Poslanecká sněmovna, ilustrační foto FOTO: Poslanecká sněmovna / se souhlasem
FOTO: Poslanecká sněmovna / se souhlasem
Sněmovna ve středu schválila růst poplatků za veřejnoprávní média. Za Českou televizi (ČT) budou nově lidé platit 150 korun měsíčně, za Český rozhlas (ČRo) 55. Rozšíření se také okruhu poplatníků. Hlasování o podobě sporné novely začalo po poledni, pevný čas nechal stanovit vládní tábor už v polovině února.
Projednávání novely sněmovna zahájila loni 11. července. Úvodní kolo zabralo dva jednací dny, stejně jako druhé kolo s možností navrhovat úpravy novely, které se uskutečnilo o pět měsíců později. K závěrečnému schvalování se poslanci dostali po pěti dnech blokování ze strany ANO a SPD v polovině února, finální debata trvala celkem osm hodin.
Kvůli opakujícím se projevům představitelů ANO a SPD koalice prosadila, že o novele bude hlasovat ve středu v poledne. Na projevy tří desítek poslanců opozičních hnutí, kteří se přihlásili do rozpravy, se tak nedostalo. K vystoupením tak mnozí z nich využívali možnost dvouminutových poznámek.
Poplatek se bude do budoucna valorizovat o šest procent v případě, že součet ročních měr inflace šest procent přesáhne. Mění taky platby pro právnické osoby. Výše poplatku už v jejich případě nebude záviset na počtu přijímačů, ale na počtu zaměstnanců. Poslanci ANO a SPD neprosadili v samostatných pozměňovacích návrzích zrušení těchto změn. Stejně jako Piráti neuspěli s návrhem na vyškrtnutí rozšíření poplatkové povinnosti i na počítače, tablety a chytré mobilní telefony.
Změny v poplatcích pro ČT a ČRo měly platit podle původních plánů vlády od letošního ledna. Zejména kvůli obstrukcím ANO a SPD při celém sněmovním projednávání novely se termín nestihl. Nová účinnost má být od měsíce následujícího po vyhlášení předlohy ve sbírce, tedy nejdříve patrně od května.
Pro novelu zvedlo ruku 99 ze 189 přítomných poslanců. Proti jich bylo 89. Předlohu podpořili zákonodárci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09, Pirátka Klára Kocmanová a nezařazený Ivo Vondrák (dříve ANO). Proti hlasovali poslanci ANO a SPD. Druhý přítomný Pirát Jakub Michálek se hlasování zdržel.
Zástupci ANO a SPD mluví v souvislosti s růstem poplatků o korupci dvojice médií veřejné služby, o dalším zásahu do peněženek lidí i o plošné dani kvůli tomu, že domácnosti mají nově platit za zařízení schopná jakýmkoli způsobem přijímat vysílání, tedy i prostřednictvím internetu, nejen s televizním či rozhlasovým přijímačem jako dosud. Pokud budou tato hnutí u vlády, chtějí ČT a ČRo sloučit a financovat je ze státního rozpočtu. Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) novela přispěje ke stabilizaci dvojice veřejnoprávních médií, zajistí dlouhodobou udržitelnost jejich činnosti a zároveň nezatíží občany nad únosnou míru. Zůstává princip jedné platby za domácnost bez ohledu na počet zařízení v držení jejích členů.
Časový prostor pro obchodní sdělení ve vysílání ČRo omezila sněmovna podle návrhu Petra Bendla a Rudolfa Salvetra (oba ODS). Snížení příjmů rozhlasu z reklamy bude podle nich kompenzováno zvýšenými příjmy z rozhlasového poplatku. ČRo už dříve odhadl, že omezením reklamy přijde asi o 100 milionů korun ročně.
Právnické osoby a podnikatelé s 25 až 49 zaměstnanci budou podle novely hradit pětinásobek televizního a rozhlasového poplatku, s 50 až 99 zaměstnanci desetinásobek, se 100 až 199 zaměstnanci dvacetinásobek, s 200 až 249 zaměstnanci třicetinásobek, s 250 až 499 zaměstnanci sedmdesátinásobek a s více než 500 zaměstnanci stonásobek poplatku. Na zaměstnavatele s nejvýše 24 pracovníky se poplatková povinnost vztahovat podle novely nebude. Sněmovna od ní navíc osvobodila spolky a zaměstnavatele s více než polovinou pracovníků se zdravotním postižením podle návrhu Jana Jakoba (TOP 09). Ke kontrole počtu zaměstnanců mají podle sněmovních úprav sloužit oběma veřejnoprávním médiím údaje od správy sociálního zabezpečení.
Nově navrhovaný úkol obou veřejnoprávních médií spočívající v boji s dezinformacemi sněmovna nahradila podle úpravy Jana Laciny (STAN) přispíváním k mediální gramotnosti. Poslanci ANO a SPD neprosadili vyškrtnutí pasáže o dezinformacích bez náhrady. Sněmovna podle návrhu koaličních poslanců upravila také například šíření vysílání ČT do zahraničí a zakotvila zásady objektivity a vyváženosti i u zpravodajských a publicistických pořadů poskytovaných formou audiovizuální mediální služby na vyžádání.
Poslanci ANO a SPD neprosadili návrh vztáhnout na veřejnoprávní televizi a rozhlas prověrkovou pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu. K tomu by byla podle Baxy nutná změna ústavy. Sněmovna odmítla snahu Pirátů o začlenění radních ČT a ČRo pod zákon o střetu zájmů. Museli by tak například vypisovat oznámení o majetku.
Součástí předlohy je také uzákonění memoranda mezi ministrem kultury a generálními řediteli ČT a ČRo, ve kterých budou upřesňovat funkce veřejnoprávních médií a definovat rozvoj těchto institucí na dalších pět let. Opozice neprosadila jeho sněmovní schvalování či vypuštění ministrova podpisu.
ČT loni hospodařila s rozpočtem 7,95 miliardy korun a Český rozhlas 2,39 miliardy korun. Poplatky u obou veřejnoprávních firem tvoří většinu příjmů. V ČT se poplatek neměnil od roku 2008 a u ČRo od roku 2005. Nyní by podle odhadu vlády mohla ČT získat z poplatku asi o 865 milionů korun ročně navíc, ČRo o zhruba 330 milionů korun více.
Sněmovna novelu doplnila podle Baxova návrhu o zrušení povinné registrace například youtuberů a influencerů u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Rada by sice jejich seznam s ohledem na evropskou směrnici měla vést, zápisy by podle zdůvodnění prováděla zejména na základě vlastní znalosti mediálního trhu. Další z Baxových schválených úprav umožní finanční odměňování členů rady Státního fondu kultury, do něhož bude ČT podle novely odvádět čtvrtinu ze sponzorování pořadů.
Vláda schválila také návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů
Zaměstnavatelé budou nejspíš od příštího roku posílat státu informace o zaměstnávání, pracovnících a jejich výdělcích elektronicky v jednom podání. Takzvané jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) má nahradit víc než dvě desítky formulářů a tiskopisů. Údaje by firmy a instituce měly poskytovat České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ), využijí je pak i další úřady. Zavést se má evidence zaměstnavatelů a zaměstnanců. Počítá s tím návrh zákona o JMHZ a doprovodná novela dalších norem, které dnes schválila vláda. Vyplývá to z výsledků jednání.
„Cílem nového zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele je sloučit údaje, které zaměstnavatel povinně zasílá vybraným orgánům veřejné moci, do jednoho podání. Díky tomu se zamezí dvojkolejnosti komunikace zaměstnavatelů s veřejnou správou a výrazně se sníží administrativní zátěž pro zaměstnavatele,“ uvedlo v podkladech k zákonu ministerstvo práce. Podle něj firmy a instituce posílají obvykle každý měsíc různým úřadům nejméně 25 hlášení, údaje v nich se většinou opakují.
Informace o zaměstnávání, výdělcích, odvodech či daních hlásí teď zaměstnavatelé České správě sociálního zabezpečení, ministerstvu práce, statistickému úřadu či finanční správě. Nově by je měli elektronicky zasílat měsíčně jen do informačního systému ministerstva práce do 20. dne následujícího měsíce. Rozsah poskytovaných dat by se měnit neměl. Postup se stanoví ve vládním nařízení.
Údaje má zpracovávat ČSSZ. Vedle ní je budou využívat ministerstva práce a financí, finanční správa, Institut pro posuzování zdravotního stavu, úřady práce a Český statistický úřad. Požadované informace bude možné posílat přes datovou schránku či aplikaci ČSSZ a její portál.
Podle ministerstva práce je podmínkou pro fungování JMHZ zavedení evidence zaměstnavatelů a zaměstnanců. Zaměstnavatelé budou muset přihlásit každou svou mzdovou účtárnu a každého zaměstnance v dané lhůtě. Firmy a jejich účtárny budou mít variabilní symbol, pracovník desetimístné osobní identifikační číslo i identifikátor ke každému svému zaměstnání. Údaje se uchovávají 20 let. Pokud dá pracovník souhlas, jeho data se dají využít při poskytnutí spotřebitelského úvěru.
Sankce ve výši až 100 000 korun
Údaje o policistech, hasičích, příslušnících tajných služeb či vojácích budou ve zvláštním úložišti kvůli utajení a zajištění bezpečnosti. Dostanou se k nim jen vybrané úřady.
Při neplnění jednotlivých povinností hrozí zaměstnavatelům sankce od 20 000 do 100 000 korun či podle počtu zaměstnanců 5000 korun na jednoho. Pokuty má ukládat a vybírat ČSSZ. Norma by měla platit od ledna. Po vládě ji musí přijmout i Sněmovna a Senát a podepsat prezident. Pilotní ověřování má podle plánu začít od července.
Debatu o novele energetického zákona sněmovna přerušila
Sněmovna ve středu večer přerušila druhé čtení poslanecké novely energetického zákona, která má především urychlit povolování nových paroplynových zdrojů energie. Vrátí se k ní příští úterý. Důvodem je to, aby poslanci měli čas připravit a podat své pozměňovací návrhy. Tímto bodem skončilo středeční jednání Sněmovny. Poslanci se sejdou opět ve čtvrtek ráno.
Novelu přezdívanou Lex plyn předložila skupina koaličních poslanců v čele s ministrem průmyslu Lukášem Vlčkem (STAN). Ministr ve středu před poslanci zdůraznil, že pokud se má do těchto zdrojů v budoucnu investovat, je nutné povolovací řízení zrychlit. Paroplynové elektrárny by měly zajistit dostatečnou kapacitu pro výrobu elektřiny při očekávaném nadcházejícím útlumu uhlí. Podle dřívějšího vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) se Česko díky tomu vyhne závislosti na dovozu elektřiny ze zahraničí. Návrh by mohl zkrátit povolovací procesy až o pět let.
Sněmovní hospodářský výbor doporučil na Vlčkův návrh vložit do novely opatření, které zakáže používání zařízení na maření přebytečné energie pod hrozbou až pětimilionové sankce. Mařiče mění elektřinu na teplo bez dalšího využití. Důvodem jejich připojování jsou situace, kdy je cena elektřiny záporná.
Ve sněmovním systému už se některé pozměňovací návrhy objevily. Vlček s dalšími poslanci například předložil návrh, který reaguje na předchozí novelu energetického zákona. Tato novela, o které Sněmovna hlasovala v úterý, zavedla přes nesouhlas opozice i Senátu individuální kontroly výnosnosti solárních elektráren uvedených do provozu v letech 2009 až 2010. Jde o opatření, které má pomoci státu snížit podporu obnovitelných zdrojů ze státního rozpočtu a týká se elektráren s výkonem nad 30 kilowatt. Vlčkův aktuální návrh zvyšuje tento limit na 145 kW.
