Daniela Kovářová FOTO: Daniela Kovářová / Se souhlasem
FOTO: Daniela Kovářová / Se souhlasem
„Manželé mají povinnost a právo provozovat sex, milovat se a počínat děti,“ napsala advokátka a senátorka Daniela Kovářová na facebook. Zamyslel jsem se. Zjevně jsem nesplnil vlasteneckou povinnost předat své geny pokaždé, když jsem provozoval sex, ze kterého nevzešel potomek. Selhal jsem a následkem bezdětnosti mých dvou manželství vlastně ta manželství vůbec nebyla. Protože povinnost množit se je přece dána zákonem.
Na začátek doložku o střetu zájmů. Od žádné ze svých manželek jsem nikdy nepožadoval, aby vařila. Podobný požadavek jsem samozřejmě nevznesl ani na žádnou ze svých milenek, kterých bylo o dva řády více. Oblíbený výrok českých pivníků „ženská patří do kuchyně“ považuji za extrémně nechutný. Domnívám se, že podobnými výroky upocení pivní sádelníci omlouvají a racionalizují svou impotenci. Incelství (involuntary celibate, po česku rozhněvaní bílí mužové), tedy ideologii opřenou o postoje typu „ženský ke sporáku a rodit“, považuji za nebezpečný extremismus. A především za projev naprosté idiocie svých hlasatelů. Když ale žena otevřeně hlásá, že plození a rození jsou „zákonná povinnost“, nemá být v senátu, ale v kuchyni. A nemá obsluhovat hlasovací zařízení, ale mixér a remosku. Případně háčkovat čepičky vnoučátkům.
Lidí je dost
„Evoluční povinnost“ se množit, rozšiřovat počet lidí na planetě Zemi, aby nevyhynul náš druh, neplatí už tisíce let. Je nás už dlouho hodně a za posledních sto let se lidstvo neoddiskutovatelně přemnožilo. Za devastaci planety může především nárůst počtu jejích lidských obyvatel. Přesto v roce 2022 paní senátorka Kovářová hlásá, že plození a rozšiřování řad lidstva je „povinnost“. Dokonce ze zákona vyplývající povinnost. Je to nejen úplný nesmysl z právního hlediska. Je to i extrémně sprosté k lidem, kteří mají jinou životní strategii než paní senátorka, která je matkou dvou dětí. Na bezdětné lidi pohlížejí jako na méněcenné v zapadlých vískách severní Nigérie. Kultura severní Nigérie – africký islám smíchaný s vesnickými tradicemi nigerijských národů – však bohužel díky senátorce Kovářové nepozorovaně pronikla do českého senátu.
Když jsem před skoro čtyřiceti lety pytlačil hady ve Střední Asii, můj řidič Churam často vyprávěl, jak vidí svět. Jezdili jsme terénním automobilem sovětské výroby LUAS, který v dobré kondici dosahoval rychlosti až 40 km/h, tak bylo na povídání času dost. A Churam opakovaně mudroval, že je přece normální vrátit manželku jejímu otci, když se ukáže, že je neplodná. A že se to u nich normálně dělá. Churam o sobě říkal, že je Tádžik, nosil i tádžickou čepičku „ťubetějku“, ale můj průvodce – bílý profesionální lovec, Rus – mi někde bokem vysvětlil, že jeho promluvy, postoje a názory nereprezentují většinové postoje Tádžiků. A že jsou dány spíše tím, že Churam je negramotný. Tak jsem bral Churamovo vyprávění jako zajímavou etnickou vložku a soustředil se na kobry. Nikde jinde než při svých návštěvách islámského světa jsem pak – celých čtyřicet let – podobný postoj nezaznamenal. Ale ani ti Maročané či Egypťané, co nebyli až zas tak moc věřící (kouřili trávu či pili alkohol) a byli z města, by to tak jasně jako paní senátorka nedefinovali. I oni už věděli, že – alespoň navenek – mají dávat najevo vyšší level civilizovanosti. Ale možná je to jen omezení mé sociální bubliny. Možná někde – třeba v hodně Střední Asii, severní Nigérii nebo na Borneu u kmenů dosud málo dotčených civilizací – se hodnota ženy odvozuje od její plodnosti ještě letos. Ale já moc necestuji, a tak se s podobnými postoji nesetkávám. Až teď po volbách jsem se s něčím podobným – s údajně zákonem nařízeným rozením – setkal v českém senátu. A zcela bizarní je, že ty severonigerijské postoje nehlásá rozhněvaný bílý andropauzální tlusťoch, kterému přes maskáčové kraťasy s ledvinkou nad sandály s umolousanými ponožkami visí mocný pupek krytý promaštěným tričkem. Ty incelské hlouposti říká žena.
Fakt checking
ve věci povinné manželské kopulace a reprodukce nařízené zákonem provedl iRozhlas – oslovil jiné právníky: „Konkrétní důvody, smysl a naplnění institutu manželství zákon ponechává zcela otevřené osobám, které do tohoto dobrovolného svazku vstupují. Rodinu tvoří i bezdětné manželství nebo nesezdaný pár. Realita rodinného života je velice pestrá, což Daniela Kovářová jako advokátka specializující se na rodinné právo nepochybně ví,“ řekla advokátka Věra Nováková. Advokátka Pavla Špondrová dodala: „K založení rodiny, kterou zákon nikde výslovně nedefinuje, může samozřejmě dojít i mezi dvěma osobami bez dětí. Pojetí vzájemných manželských povinností, které obsahoval rakouskouherský Obecný zákoník občanský nebo trestní zákoník z roku 1852, který považoval za znásilnění jen mimomanželskou soulož, bylo v průběhu 20. století opuštěno. Těžko říct, jak může toto Daniela Kovářová nevědět.“
Paní senátorka nemá pravdu. Navíc tou nepravdou bolestivě uráží hned několik skupin lidí a degraduje manželství na k reprodukci vedoucí kopulaci. Fena hárá, pes ji kryje. V manželství lidí by ale mělo přece jen jít o něco víc. Manželství – aby fungovalo dokonce i jen v té výchově dětí – musí být založené na kooperaci, vzájemné úctě, vzájemné důvěře a jistém existenciálním souznění. Pokud je manželství jen o tom, že jedinec trousí své geny, tak ty děti s jeho geny nebudou vyrůstat v pro ně optimálním prostředí. K maturaci a socializaci potřebují odpozorovat a naučit se sociální vzorce komunikace a kooperace, začleňovat se do společné činnosti se svými rodiči. Což samozřejmě rodiče, kteří chápou a realizují manželství jen jako výrobnu dětí, nebudou svým potomkům schopni zajistit.
Výroky paní senátorky jsou ale především nesmírně urážlivé. Pro lidi jako já, kteří nikdy nechtěli mít děti, a to ani v žádném ze svých manželství, je to citlivě formulované sdělení „jseš vadnej“. Mě popravdě takové sdělení paní senátorky nijak neublíží. Ale pro lidi, kteří děti chtěli, ale příroda jim přiřkla neplodnost, je výrok paní senátorky doslova plivnutím do obličeje. Pro ty jsou slova paní senátorky jednoznačným poselstvím „Ty jsi v manželství nezplodil dítě, takže jsi nesplnil funkci manželství, jsi vadnej, FUJ!“ Což je sdělení tak nechutné a sprosté, že bych je čekal od negramotného Churama či exposlance Volného – ne od ženy.
Obhajoba Sokratova
„Sex prý vyvolává nenávist,“ napsala paní senátorka opět na facebook, když její výrok o povinném rození vyvolal náležitý rozruch. „Člověk už ani nemůže vystoupit na sexuologické konferenci, aby se tím nedotkl nenávistných, útlocitných nebo vztahovačných duší. V sobotu jsem se na sexuologické konferenci v Motole zabývala tématem manželské a nemanželské sexuality a rozborem několika ustanovení občanského zákoníku dospěla k závěru, že manželé mají právo a povinnost provozovat sex, protože účelem manželství je založení rodiny a „tvorba“ dětí. K mému údivu se citace zákona dotkla zlých hrubiánů, kteří se patrně do občanského zákoníku nikdy nepodívali a nejspíš dosud nevědí, co to manželství pohledem práva vlastně je. Moje sice lehce pojaté, nicméně naprosto vážné téma budí na sociálních sítích od soboty značné povyražení. A spílání, útoky, sprostoty, pokusy o umlčení. Nejsem si jista, zda někoho víc provokují slova jako sex, právo, povinnost či samo slovo manželství, nebo zda někoho prostě od mého zvolení uráží cokoliv, co napíšu či někde řeknu.“
Paní senátorka se cítí být urážena, a to i v situaci, kdy sama urazila statisíce lidí. Zjevně si vůbec neuvědomuje, jak strašlivě její hloupá slova mohou bolet. Ne lidi jako mne, který se již v sedmnácti letech rozhodl pro bezdětnost. Její slova o „povinnosti plodit“ se mohou nesmírně bolestivě dotknout žen i mužů, kteří jsou neplodní. A paní senátorka jim toto zdravotní postižení, často velmi bolestivě vnímané, nyní vyčítá a vyvozuje z něj, že nedobrovolně bezdětné páry nesplnily jakousi paní senátorkou vyfantazírovanou povinnost.
Domů a vařit, paní senátorko!
Napsal jsem paní senátorce prosbu o rozhovor, přesněji o odpověď na jednu jedinou otázku – zda jsem následkem své bezdětnosti méněcenný zločinec: „Vážená paní senátorko, byla byste mi prosím ochotna poskytnout krátký rozhovor (telefonicky, zde přes Messenger – jak by Vám vyhovovalo) pro Forum 24? Tématem by bylo, zda jsem nějak nesplnil nějakou povinnost, že byla má dvě manželství cíleně bezdětná, a zda je mé rozhodnutí (již z adolescence) nemít děti nějak neetické, či dokonce protiprávní.“
Při čekání na odpověď jsem se ponořil do studia FB zdi paní senátorky. A po chvíli jsem našel fotku.
Paní senátorka sedí se sklenicí oranžové tekutiny, několik mužů se sklenicemi podobného moku a několik mužů s půllitry piva v rukou tvoří pozadí. Řada z nich zjevně má šestý a dva možná i sedmý dan (výkonnostní třídu, pozn. aut.) v ušlechtilé a spirituálně povznášející Cestě zvané pupkaidó (česky pivní mozol, pozn. aut.). Paní senátorka k fotografii dopsala: „Společnost špičkových českých degustátorů První Pivní Extraliga měla včera finálovou degustaci třináctého ročníku testů českých ležáků dostupných v běžné obchodní síti. Copak výsledky, to je jedna věc. Pro mne bylo zásadnější, že mne – coby Blondýnu od Pivaře – při tak významné události přivítali ve svém středu. Děkuji, pánové. Na naši společnou věc, práci na velikosti piva, v Senátu rozhodně nezapomenu.“
Ano, věřím, že ti pánové za velikost piva bojují celoživotně. Třetí zleva je podle mého názoru Mgr. Ladislav Jakl, v letech 2003–2013 ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky. Prezidenta Václava Klause. Jakl je jedním z nejhlasitějších a mediálně nejviditelnějších gentlemanů, co se otevřeně hlásí k postojům rozhněvaného bílého muže a starému dobrému světu. Ale možná to není on, oni jsou muži tohoto typu strašlivě stereotypní a vzájemně zaměnitelní. Ale bez ohledu na totožnost jednoho z gentlemanů, obklopujících paní senátorku lze konstatovat: Je obklopena pivními skauty. Nositeli postojů k ženám, které byly povážlivě buranské už za první republiky, kdy podobně vypadající gentlemani s podobnými pupky plácali s podobnými půllitry podobné urážlivé nesmysly o ženách v podobných hospodách. A ve stejném momentě Toyen zrovna tvořila některé ze svých nesmrtelných děl a Milena Jesenská psala filosofický esej do Lidových novin. To je ještě nevlastnil Babiš.
Česko je země neomezených možností. Smiřme se s tím, že nejvýše postaveným hlasatelem upoceného mužského šovinismu, pivnictví a incelství je půvabná žena. Ovšem měla by své filosofické misi přizpůsobit i styl své existence. Každý pivní skaut dbalý své cti paní senátorce potvrdí, že ženská patří ke sporáku. Proto by měla paní senátorka Kovářová neprodleně složit senátorský mandát a inspirativní ideu pivnictví dále šířit z kuchyně. Také přitom může háčkovat dětem čepičky.
