Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) FOTO: FORUM 24 / Jan Pánik
FOTO: FORUM 24 / Jan Pánik
Sněmovna na středeční schůzi v prvním čtení podpořila vládní návrh na znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET). Má začít fungovat od příštího roku. Vláda si od ní slibuje dodatečný roční výnos přes 14 miliard korun a také narovnání podnikatelského prostředí. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) poslancům mimo jiné řekla, že nový systém bude jednodušší a nebude tak administrativně náročný. Předloha odolala návrhům na zamítnutí i vrácení předkladatelům, které vznesli poslanci TOP 09 a ODS. Proti zamítnutí hlasovali koaliční poslanci, k nimž se přidali i opoziční lidovci.
Na rozdíl od předchozí verze EET nebudou muset podnikatelé vystavovat zákazníkům papírové účtenky, pokud o to zákazníci sami nepožádají. EET bude podle ministerstva financí fungovat na běžných zařízeních, která dnes většina podnikatelů používá, tedy na mobilu, tabletu nebo stávajícím pokladním systému. Pro nejmenší podnikatele nabídne Finanční správa řešení zdarma.
Evidence tržeb už v minulosti fungovala. Zavedla ji v roce 2016 vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). v níž byl nynější premiér Andrej Babiš (ANO) ministrem financí. Vláda Petra Fialy (ODS) ji k počátku roku 2023 naopak zrušila. Do té doby byla evidence pozastavena kvůli pandemii covidu.
Schillerová poukázala na to, že návrh stojí na zcela nových principech a vláda nechce kopírovat minulost. Poučila se podle ní z praktických zkušeností i nedostatků předchozí verze. Ujistila, že stát stejně jako dřív nebude sledovat obsah nákupů, ale jen částku, místo a čas. „Nová úprava je oproti původní v řadě aspektů mírnější,“ zdůrazňovala.
Návrh si však vysloužil očekávanou kritiku opozice. Například podle klubu místopředsedy klubu TOP 09 Michala Kučery je to pouze zátěž a byrokracie v novém obalu, která nepřinese očekávané výnosy. S poslancem ODS Vojtěchem Munzarem navrhli zamítnutí návrhu nebo jeho vrácení vládě k přepracování. „Už je to ovoce jednou přežvýkané, už jsme ho tu jednou měli,“ řekl místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS).
Výhrady směřovaly například k tomu, že nově se mají evidovat i bezhotovostní platby. Zákon už nebude vycházet z toho, zda jde o hotovostní, nebo bezhotovostní platby. Proto se evidence bude vztahovat třeba i na platby pomocí virtuálních aktiv, například bitcoiny i další kryptoměny, nebo směnky, šeky a cestovní šeky. Ústavní soud přitom v minulosti tržby z bezhotovostních převodů z povinnosti evidence vyňal. Zdůvodnil to tím, že jsou dobře dohledatelné a není dostatečně silný zájem státu na jejich plošné evidenci.
Zástupkyně klubu STAN Lucie Sedmihradská řekla, že Starostové nebudou návrh negovat jen kvůli tomu, že jde o EET. Nebudou však současně přehlížet slabá místa návrhu. Budou například chtít, aby se daňové změny řešily samostatně, a nikoli jako součást tohoto návrhu. Měla výhrady právě k dalším daňovým změnám, které označila za daňové přílepky. Například snížení DPH na nealkoholické nápoje v restauracích podle ní může vymazat přínos EET.
Podle poslankyně Pirátů Venduly Svobodové je EET především marketing hnutí ANO a vlajková loď Schillerové, aby mohla tvrdit, že bojuje se šedou ekonomikou a za lepší výběr daní. Možnému přínosu až 15 miliard korun podle ní nevěří nikdo. Zdůvodnila to tím, že když se předchozí verze rušila, pracovalo ministerstvo financí s maximální částkou čtyř miliard korun. Včetně navazujících daňových úlev pak podle ní zavedení nového systému dopadne celkově záporně.
Podle Munzara nejde o modernizaci důvěry, ale o digitalizaci nedůvěry. Také podle něj je návrh v rozporu s dřívějším závěrem Ústavního soudu. Poslanec KDU-ČSL Benjamin Činčila řekl, že lidovci jsou připraveni zákon podpořit do druhého čtení. Systém by podle něj měl fungovat, ale pokud nebude fungovat, měl by ho stát opravit. Za největší problém považuje dopad na státní rozpočet. Poukazoval přitom na daňové úlevy, které jsou s ním spojeny, jako je třeba školkovné nebo nižší DPH na nealkoholické nápoje v restauracích.
Projednávaný návrh obsahuje i navazující daňové změny. Například zařazuje nealkoholické nápoje podávané v restauracích do 12procentní sazby daně z přidané hodnoty. Obnovuje slevu na studenta a školkovné a ruší stropy na nepeněžní benefity, což byla opatření zavedená v konsolidačním balíčku předchozího kabinetu.
Přesun pravomocí na úřady práce se setkal s kritikou
Sněmovna na středeční schůzi schválila také přesun části pravomocí spojených s pomocí lidem ohroženým bytovou nouzí podle zákona o podpoře bydlení z obcí na úřady práce. Úřady mají mimo jiné rozhodovat o žádostech o podpůrná opatření. Část opozice se obává jejich přetížení. „S bytovou problematikou nemají úřady práce žádnou zkušenost,“ nešetřila kritikou od řečnického pultíku předsedkyně poslaneckého klubu opozičních Pirátů Olga Richterová. Počet poradenských kontaktních míst rozšiřuje novela z původních 115 na všech 205 obcí s rozšířenou působností. Předloha teď zamíří k posouzení do senátu.
Původní vládní novela předpokládala pouze zacílení pomoci na lidi ohrožené bytovou nouzí, kteří mají k danému regionu vazbu. Sněmovna ji celkově upravila podle návrhu Evy Fialové (ANO), navíc tuto část vypustila. Přijala úpravu Elišky Olšákové (STAN), podle které bude mít k poradenství přístup kdokoli, jak to zákon předpokládá teď.
Přesun části pomoci na úřady práce kritizovali zejména poslanci Pirátů a STAN. „Úřady práce nezvládají už dnes svoji agendu,“ kritizovala předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová. Podle ní měl zákon o podpoře bydlení systémově pomáhat napříč republikou. „Problém je v tom, že hrozí, že bude pomáhat jen zlomku lidí, kteří se mohou dostat do problémů,“ upozornila s tím, že v Česku je ztrátou bydlení ohroženo více než 1,6 milionu lidí.
„Samozřejmě to neznamená, že by každý z nich měl teď a tady vážný problém. Jsou to ale lidé, kteří by mohli mít velikou potíž zaplatit nájem a udržet si bydlení, když vážněji onemocní, rozvedou se nebo zažijí jinou životní komplikaci,“ prohlásila Richterová a varovala, že mezi ohrožené patří také 60 tisíc dětí vyrůstajících na ubytovnách. Upozornila, že s bytovou problematikou nemají úřady práce žádnou zkušenost.
Olšáková poukazovala na to, že obce se na povinnosti dané zákonem přijatým v minulém volebním období připravovaly a lépe znají místní prostředí. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) poukazoval na to, že by se jen vytvářela duplicitní struktura. „Úřad práce se na převzetí agendy připravuje,“ uvedl.
Proti vytváření dalších struktur se stavěl také Vítězslav Schrek (ODS), podle kterého má pomoc mířit k lidem, jimž skutečně hrozí ztráta bydlení nebo kteří bydlí v neúnosných podmínkách. „V tom mém vnímání stále platí, že otázka bydlení je do velké míry otázkou osobní odpovědnosti a schopnosti člověka postarat se sám o sebe,“ zdůraznil. Vojtěch Munzar (ODS) poukazoval na to, že zákon si vyžádá náklady, žádný nový byt ale nevytvoří.
Přijatý pozměňovací návrh Fialové také umožní úřadům práce v nezbytných případech uskutečnit prověřování. Pracovníci budou zjišťovat bytovou situaci žadatele a členů jeho domácnosti.
Za lidi bez vyhovujícího bydlení se budou podle předlohy vždy pokládat například oběti domácího násilí, rozvádějící se či lidé rušící partnerství. Za osobu bez možnosti opatřit si vyhovující bydlení vlastním přičiněním se bude pokládat člověk, jehož příjem nebo příjem jeho domácnosti nepřevyšuje dvojnásobek životního minima. Sněmovna hranici zmírnila z 1,6násobku minima podle návrhu Pirátky Veroniky Kovářové.
Na její návrh také snížila částku, která musí domácnosti zbýt po zaplacení nákladů na bydlení z životního minima na jeho polovinu. „Tímto bude umožněno, aby zákonem byly podpořeny skutečně nejzranitelnější a nejchudší domácnosti,“ stojí v důvodové zprávě. Podle další schválené pirátské úpravy budou moci poskytovat podpůrná opatření v bydlení také městské obvody a městské části.
Zákon účinný od ledna s postupným náběhem také zavádí dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a finanční příspěvky pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi. Bývalá vláda argumentovala kromě jiného tím, že se zákon opírá o zkušenosti z desítek fungujících projektů.
Hřib položil před Mrázovou klíčenku
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib v závěru jednání gratuloval vládě k tomu, že vyřešila bydlení jednoho člověka, a to ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) služebním bytem. Položil před ní na stůl klíčenku. Minulý týden, když sněmovna začala novelu projednávat, dal Hřib ministryni v narážce na její někdejší využívání obecního bytu v Bílině QR kód na převod dvou milionů korun městu, podle pirátského předsedy na dorovnání nájemného. Mrázová tehdy list papíru zmačkala a odhodila ho za sebe. Tentokrát ministryně nereagovala, Hřibovo jednání ale vyvolalo řadu dalších vystoupení.
„Trapnost a ubohost našla své dno,“ komentoval Hřibovo jednání Vojtěch Krňanský (za Motoristy) a vyzval ho k omluvě. Podle Bereniky Peštové (ANO) byl Hřibův výstup teatrální, podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) si Piráti dělají ze Sněmovny televarieté.
Předsedkyně mandátového a imunitního výboru Helena Válková (ANO) ohlásila návrh, aby poslanecký etický kodex, který výbor sestavil v minulém volebním období, přijala i dolní komora. Poslanci se přeli i o to, zda bydlení může vyřešit trh, nebo zásahy do něj.
