Stabilní a zneuznaný génius české politiky Jiří Paroubek se zhrzeně ozval. Považuje se za odborníka na Čínu a nechápe, proč si Česká televize jako odborníka na tuto zemi nezve jeho. Jednak tomu rozumí lépe než sinologové, jednak tam několikrát byl!
Propad do bezvýznamnosti nese bývalý předseda a krátkodobý premiér Jiří Paroubek velmi těžko. Někdejší činovník socialistického podniku Restaurace a jídelny se na webu Vaše věc – Parlamentní listy (29. 1.) opravdu rozhořčil:
„Včera večer jsem byl silně překvapen znovu opakovanou neobjektivitou v pořadu 90 ČT 24. Jako hlavní komentátorka k epidemii koronaviru byla povolána jakási Kateřina Procházková z organizace Sinopsis, která je známá svými sinožroutskými a silně antikomunistickými postoji. Až příště budou pánové z ČT hledat někoho k problematice Číny, nabízím svou osobu. V minulém roce jsem byl v Číně šestkrát a myslím si, že o této zemi vím více nežli zapšklá sinožroutka z organizace Sinopsis, jež je placena z kdovíjakých zahraničních zdrojů.“
To už jsme tu měli. „Milion, dva miliony berou takoví…“ Ještě tam chybí, že je Kateřina Procházková jinak „hodná holka“, třeba jako Hanka Zagorová. Paroubek si ale nejspíš nemyslí, že je Kateřina Procházková hodná holka, protože se zřejmě domnívá, že v Číně nepanuje úplná svoboda, respektive skoro žádná. Tím narušuje aktivity lidí, kteří hlásají (jako Paroubek) „politiku mnoha azimutů“. Rozuměj kšeftovat s totalitami a mlčet jako pěna k tomu, že se tam tak trochu vraždí a mučí a zavírá, protože to by se mohli trýznitelé moc a moc hněvat. Pak by byli podnikavci v téměř bezvýchodné situaci, protože by museli třeba podnikat někde jinde. No hrůza. Možná že kdyby paní Procházková inkasovala peníze z čínské ambasády, nebo byla tlumočnicí Miloše Zemana, hned by se v jeho očí stala znalkyní.
Paroubek, který může jako politický veterán a člen Československé strany socialistické využít své zkušenosti z dob Národní fronty, má jasno v tom, že v Číně je to úplně jinak, než tvrdí odborníci, kteří se tím zabývají celý život, a ještě se kvůli tomu naučili čínsky. (Což u lidí jako Paroubek nebo Tvrdík není zrovna jisté.)
Tak se u tohoto znalce dále dočteme: „K. Procházková klamala českou veřejnost hned v několika směrech. Tak především není pravda, že by v Číně o všem musel rozhodovat až prezident Si. To je zcela nesmyslné. Čína decentralizovala a decentralizuje postupně výkon státní správy z centra do třiceti provincií. Šéfové těchto provincií mají v Číně podobné funkce, jaké měli za Napoleonova režimu ve Francii císařem jmenovaní prefekti. Ti také spravovali velmi samostatně svěřené departementy a samozřejmě, pokud projevili neschopnost, či se odchýlili od císařem stanovené linie, byli odvoláni. Podobně to funguje v Číně.“
To je tak kouzelné, že není třeba to moc komentovat.
Pak následuje chvála toho, jak je čínský systém efektivní: „Šéfové provincií mají velkou pravomoc řešit problémy provincie ve své kompetenci, v zásadě nezávisle na centru. Tedy více méně nezávisle na centrální vládě v Pekingu nebo na vedení KS Číny. Ale musí řešené problémy zvládnout. Pokud je nezvládnou, jsou vyměněni. Proto je čínský vládní systém tak flexibilní a tak úspěšný, zejména pokud jde o výsledky čínského hospodářství a celkovou stabilitu společnosti. Ostatně představa, že se země s téměř 1,4 miliardami obyvatel dá řídit z jednoho místa je naivní.“
Německy Paroubek umí, tak jistě ví, aspoň jazykově, co znamenal za nacismu pojem „Führerprinzip“. Můžeme mu to dovysvětlit ještě věcně. Führerprinzip neznamenal, že všechno řídil jeden Führer Adolf Hitler, nýbrž šlo o systém, kdy každý „vůdce“ měl nad sebou vůdce, kterého bezpodmínečně poslouchal, a pod sebou „podvůdce“, který bez výhrad zase poslouchal jeho. Na svém místě si pak řádil dle libosti, pokud nevybočil z linie, kterou ovšem obecně určil nejvyšší Führer. Komu se to nelíbilo, toho systém rozdrtil. Tak to bylo v nacistickém Německu a tak je to i v Číně.
Paroubek si také chválí, jak je čínská společnost „stabilní“, a nevadí mu, že je to stabilita koncentráku. Osobám, jako jsou Miloš Zeman a pánové Tvrdík a Paroubek je jedno, kolik lidí takový moloch zničí, kolik mrtvých je zabudováno do základů navenek velkolepé stavby. Když na to někdo upozorní, je označen za „sinožrouta“ a „antikomunistu“. Že v Číně žádný komunismus není a že tamní režim leze na nervy i místním lidem, to Paroubkům nevadí.
A tohle u nás bylo kdysi premiérem a šéfem sociálních (!) demokratů (!). Bohužel to ukazuje na nějakou poruchu jak ve společnosti, tak v oné politické straně samotné. Tím trpíme pořád i poté, co se zhrzený Paroubek odebral na své místo poznámky pod čarou v dějinách České republiky.