Vláda ANO, SPD a Motoristů podle premiéra Andreje Babiše splnila nebo fakticky dokončila 195 z celkem 978 resortních položek svého programu. Dalších 774 bodů je podle něj v průběžném plnění. Lidovec Marian Jurečka ale premiérovi vyčetl, že neodpověděl na jeho konkrétní otázky týkající se ekonomiky, cen energií nebo dostupnosti zdravotní a sociální péče.

16:25 – Vláda splnila 195 bodů programu, tvrdí Babiš. Jurečku odpověď nepřesvědčila

Vyhodnocení plnění programu vlády ANO, SPD a Motoristů obsahuje podle premiéra Andreje Babiše (ANO) 978 resortních položek. Splněno nebo fakticky dokončeno je 195 z nich, dalších 774 je v průběžném plnění. Devět položek vláda neplní nebo jejich plnění dosud nezahájila, řekl Babiš při sněmovních interpelacích.

Premiér odpovídal na dotaz poslance Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který navázal na svou dřívější písemnou interpelaci. Po Babišovi požadoval přehled konkrétních cílových hodnot například pro hospodářský růst, trh práce, reálné mzdy nebo ceny elektřiny pro domácnosti v jednotlivých letech do roku 2029.

„To bych očekával od dobrého manažera, předsedy vlády,“ řekl někdejší ministr práce a sociálních věcí.

Babiš v písemné odpovědi odmítl požadované údaje poskytnout. Zdůvodnil to tím, že by materiál měl desítky stran a jeho přípravou nechce zatěžovat státní správu. Při ústní interpelaci se soustředil především na zdravotnictví.

Z celkem 119 položek v této oblasti je podle premiéra splněno 22 a zbývajících 97 je v procesu. Babiš zmínil zvýšení plateb za státní pojištěnce pro příští rok, vytvoření stomatologických pohotovostí, změny v předepisování léků nebo navyšování kapacit lékařských fakult.

„My 9. července celý den budeme veřejně vyhodnocovat to naše programové prohlášení vlády. Veřejnost se to dozví,“ řekl Babiš.

Jurečku premiérovo vystoupení neuspokojilo. „Pane premiére, vy jste za pět minut neodpověděl vůbec na nic, na co jsem se ptal,“ reagoval. Chtěl podle svých slov znát konkrétní údaje o tom, jak se zlepší dostupnost zdravotní péče, o kolik se zkrátí čekací doby na lékařské zákroky či sociální služby a kolik nových lůžek vláda vybuduje.

„Co jste tady předvedli za čtyři roky, tak byste vlastně měl na rok zmizet z očí veřejnosti,“ odpověděl Babiš. Předchozí vláda podle něj plnění svého programu nikdy nevyhodnotila a „neudělala vůbec nic“.

13:49 – Sněmovna podpořila vyváženější zastoupení žen a mužů ve vedení velkých firem

Velké společnosti, jejichž cenné papíry se obchodují na burze, zřejmě budou muset zajistit vyváženější zastoupení žen a mužů ve svém vedení. Sněmovna v prvním čtení podpořila novelu, podle níž by ženy měly v představenstvech a radách tvořit nejméně třetinu. Výběr členů vedení by zároveň musel mít jasná a jednoznačná pravidla.

Vláda Andreje Babiše (ANO) chtěla předlohu schválit zrychleně už v prvním čtení. Tento postup ale vetovaly poslanecké kluby opozičních ODS a KDU-ČSL. „Nesouhlasím s tím, k čemu jsme se v rámci jednání na úrovni EU zavázali. Nicméně musíme to naplnit, je to věc, která je dána směrnicí,“ řekl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO), který novelu předložil. Agenda rovnosti žen a mužů od čtvrtka spadá právě pod jeho ministerstvo.

Podle Tejce návrh představuje pouze minimální převedení evropské směrnice do českého práva. Česko mělo pravidla zavést už do konce prosince 2024 a nyní mu hrozí žaloba a pokuta nejméně tři miliony eur, tedy přibližně 73 milionů korun.

Firmy by měly mít v dozorčích a správních radách nejméně 40 procent příslušníků méně zastoupeného pohlaví. Druhou možností je, aby méně zastoupené pohlaví tvořilo nejméně 33 procent členů představenstva a rad dohromady. Pravidla by se vztahovala také na muže, pokud by se ve vedení společnosti ocitli v menšině.

Požadavky se mají týkat společností s více než 250 zaměstnanci a ročním obratem přes 50 milionů eur, tedy asi 1,2 miliardy korun, nebo s aktivy přesahujícími 43 milionů eur, přibližně 1,05 miliardy korun.

Podle vládních podkladů by zákon dopadl na společnosti ČEZ, Komerční banka, Moneta Money Bank, Philip Morris ČR, Kofola Československo a Colt CZ Group. Tejc řekl, že třetina těchto společností už požadavky splňuje.

Pokud by firma dala přednost uchazeči z více zastoupeného pohlaví, přestože měla vybrat srovnatelně kvalifikovaného kandidáta z méně zastoupené skupiny, odmítnutý uchazeč by se mohl obrátit na soud a žádat peněžní náhradu nemajetkové újmy. Zákon zároveň stanoví, že firmy nesmějí kvůli požadavku na vyvážené zastoupení vybírat kandidáty s nižší kvalifikací.

Důvodová zpráva odkazuje na studie, podle nichž bývají společnosti s vyšším zastoupením žen ve vedení obecně úspěšnější. Vyšší podíl žen může podle dokumentu také pomoci vytvářet spravedlivější a motivující pracovní prostředí.

Stejnou předlohu dostala Sněmovna už za vlády Petra Fialy (ODS), do voleb ji ale nestihla schválit. Poslanec ODS Jiří Havránek řekl, že tehdejší návrh je z 98 procent shodný se současnou verzí a liší se především tím, která vláda ho předkládá. Aktuální návrh ale podle něj neobsahuje žádný z pozměňovacích návrhů připravených v minulém volebním období.

12:02 – STAN označil omezení Pavlových pravomocí za mstu

Opoziční Starostové a nezávislí považují zrušení pravomoci prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí českých stálých misí u mezinárodních organizací za osobně motivovanou mstu koaličních poslanců vůči Petru Pavlovi. Pokud změna projde celým legislativním procesem, STAN chce iniciovat podání stížnosti k Ústavnímu soudu, oznámil předseda hnutí Vít Rakušan.

Sněmovna schválila zrušení prezidentovy pravomoci ve středu. Pozměňovací návrh předložil poslanec Libor Vondráček (SPD/Svobodní), podle něhož je Česko parlamentní, nikoli prezidentskou republikou. Vondráček ale nezastíral, že návrh souvisí také s tím, jak si Pavel podle něj vykládá své pravomoci.

Rakušan návrh označil za „lex pomsta“. „My jsme taky měli jako vláda na Hradě prezidenta, se kterým jsme fakt ve všem nesouhlasili, ale opravdu jsme nepředváděli žádnou extrémní kohabitaci,“ řekl na tiskové konferenci ve Sněmovně.

Předchozí kabinet podle něj nehlasoval ani o zahraničních cestách tehdejšího prezidenta Miloše Zemana a následně Petra Pavla. Příslušné materiály vláda pouze brala na vědomí.

Pražský hrad ve středu označil schválení změny za další pokus o omezení ústavních kompetencí hlavy státu a zúžení prostoru pro výkon prezidentových pravomocí v zahraniční politice. „Prezident republiky bude proto zvažovat další kroky,“ napsal ředitel odboru komunikace prezidentské kanceláře Vít Kolář.

Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu zákona o státních zaměstnancích, kterým chce vládní koalice nahradit současný služební zákon. Předloha nyní zamíří do Senátu.

Starostové zároveň hodnotili první půlrok vlády Andreje Babiše. „Paradoxně vůbec nejlepší, s čím přišla Babišova vláda za půl roku, je ne to, co udělala, ale to, co neudělala,“ řekl Rakušan.

Kabinet podle něj navzdory předvolebním slibům nezrušil migrační pakt ani českou muniční iniciativu pro Ukrajinu. Vláda se ale podle předsedy STAN efektivně pustila do vytváření kouřových clon, které mají odvést pozornost od útoku na veřejnoprávní média nebo snahy dostat pod kontrolu státní správu.

11:24 – Piráti se ve Sněmovně znovu pustili do ministryně Mrázové

Pirátští poslanci při sněmovních interpelacích opět kritizovali ministryni pro místní rozvoj Zuzanu Mrázovou kvůli užívání obecního bytu a údajně nelegálním stavbám na jejím pozemku. Písemná interpelace předsedkyně pirátského poslaneckého klubu Olgy Richterové mířila na premiéra Andreje Babiše, který se ministryně ve své odpovědi zastal. Důvod k vyvození politické odpovědnosti podle něj neexistuje.

Richterová se premiéra ptala, zda považuje za slučitelné s výkonem ministerské funkce, aby členka vlády dlouhodobě užívala obecní byt za výhodných podmínek. Připomněla také stavby na pozemku Mrázové, která dříve působila jako starostka Bíliny, a údajné přátelství ministryně s vedoucím příslušného stavebního úřadu.

„Premiér nehodlá diskutovat o tom, jakým způsobem má být vyvozena politická odpovědnost v těchto kauzách,“ řekla Richterová. Babiš se z dopoledního jednání Sněmovny omluvil a Mrázová na vystoupení pirátských poslanců nereagovala.

Dostupnému bydlení se následně věnoval bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Vláda podle něj vede bytovou politiku „od desíti k pěti“ a Mrázová zklamala, protože ze záležitosti nevyvodila žádné důsledky.

Pirátská poslankyně Kateřina Stojanová upozornila, že do bytové krize se postupně propadá i střední třída. Místo řešení nedostupného bydlení podle ní plní média kauzy ministryně. „V jiných zemích, kterým nevládne slabý premiér a oligarcha, by dávno takoví členové a členky vlády už ve vládě neseděli,“ řekla.

Mrázové se zastala poslankyně ANO Zuzana Ožanová. Podle ní není možné vyhodit nájemníka z obecního bytu jen proto, že se mu začalo ekonomicky dařit. Hájila také privatizaci bytového fondu v 90. letech, protože řada bytů byla tehdy ve špatném stavu. „I v centru města to vypadalo jako ve vyloučených lokalitách,“ poznamenala.

Babiš v písemné odpovědi napsal, že Mrázová nepřekročila žádný zákon, právní normu ani pravidla města Bílina a nezneužila svou funkci ve vlastní prospěch. „Takže nevidím důvod, proč by měla na základě nějakého vašeho apelu rezignovat,“ vzkázal Pirátům.

Premiér je zároveň obvinil z nekompetence a z toho, že během působení v předchozí vládě zkazili, „na co sáhli“. Za úsměvné označil, že o pravidlech hovoří strana, která podle něj nebyla schopna obcím zajistit slíbené peníze na výstavbu dostupného nájemního bydlení a zanechala po sobě schodek přes čtyři miliardy korun.