Žil Ježíš v Indii? Proti lidské fantazii je i Všemohoucí někdy bezmocný

youtube

Ježíš jako indický guru | FOTO: youtube

Jak vůbec víme, že žil nějaký Ježíš? Tak koho by to mělo zajímat o Vánocích, když je spousta jiné práce. Vánoce, a ještě to komplikovat náboženstvím. Zvlášť když pro sekularizované Čechy Vánoce končí na Štědrý den nejdéle o půlnoci. Ale historickým konspiracím se daří celý rok. 

My, co jsme prošli komunistickou propagandou, víme, že měla – pokud šlo o mytologii, které se říkalo vědecký ateismus – několik fází. Nejdřív žádný Ježíš nebyl. Byla to jen jedna varianta slunečních božstev a podobně. Pak se zase zjistilo, že Ježíš byl a byl to takový první utopický komunista, popřípadě že takových Ježíšů bylo tehdy víc. A tak dále. Nedostižné dokonalosti dospěl proslulý ministr Plojhar, který se nechal slyšet, že z Východu přišlo dvakrát světlo, jednou z Betléma a podruhé hvězda Velké říjnové socialistické revoluce. (Chtělo by se dodat, že Herodové a voli a osli ani v tom druhém případě nechyběli.)

Dílo zdárně dovršil před třemi lety přední ruský komunista. Kdyby žil Ježíš Kristus, šel by prý v moskevském prvomájovém průvodu v první řadě ruských komunistů. Ruským novinářům to řekl předseda strany Gennadij Zjuganov. Oslavy pravoslavných Velikonoc v roce 2016 připadaly na 1. května, tedy na den tradičního a v Rusku masově oslavovaného Svátku práce. Zjuganov se vyslovil, že shoda není náhodná. První máj je svátkem solidarity prostých dělníků, řekl šéf ruských komunistů. „Ujišťuji vás, že kdyby žil Ježíš Kristus, šel by s námi v našem průvodu na obranu prostých smrtelníků. Trpěl přece za chudé, ubohé a nemocné, a tento boj za spravedlnost už pokračuje tisíc let,“ konstatoval podle agentury TASS.

Jsou tu ovšem i mnohem duchovnější varianty Ježíšovy postavy, jež využívají časové mezery v Ježíšově životě, která se objevuje v evangeliích. V roce 1887 ruský válečný korespondent Nikolaj Notovič prohlásil, že se při své návštěvě v klášteře Hemis v Ladaku dozvěděl o dokumentu „Život svatého Issy, nejlepšího ze synů člověka“ – Issa je arabské jméno Ježíše, jak se používá v islámu. Notovičův příběh s přeloženým textem „Život svatého Issy“ byl publikován ve francouzštině v roce 1894 jako „La vie Inkontine de Jesus Christ“ (Neznámý život Ježíše Krista).

Podle svitků Ježíš opustil Jeruzalém ve věku 13 let a vydal se směrem k Sindu, kde se „zamýšlel zdokonalit v božském porozumění a studovat zákony velkého Buddhy“. Přešel Paňdžáb a dosáhl Puri Džagannáthu, kde studoval Védy u brahmánských kněží. Šest let strávil v Puri a Rádžgiru poblíž Nalandy, starobylého sídla hinduistického učení. Poté odešel do Himálaje a strávil čas v tibetských klášterech, kde studoval buddhismus, a pak se přes Persii ve věku 29 let vrátil do Jeruzaléma.

repro: Amazon.com

Chcete poznat něco z tajného vědění? Stačí si koupit příslušnou knihu. Za 15 dolarů víte všechno.

 

Pak jsou tu ještě další varianty, které se pokoušejí vysvětlit, jak mohl Ježíš třetího dne vstát z mrtvých. Podle těchto teorií to nebylo těžké, protože mrtvý nebyl. Byl jen pod vlivem omamné látky, kterou požil poté, co mu ji podal římský voják stojící pod křížem. Pak se mohl probrat a uprchnout se svou přítelkyní Marií z Magdaly vést spokojený rodinný život. Díky tomu je pak možné psát romány, kde se vyskytuje Ježíšovo přímé potomstvo.

Teď nechme stranou teologii a ideologie a podívejme se na to jako na základní škole. Co vlastně můžeme vědět? Faktem je, že od Ježíše samotného nemáme k dispozici žádný osobní záznam. Žádný rukopis a ani žádný rukopis, který by pocházel od apoštolů a současníků. Ne že by Židé nebyli tehdy vzdělaní, to byli nadprůměr od dětství, a pokud šlo o náboženskou problematiku, znala to i poslední babka na trhu.

I skeptik musí přiznat, že prameny o Ježíšově životě jsou mnohem blíže k této postavě, než je tomu u uznávaných osobností, které jsou součástí evropské kultury.

Nejstarší zachovanou částí evangelia, kterou dnes máme, je takzvaný Papyrus P52 z Egypta, který obsahuje úryvek Janova evangelia. O jeho dataci se vedou spory. Dříve se mělo za to, že pochází z let 100 až 150. Jiní badatelé soudí, že může pocházet až ze 3. století našeho křesťanského letopočtu.

První napsané texty o Ježíšovi nejsou evangelia, ale listy apoštola Pavla nebo dopisy jemu připisované, které vznikaly od poloviny 1. století do roku 100. Evangelia nejspíš byla napsána od poloviny 60. let prvního století. Celé soubory Nového zákona máme až od 4. století.

Mezi nejstarším zlomkem evangelia a dobou Ježíšovy smrti je tedy období sedmdesáti až sto dvaceti let. To ovšem znamená, že evangelia existovala už předtím. Badatelé předpokládají, že třeba Markovo evangelium vznikalo někdy v letech 65 až 70. To už jsme k Ježíšově smrti blízko „pouhých“ třicet let. Když si vezmeme lidi jako Sokrates a Platon, u nich jsou mezi jejich životy a dochovanými texty celá staletí.

Julius Caesar sepsal své Zápisky o válce galské asi 50 let před naším letopočtem, ovšem kopie dochovaného textu je až z 9. století, což je 900 let. Texty o Ježíšově životě jsou tedy dobou svého vzniku mnohem blíže popisovaným událostem, než je to u filozofů a státníků starověku.

To samozřejmě nutně neznamená, že je to záruka nějaké historické přesnosti. Víme, že třeba různé legendy o tom, jak byl Lenin hodný a měl rád lidi, vznikaly záhy po jeho smrti. Jde o to, že historickou existenci Buddhy, Lenina nebo svatého Václava nikdo nezpochybňuje, a není to tedy třeba dělat ani u Ježíše.

Nakolik máme přístup k historické postavě, která má na sobě různé mytologické nánosy, známe ji prostřednictvím různých literárních druhů, které určitě nejsou literatura faktu, je jiná otázka. Žádné zkoumání ale není uzavřeno. Existují různé zajímavé archeologické objevy, které potvrzují místa v evangeliu. Například v Janově evangeliu (Jan 5, 1-3) se píše: „Potom byl židovský svátek a Ježíš přišel do Jeruzaléma. A v Jeruzalémě je u Ovčí brány rybník hebrejsky zvaný Bethesda, který má pět podloubí. Tam leželo veliké množství nemocných, slepých, chromých a ochrnutých očekávajících pohnutí vody.“

Tento rybník byl objeven až při archeologických vykopávkách mezi lety 1914 a 1938. Někteří autoři soudí, že pokud ho někdo s podrobnostmi popsal, musel to být člověk, který ho viděl, protože mezitím došlo ke zničení místa Římany v roce 70.

Můžeme se dočkat i nových objevů starých textů. Lépe se hledají v Egyptě, kde je větší sucho než v Palestině, kde se o slovo hlásí vlhko a písemné materiály zanikají rychle. Vede se spor o to, zda jeden zlomek z takzvaných kumránských rukopisů, které byly ukryty nejpozději v roce 68 v pouštní jeskyni, je fragmentem Markova evangelia. Může se objevit cokoli dalšího. Jen je třeba nebloudit myslí ve fantaziích Dana Browna a spol.

Ježíš ženatý s Máří Magdalenou a Ježíš, co přežil ukřižování a prchl do Indie, není zajímavý. Zajímavý je hlavně ten Ježíš z počátku 1. století v Palestině. Je jen potřeba vědět, že historie je jedna věc a teologie druhá. Teologie je interpretace. A populární romány a „duchovní“ brožury ohromující lidi toužící po vyšším vědění zase druhá. Pochop, kdo můžeš.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner