Ilustrační foto FOTO: Pixabay/Engin_Akyurt
FOTO: Pixabay/Engin_Akyurt
V Německu byly poprvé zveřejněny podrobné výsledky pitev pacientů s koronavirem. Soudní lékaři ve Fakultní nemocnici v Hamburku (UKE) zjistili u všech 65 vyšetřovaných zemřelých nějaké předchozí nemoci. Zprávu přinesly televize NDR, WDR a list Süddeutsche Zeitung. Co ale tahle zpráva znamená? Je nový virus nebezpečný, nebo není? V každém případě snad už tušíme, co může zvyšovat riziko smutného konce.
Média citují zprávu vedoucího ústavu Klause Püschela, podle kterého z oněch 65 lidí zemřelo na nový koronavirus 61 pacientů. Virus byl nalezen i ve zbývajících čtyřech případech, ale příčina smrti byla jiná.
Podle zprávy z médií trpěli pacienti před smrtí vysokým krevním tlakem, srdečními záchvaty, arteriosklerózou nebo srdečním selháním. Ve 46 případech byla také zjištěna předchozí onemocnění plic, u 28 pacientů byla nalezena další poškození orgánů nebo transplantované orgány.
Zpočátku Institut Roberta Kocha (RKI) nedoporučoval pitvy po úmrtí provádět, protože panovaly obavy z vysokého rizika infekce. Doporučení se však od té doby změnilo. Prezident RKI Lothar Wieler na začátku dubna řekl, že s ohledem na přetrvávají mezery ve znalostech nové nemoci jsou tato šetření velmi důležitá.
První výsledky pitev byly zveřejněny také ve Švýcarsku. Podle Alexandra Tzankova z Fakultní nemocnice v Basileji bylo v jeho nemocnici pitváno 20 pacientů s koronou. „Všichni vyšetřovaní měli vysoký krevní tlak a většina pacientů byla také extrémně obézní.“ Kromě toho to byli hlavně muži. Více než dvě třetiny zkoumaných mělo již předtím poškozené koronární tepny a třetina měla cukrovku.
Tzankov a jeho týmoví kolegové mikroskopickým zkoumáním opakovaně nacházeli závažné poruchy plicní mikrocirkulace, které mohly být zjevně způsobeny infekcí novým koronavirem. Podle lékaře takové poškození znamená, že výměna kyslíku již nefunguje správně. To vysvětluje potíže s ventilací u pacientů s COVID-19 na jednotkách intenzivní péče: „Můžete dát pacientovi tolik kyslíku, kolik chcete, a on už se prostě dál nedostane,“ říká Tzankov.
Jak máme jako veřejnost takové informace číst? Na jednu stranu by ti lidé nezemřeli, kdyby se nenakazili koronavirem. Na druhou stranu by zase mnozí nejspíš přežili, kdyby jejich organismus nebyl už předtím poškozený a oslabený. Máme tady ale i případy lidí mladých a předtím bez nějakých znatelných problémů, také sportovců, kteří po onemocnění poměrně brzy zemřeli. Bude zřejmě dobré vyvarovat se příliš rychlých laických závěrů v době, kdy sami vědci ještě zjišťují další skutečnosti.
(Zdroj: Spiegel.de)
