Ilustrační foto FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Mimořádná schůze sněmovny svolaná z koaličního podnětu ke druhému čtení novely o zvýšení rozhlasového a televizního poplatku a o rozšíření okruhu poplatníků pokračovala od osmnácté hodiny. Sněmovna odhlasovala pevné hlasování o tomto bodu na dnešní desátou hodinu večerní. V hlasování pak poslanci zamítli návrh na vrácení sporné novely růstu televizního a rozhlasového poplatku s rozšířením okruhu poplatníků k opětovnému posouzení do mediálního výboru.
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v odpolední diskusi kvůli pevně stanovené hodině hlasování pohrozila koalici, že „všeho do času“. Následně přes hodinu mluvil Andrej Babiš, který útočil na Českou televizi a jmenovitě na redaktora Martina Řezníčka. „Já už bych tady nevystupoval, kdyby včera večer nešel Patrik Nacher do Událostí komentářů, kde debatu manipuloval pan aktivistický redaktor Řezníček. To, co předvedl, je úplně neuvěřitelné,“ řekl ve svém dalším vystoupení k problematice novely České televize Andrej Babiš, šéf ANO, který se následně věnoval Martinu Řezníčkovi po dlouhé minuty. Nařknul jej z neprofesionality a stranickosti. Hovořil o něm jako o „aktivistovi, který nesnáší ANO a nenávidí Babiše“.
Sněmovna návrh na vrácení sporné novely růstu televizního a rozhlasového poplatku s rozšířením okruhu poplatníků k opětovnému posouzení do mediálního výboru zamítla. Vládní tábor použil tento návrh k ukončení běžné poslanecké diskuse. Nevypořádaných zůstalo 18 přihlášek do debaty od poslanců za opoziční ANO a SPD. Zákonodárci následně mohou budou uplatňovat k vládní předloze pozměňovací návrhy, jichž se sešly čtyři desítky.
Někteří poslanci ve vystoupeních své pozměňovací návrhy zdůvodňovali, což je hlavní účel takzvané obecné rozpravy při druhém sněmovních čtení návrhů zákonů. Další zákonodárci, výhradně z řad ANO a SPD, prezentovali politická stanoviska, případně nebyli v jednacím sále, když na ně přišla řada. Závěr obecné rozpravy vyplnila výměna názorů prostřednictvím krátkých, nejvýše dvouminutových poznámek.
Například předseda ANO Andrej Babiš potvrdil, že obstruuje. „Ano, já tady obstruuji, protože nechci, abyste vy všichni platili víc za Českou televizi,“ prohlásil. Česká televize je podle něj netransparentní a jde na ruku vládní koalici. „Je to jen skrytá falešná daň,“ řekla k poplatkům předsedkyně nejsilnějšího opozičního klubu Alena Schillerová. Vládu vinila ze servility za to, že poslechla rozhlas a televizi a navrhla růst poplatků.
Vládní novela k růstu televizního a rozhlasového poplatku a k rozšíření okruhu plátců je tak ve Sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci opozice, ale i koalice k ní podali v druhém čtením čtyři desítky úprav a debata se protáhla na dva jednací dny. Poslanci se tématu věnovali celkem skoro 16 hodin z toho téměř 4,5 hodiny ve středu. O podobě předlohy budou poslanci hlasovat patrně nejdříve ve druhé polovině ledna, byť podle původních představ vládního tábora měla být účinná už od počátku příštího roku.
Zástupci opozičních ANO a SPD mluví ohledně změn v poplatcích o plošné dani i kvůli tomu, že domácnosti mají nově platit za zařízení schopná jakýmkoli způsobem přijímat vysílání, tedy i prostřednictvím internetu, nejen s televizním či rozhlasovým přijímačem jako dosud. Naopak podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) novela přispěje ke stabilizaci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) a zajistí dlouhodobou udržitelnost jejich činnosti.
Opoziční poslanci dnes nelibě nesli postup vládního tábora, který s poukazem na obstrukce prosadil pevný čas pro ukončení běžné diskuse. Ke slovu se kvůli tomu nedostalo 18 přihlášených poslanců z ANO a SPD.
Poslanci ANO a SPD chtějí v samostatných úpravách například zachovat současnou výši poplatku, který novela zvyšuje pro ČT o 15 korun na 150 korun měsíčně a pro ČRo o deset korun na 55 korun za měsíc. K návrhům zákonodárců ANO i SPD patří vypuštění pravidel valorizace poplatku a jejich zachování v nynější podobě pro firmy. Valorizační mechanismus spočívá podle vládní novely v růstu poplatku o šest procent v případě, že součet ročních měr inflace přesáhne šest procent. Výše poplatku hrazeného právnickými osobami už nebude podle předlohy záviset na počtu přijímačů, ale na počtu zaměstnanců.
Poslanci ANO, SPD i Pirátů chtějí z předlohy vyškrtnout také ustanovení, podle kterého mají domácnosti nově platit za zařízení schopné jakýmkoli způsobem přijímat vysílání, tedy i za mobilní telefony, tablety či počítače. Podle Pirátů jde prakticky o poplatek z těchto zařízení. ANO a SPD navrhují vztáhnout na ČT a ČRo prověrkovou pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu. K pirátským úpravám patří začlenění radních ČT a ČRo pod zákon o střetu zájmů. Museli by tak například vypisovat oznámení o majetku.
Mezi návrhy vládních poslanců patří úprava šíření vysílání ČT do zahraničí nebo rozšíření osvobození od úhrady poplatků i na spolky a zaměstnavatele s více než polovinou pracovníků se zdravotním postižením. Ke kontrole počtu zaměstnanců by oběma veřejnoprávním médiím měly sloužit údaje od správy sociálního zabezpečení. Nově navrhovaný úkol obou veřejnoprávních médií spočívající v boji s dezinformacemi chtějí koaliční poslanci nahradit přispíváním k mediální gramotnosti, opoziční ANO a SPD chce boj z dezinformacemi škrtnout bez náhrady.. Hned několik pozměňovacích návrhů koalice i opozice se týká způsobu uzavírání memorand mezi státem a veřejnoprávní televizí a rozhlasem o způsobu naplňování veřejné služby.
Baxa chce novelu využít ke zrušení povinné registrace například youtuberů a influencerů u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Rada by sice jejich seznam s ohledem na evropskou směrnici měla vést, zápisy by podle zdůvodnění prováděla zejména na základě vlastní znalosti mediálního trhu. Další z jeho úprav by umožnila finanční odměňování členů rady Státního fondu kultury.
Veřejnoprávní televize letos hospodaří s rozpočtem 7,95 miliardy korun a rozhlas má mít výnosy a náklady 2,37 miliardy korun. Díky novele by ČT získala příští rok do rozpočtu 865 milionů korun navíc a ČRo 331 milionů korun navíc. Novela na druhou stranu mimo jiné omezuje oznámení o sponzorování televizních nebo rozhlasových pořadů na 260 hodin za rok, což je asi 85 procent stavu z loňska.
