„Co sliboval Andrej Babiš? Sliboval, že sníží daně, že zlevní hypotéky, že budou levnější potraviny, že zruší Green Deal… A co z toho všeho je? No jenom rekordní zadlužení a deficit 310 miliard korun,“ vzkázal šéf opozičních občanských demokratů Martin Kupka, na sobotní ideové konferenci v pražském kongresovém centru, kde partaj ladila svůj program i další směřování. Program ideové konference ODS byl rozdělen do tematických bloků stínových ministerstev.

Ideovou konferenci zahájil v 9 hodin šéf občanských demokratů Martin Kupka, který na pódium přišel s fotbalovým míčem v ruce se slovy, že by Česko mohlo v roce 2040 uspořádat mistrovství Evropy ve fotbale společně se Slovenskem a Rakouskem. „Je třeba, abychom předváděli dobrou hru před brankou soupeře,“ naznačil pak ve fotbalové hantýrce opoziční práci ODS. Kupka fotbalovým míčem narážel na téma přijetí jednotné evropské měny v Česku.

VIDEO: Ideová konference ODS

„ODS vždy byla pevná a silná, když sázela na ekonomiku, když spoléhala na práci lidí, vytvářela pro ni prostor a lidem neomezovala prostor, ale naopak ho otevírala,“ vzkázal Kupka v úvodu ideové konference. „Jsme a budeme tvrdou opozicí,“ avizoval a neodpustil si kritiku současné vlády Andreje Babiše (ANO).

„Co sliboval Andrej Babiš? Sliboval, že sníží daně, že zlevní hypotéky, že budou levnější potraviny, že zruší Green Deal. A co z toho všeho je? No jenom rekordní zadlužení. Deficit, který letos bude 310 miliard korun, a víme, že už příští rok vláda chystá ještě větší,“ vypálil šéf občanských demokratů.

Zmínil také zákony, které podle něj Babišovi jednoznačně hrají do karet. „To, že teď vládní poslanci připravují zákon, který umožní, aby řídil svoje impérium a veřejné prostředky tekly do jeho kapsy. To je Andrej Babiš. To je divadlo, které hraje, když se každý den probudí a řekne si, koho by dnes urazil. Novináře, opozici, neziskovky, spojence, kohokoliv. Tohle je divadlo, ve kterém my musíme hrát jasnou a odpovědnou roli,“ pokračoval Kupka.

Podle něj Babišova vláda likviduje demokratické instituce. „Míří na to, co je pro budoucnost České republiky základní, co chrání naši svobodu a co představuje pojistku pro to, aby aktuální moc měla jasné hranice. Tohle je náš úkol. Jsme teď v opozici a máme ten čas využít co nejlépe k tomu, abychom zformulovali náš program a řekli, kudy půjdeme a kam povedeme Českou republiku,“ avizoval šéf ODS. Kupka zároveň vzkázal, že budoucí vláda občanských demokratů prověří každou korunu, která nyní teče do kapes současné vládní garnitury hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. „Všechny peníze vrátíme zpět státu,“ vypálil.

Program ODS Kupka postavil na čtyřech pilířích. Tím prvním je svoboda, na kterou podle něj Babišova vláda útočí. Druhým pilířem je bezpečí. Kupka připomněl členství v NATO a EU, potřebu posílit armádu, nevézt se na vlně spojenců a zdůraznil i energetickou bezpečnost v podobě dobudování jaderných zdrojů. V této souvislosti Kupka hovořil o nezávislosti na zdrojích zejména ze zemí, kde vládne autoritářský režim.

„To se podařilo a musíme v tom pokračovat. A když se bavíme o bezpečí, je potřeba říct, že nejde jen o zajištění vnějšího bezpečí. Že bezpečí začíná také doma. Že začíná v rodinách,“ řekl Kupka. „Věc, kterou chceme přinést jako pevnou součást vzdělávání, je také příprava dětí na krizové situace,“ přiblížil Kupka a dodal, že tím bude společnost lépe připravena a odolnější.

Třetím pilířem je prosperita, která podle Kupky nevzniká rozhazováním, ale odpovědným hospodařením a rozumnými investicemi. „ODS musí jasně říkat: Stát nemá peníze, jsou to peníze občanů. Prosperita nevzniká tak, že peníze, které stát nemá, rozhazuje na všechny strany. Prosperita přece vzniká tím, že stát velmi odpovědně hospodaří s penězi, které vybere od lidí, kteří je vydělali svou prací, a od firem, které je vydělaly svými aktivitami a svým podnikáním. Tohle je naprostý základ a musí to od nás zaznívat jasně,“ řekl šéf občanských demokratů.

Posledním pilířem jsou zmíněné moderní technologie. „Je úplně jasné, že v budoucnu o úspěchu států bude rozhodovat to, jestli se vypořádají s umělou inteligencí, jestli zajistí dostatečné výpočetní kapacity, jestli se spolehnou na data, jestli se pustí do moderních technologií s vysokou přidanou hodnotou,“ vysvětlil Kupka.

Není normální obcházet lékaře a neplatit za to

Stínový ministr zdravotnictví a poslanec Štěpán Slovák (ODS) ve svém projevu nastínil, že by zdravotní pojišťovny ze zákonného pojištění neměly hradit stravovací a pobytové služby v nemocnicích. Jejich hlavním cílem by podle něj měla zůstat úhrada zdravotní péče, měly by ale umožnit se lidem připojistit. Regulační poplatek 90 korun za využití lékařské pohotovosti pak označil za nízký.

Slovák své návrhy zdůvodnil tím, že zdravotní pojišťovny by měly financovat především nezbytné zdravotní služby, nikoli doplňkové či zbytné. Chtěl by také motivovat lidi k péči o zdraví a předcházení chorob například sníženými odvody na zdravotní pojištění. „Každý je primárně za svoje zdraví zodpovědný sám,“ řekl. Současně by chtěl posílit roli praktických lékařů a návštěvy dalších zpoplatnit. „Není normální obcházet lékaře a neplatit za to ani korunu,“ dodal.

Další poslanec ODS a stínový ministr práce a sociálních věcí Jiří Havránek by chtěl zvýšit flexibilitu zaměstnanců a rozšířit okruh důvodů pro výpověď ve zkrácené jednoměsíční lhůtě. Konkrétnější ale nebyl.

Nyní mezi důvody patří neuspokojivé pracovní výsledky zaměstnance, porušování pracovních povinností nebo nesplnění požadavků pro řádný výkon práce. Havránek označil za důležitou také obranu důchodové reformy bývalé vlády Petra Fialy (ODS) včetně posouvání věku odchodu do starobní penze.

Devátá třída je „vysoce neefektivní“ čekárna

Školy by měly podle poslankyně ODS a stínové ministryně školství Renáty Zajíčkové (ODS) zajistit každému žáku od čtvrté či páté třídy tablet s programy nezbytnými k výuce, aby při ní nepoužíval vlastní mobilní telefon i k jiným činnostem. Zajíčková také zopakovala návrh zkrátit devítiletou základní školní docházku na osm let s tím, že povinné by byly dva roky střední školy, „aby dítě dozrálo v odpovědného občana“.

„Děti jsou demotivované, unuděné, musíme vzdělávací dráhu našim dětem zkrátit,“ má jasno expertka strany pro oblast školství. „Devátá třída je taková čekárna na přijímací zkoušky, je to vysoce neefektivní,“ vzkázala poslankyně Zajíčková. I kvůli odkladům školní docházky to vede podle ní vede k tomu, že někteří studenti maturují až ve 20 letech.

Podle ní je také třeba změnit zákon o vysokých školách, které by měly být financovány z více zdrojů včetně soukromých. Kromě školného poslankyně zmínila zápisné nebo zpoplatnění prodlužovaného studia. „Vzdělávání musíme vnímat jako silné ekonomické téma, ne jako vedlejší nebo doplňkové téma,“ dodala Zajíčková.

Armáda potřebuje pro plánování rozpočtový rámec, ne improvizaci

Bývalá šéfka resortu obrany Jana Černochová (ODS) ve svém projevu řekla, že česká armáda potřebuje dlouhodobý zákonný a rozpočtový rámec pro plánování obrany České republiky, ne každoroční improvizaci. Teď by ho měla podle ní mít nejméně do roku . Černochová prohlásila, že je třeba připravit akviziční úřad pro vyzbrojování a pokračovat ve vojenské podpoře Ukrajiny v boji proti ruské agresi.

Armáda pro letošek dostala v rozpočtu 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zároveň to je o zhruba 16 miliard korun méně než loni. Celkové obranné výdaje by podle vlády měly letos představovat asi 185 miliard korun, z toho 30 miliard jde z ostatních rozpočtových kapitol. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve uvedl, že kvůli tomu se podle hodnocení NATO pravděpodobně nepodaří splnit dvouprocentní alianční závazek. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) chce pro příští rok žádat navýšení výdajů svého resortu na dvě procenta HDP, tedy z letošních 155 miliard na 190 miliard korun.

O odolnosti a boji s hybridními hrozbami mluvil na sobotní ideové konferenci senátor za občanské demokraty a stínový ministr vnitra Martin Červíček. Podle něj nelze dezinformacím čelit cenzurou. Je nutné aktualizovat krizovou legislativu na nové vnější i vnitřní hrozby, protože byla koncipována především na živelní pohromy. „To je urgentní věc, na které se musí zapracovat,“ prohlásil. Mluvil o potřebě vetší spolupráce republikové a obecní policie a také o potřebě zlepšit návratovou politiku v rámci migračního paktu EU.

Exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) mezi prioritami jmenoval prozápadní orientaci země a pevné ukotvení v Evropské unii a Severoatlantické alianci, v nich by mělo Česko hrát aktivní roli. 

Bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) chce řešit pomalou práci soudů. Například odvolací soudy by podle návrhů občanských demokratů neměly v občanských řízeních vracet případy soudům nižších stupňů kvůli procesním pochybením, ale měly by samy rozhodnout. Až poloviční snížení nárůstu soudních řízení si Decroix slibuje od „předsoudní mediace“, tedy vyřešení sporu před soudním projednáváním. Lidem, kteří by mediaci nevyužili, by hrozily zvýšené soudní poplatky, uvedla.

Mezi návrhy patří také povinné zavádění občanských datových schránek do 15 let věku, přednostní vyřizování odškodnění pro oběti trestných činů nebo předvídatelnost a sjednocování soudních verdiktů.

Skopeček, Drobil a Stárek hovořili o ekonomice, řešilo se i euro

ODS by měla podle místopředsedy sněmovny a stínového ministra financí Jana Skopečka usilovat o nižší daňové zatížení práce, výpadek příjmů ve státním rozpočtu by mělo nahradit zvýšení podílu ze spotřebních a majetkových daní. Konkrétní částky neuvedl.

Stínový ministr průmyslu a obchodu Pavel Drobil pak vybídl k vytvoření národního investičního fondu, který by umožnil investice do infrastruktury, zdravotnictví a sociálních služeb. Do fondu Národ sobě! by podle něj mohli vkládat peníze drobní střadatelé a stát by do něj mohl vložit výnosy z privatizace státních podílů ve firmách. Fond by umožnil masivní investice do infrastruktury, zdravotnictví a sociálních služeb, dodal.

Oba hovořili také o jednotné evropské měně. Skopeček je přesvědčen o tom, že zavedení eura má víc nevýhod než výhod, mimo jiné jde o to, že Česko by ztratilo možnost dělat samostatnou měnovou politiku. Drobil se domnívá, že za určitých podmínek může být zavedení jednotné evropské měny pro Česko výhodné. Jednou z podmínek pro případné zavedení eura je podle něj to, že Česko se dostane přirozeným vývojem, zhodnocováním koruny, na paritu kupní síly odpovídající průměru EU. Dalším předpokladem je podle Drobila to, že Česko nebude po vstupu do eurozóny ručit za závazky, které vznikly před jejím vstupem.

Nutnost snížení daňového zatížení práce zdůvodnil Skopeček tím, že vysoké zdanění vede k růstu šedé ekonomiky, práci načerno, nižší konkurenceschopnosti i nižším výdělkům. „Výpadek v rozpočtu musíme kompenzovat změnou daňového mixu, respektive vyšším podílem spotřebních či majetkových daní na příjmech státního rozpočtu,“ prohlásil.

Skopeček slíbil také změnu rozpočtového určení daní s cílem bonifikovat obce, které vytvářejí podmínky pro podnikatele. Odliv dividend do zahraničí chce řešit motivačně, nikoli sektorovými daněmi. Do ústavy chce vrátit závazek postupného snižování schodků, zavést výdajovou brzdu a silnější ochranu norem rozpočtové odpovědnosti. Počítá také s vyšším podílem soukromých zdrojů, tedy plateb ve zdravotnictví, penzích a sociálních službách. Bez nich veřejné finance nelze vyléčit, míní Skopeček.

Stínový ministr dopravy Jakub Stárek nabízel zavedení sjednocené jízdenky pro hromadnou dopravu bez ohledu na dopravce. Budoucnost vidí v systému MaaS (Mobility as a Service), což je digitální dopravní systém integrující různé druhy dopravy do jediné celonárodní aplikace. Umožňuje uživatelům plánovat, rezervovat a platit za cesty například s využitím plateb typu pay-as-you-go nebo předplatného.

Podpora ODS kolísá okolo 14 procent, Kupka chce 20 procent

Šéf ODS po lednovém zvolení do čela strany slíbil ostrý pravicový program, nižší zdanění práce nebo reformy zdravotnictví a školství. Získat by chtěl ale i voliče ze středu politického spektra.

Na ideové konferenci strana představila závěry několikaměsíční práce na aktualizaci ideového základu ODS. K jednotlivým odvětvím vystoupili stínoví ministři občanských demokratů. Konference měla otevřít diskusi o tom, jakým směrem se má strana v dalších letech ubírat.

Za svůj programový základ pokládá ODS už několik desetiletí nedotknutelnost soukromí, nízkonákladový stát, nezadlužování země a solidaritu zodpovědných občanů. Podle místopředsedy strany Tomáše Portlíka by k nim měly přibýt orientace na Západ nebo digitalizace služeb státu sloužícího občanům.

Stranu při prosazování jejího programu limitovalo propojení s KDU-ČSL a TOP 09 v koalici SPOLU, která před pěti lety vyhrála sněmovní volby se ziskem téměř 28 procent hlasů. Loni po čtyřech letech vládnutí získala jen 23 procent hlasů. Nyní sama ODS míří podle Kupky k zisku 20 procent hlasů. Aktuálně ale podle průzkumů její voličská podpora kolísá kolem 14 procent.