernetikou, umělou inteligencí, robotikou, kognitivními vědami a filozofickými otázkami, které s těmito obory souvisí.

Ivan M. Havel byl členem správní rady Výboru dobré vůle Nadace Olgy Havlové,  členem správní rady Nadace Občanského fóra a od roku 2005 předsedou správní rady Libri prohibiti. Byl také členem vědecké společnosti Academia Europea, která byla založena v roce 1988 v Cambridge.

Je autorem četných vědeckých studií a esejistických úvah. Mezi knižní publikace Ivana M. Havla patří Robotika – úvod do teorie a funkce kognitivních robotů (1980), Otevřené oči a zvednuté obočí (1998), Svatojánský výlet (spolu se Zdeňkem Neubauerem a Martinem Paloušem, 1999), Sidonia a Sakateky Čtrnáctero vykročení (spolu se Zdeňkem Neubauerem, 2004), tři knížky rozhovorů s Michalem Ajvazem, a to Snování. Rok dopisů o snech (2008), Sindibádův dům (2010) a Pokoje u moře (2017), Zápisky introspektora (2018). V roce 1957 sepsal krátkou prózu nazvanou Arsemid. Po roce 1989 se dočkala hned tří knižních vydání.

(zdroj: cs.wikipedia.org., iRozhlas.cz)

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]