Ve čtvrtek se sešel Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu (CONT), který měl na programu debatu o zprávě z kontrolní mise do České republiky. Ta se uskutečnila na konci února kvůli střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Europoslanci diskutovali o zprávě z kontrolní mise, která obsahuje zásadní doporučení, a to včetně toho, aby se Babiš neúčastnil dalších jednání o Víceletém finančním rámci EU pro roky 2021–2027. Na jednání výboru několikrát zaznělo, že v České republice nefunguje systém kontroly vyplácení dotací a střetu zájmů, i to, že se situace podobá maďarskému modelu.

Předsedkyně výboru Monika Hohlmeierová na začátku schůze představila zprávu z kontrolní mise. „Cílem bylo získat poznatky o právní struktuře a možných slabinách správy a distribuce evropských peněz,“ uvedla. Připomněla, že se europoslanci sešli jak se zástupci státní správy, tak například s novináři, se zástupci neziskových organizací a tak dále. „Mise nebyla snadná. Atmosféra byla poměrně náročná. Ne všude jsme byli přivítáni s nadšením. Protokolárně bylo všechno v pořádku až na slovní doprovod ze strany premiéra. Ještě nikdy jsem nezažila tak agresivní přístup,“ řekla německá europoslankyně v narážce na to, že dva čeští europoslanci museli dostat policejní ochranu. Ty Babiš označil za vlastizrádce. Na urážky již reagoval předseda Evropského parlamentu David Sassoli, který je bude dále řešit například s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

Předsedkyně CONT sdělila, že europoslanci získali informace, jež Evropská komise, která momentálně finalizuje proces kontrolních auditů, neměla dosud k dispozici. „Měla jsem pocit, že naše otázky byly zlehčovány a nepochopeny. Zástupci státní správy nám mnohdy řekli, že řešení střetu zájmů není v jejich kompetenci,“ podivila se Hohlmeierová s tím, že zaznělo například tvrzení, že české právo je pozitivistické, a proto nemůže konflikt zájmů řešit, a popsala absurdní situaci v právních aspektech: „Na naše otázky na to, kdo je odpovědný za střet zájmů, jsme dostali zajímavé odpovědi. Prý to musí hlásit ten člověk samotný, a když to neohlásí, nemá střet zájmů.“

Hohlmeierová také řekla, že europoslanci zjistili, že pokud se o dotace uchází holding Agrofert či některá z jeho firem, má daleko větší šanci než nějaký malý a střední podnik. „Definice malých a středních podniků vůbec neodpovídá. Přitom existuje jen jedna. Dceřiné společnosti velkých firem nejsou malé podniky, ať se vám to líbí, nebo ne. Když se oddělí a pak se zase vrátí zpátky, také to není malý podnik,“ řekla europoslankyně. Měla tím na mysli kauzu Čapí hnízdo, kdy Babišova společnost Imoba získala dotaci ve výši padesáti milionů korun určenou pro malé firmy.

Jako další promluvil europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Myslím si, že ten tlak a nazývání členů delegace vlastizrádci je bezprecedentní, a doufám, že se to už nikdy nebude opakovat,“ uvedl. Poslanci si přivezli řadu poznatků, a to včetně toho, že EU často hodnotí věci formalisticky a neptá se na podstatu. „Střet zájmů politika je velmi komplexní věc. Úřady nám tvrdily, že on (premiér Babiš – pozn. red.) zákonu vyhověl. A přitom se ukázalo, že úřadům stačilo čestné prohlášení,“ popsal. Podle Zdechovského jsou závěry zásadní: „Výbor doporučuje, aby se členské státy nespokojily jen s obecným prohlášením. Pak je to kontrola. Standardy kontroly musí být všude stejné. Pak je tu nulová tolerance, tedy padni komu padni. Někdo, kdo má peníze a kdo je ve vysoké pozici v evropských institucích, nesmí mít jiné postavení než nějaký sedlák,“ doplnil europoslanec.

Zdechovský zdůraznil, že podle výboru se nesmí člověk ve střetu zájmů podílet na rozhodnutích o budoucnosti Evropy a nemá nárok na dotace. „Buď bere dotace, nebo nemůže být součástí výkonné moci,“ sdělil.

Jako v Maďarsku

Maďarský europoslanec Sándor Rónai, který byl také na misi v Česku, potvrdil, že členové delegace pocházeli z různých politických frakcí, ale byli i přesto schopni spolupracovat. „Byli jsme sice vřele přijati, ale pak jsme byli v českých médiích líčeni jako nepřátelé České republiky. Premiér častoval europoslance nevhodnými výroky. Během schůzek v Praze se nám čím dál tím více potvrzovalo, že evropské fondy tu nejsou využívány tak, jak by měly,“ popsal. „Pod vedením premiéra Babiše se systém velice připodobnil systému maďarskému. Premiér se snaží ovládat celý řetězec a tlačit na nezávislé instituce,“ řekl Rónai s tím, že do vyjednávání o Víceletém finančním rámci EU musí být doplněna i kritéria týkající se právního státu.

Nizozemská europoslankyně Lara Wolters k tomu doplnila, že je jisté, že Andrej Babiš má stále vazby na Agrofert. „Nevládní organizace a novináři jsou v České republice ve velmi svízelné situaci. Já jsem nevěděla, že se Babiš v Česku pohybuje v médiích čím dál více,“ řekla s tím, že je jasné, že holding Agrofert nemůže dostávat dotace, dokud se Babiš neodstřihne. „Pan Babiš sedí na příliš mnoha židlích,“ dodala.

Europoslanec Daniel Freund (němečtí Zelení) uvedl, že do Prahy jel spolu s kolegy s obavami o to, že premiér je největším beneficientem evropských fondů v zemi – a to se potvrdilo. „To je situace, která musí být vyřešena co nejrychleji. Otázkou je, co budeme dělat dál. Koronakrize jsou zvláštní okolnosti, ale stále ještě nemáme odpověď české vlády na audit Evropské komise,“ připomněl. „Nezdá se mi, že by ten střet zájmů měl zmizet. Jsou tu jen tři možnosti: buď Babiš odstoupí z pozice premiéra, nebo nebude přijímat dotace EU v jakékoli formě, anebo Agrofert nebude v nějakém zvláštním fondu, ale Babiš v něm skutečně nebude mít podíly,“ shrnul Freund. „Pokud tento střet zájmů nebude vyřešen, Evropská unie musí vynutit pravidla a hlavy států v Evropské radě musí odmítnout s Babišem vyjednávat o Víceletém finančním rámci,“ dodal.

„Já jsem překvapena, že toto může fungovat celá léta,“ podotkla Hohlmeierová.

„Považuji za neakceptovatelné, že finalizace auditu trvá tak dlouho,“ vyjádřila se rumunská europoslankyně Ramona Strugariuová z frakce Renew Europe, kam patří i hnutí ANO. „Postupy musí být transparentní a potřebujeme výsledky v optimálním časovém rámci. Potřebujeme jistotu. To je v zájmu rozpočtu EU, jde o peníze občanů. Čím déle audit trvá, tím déle trvá situace střetu zájmů,“ řekla s tím, že očekává, že Evropská komise a české orgány budou spolupracovat. „Článek 61 Finančního nařízení EU je vítězstvím transparentnosti a boje proti korupci,“ zaznělo s tím, že to nejzásadnější je pojmenování skutečných vlastníků.

Knotek bránil Babiše

Za hnutí ANO vystoupil europoslanec Ondřej Knotek. „Je jasné, že za dobu 36 hodin mise můžete získat jen dílčí vhled do problematiky,“ řekl s tím, že za hranicí přijatelnosti jsou podle něj doporučení, která se opírají o „nabytí dojmů“. Evropská komise prý došla k tomu, že jde o právní rovinu střetu zájmů. Knotek odmítl účast Zdechovského i Peksy a prohlásil, že pochybná je i role Hohlmeierové, která měla v EP placku organizace Milion chvilek. „Ta interpretuje situaci v neprospěch premiéra členské země EU,“ prohlásil.

„Já to řeknu otevřeně a jasně. Když se podíváte do Spiegelu, zjistíte, že dalším problémem jsou oligarchické struktury. Já jsem byla napadána někým, kdo po dobu dvou let získával prostředky z EU a zdvojnásobil tak svůj majetek za peníze z EU. Byla jsem osobně napadána. My děláme to, že zkoumáme, zda peníze byly vydány přiměřeně, transparentně a v souladu s evropským právem. O tom máme vážné pochybnosti a ty byly posíleny našimi rozhovory s organizacemi i s vládními úřady. Psát předsedkyni, aby nesměla už nadále mluvit, to je něco, co jsem v žádné jiné zemi nikdy nezažila a je to nepochopitelné. Trošku to znám z maďarské situace,“ zareagovala na Knotkova slova Hohlmeierová.

„Děkuji, paní předsedkyně, že jste se zastala integrity mise,“ uvedl nizozemský europoslanec Jeroen Lenaers. „Jak už říkali mnozí kolegové – skutečnost, že hlava země, která je čistým příjemcem, zneužívá peníze daňových poplatníků, je nejen hanba, ale je to špatná zpráva pro budoucnost České republiky a celé EU. To nejsou peníze určené pro oligarchy, ale pro malé a střední podniky. Naprosto souhlasím s doporučeními kontrolní mise, že český premiér by měl být vyloučen z jednání Evropské rady, dokud střet zájmů nebude vyřešen. Europoslanci z Renew Europe se snaží věc zlehčit s tím, že jde o právní interpretaci. Ale tohle je morální volba pana Babiše. Chce využít výhod své pozice, nebo konat dobro pro české občany?“ ptal se.

Věc vzal v potaz i Evropský účetní dvůr. „Hodně jsme se toho dozvěděli,“ řekl Tony Murphy z účetního dvora, podle nějž je nutné jednotně interpretovat článek 61 Finančního nařízení EU. Christina Borchmannová za Evropskou komisi uvedla: „Komise samozřejmě velice pečlivě sleduje tento střet zájmů. Audity probíhají. Komise připravuje pokyny ke střetům zájmů, které by členské země měly uplatňovat. Ve vaší zprávě jsem si povšimla toho, že platební agentura nemá žádná pravidla pro střety zájmů. Nevím, jestli je to schválně, nebo ne. Už dlouho máme akreditační pravidla platebních agentur. To jsou postupy, aby lidé, kteří zde pracují, nebyli ve střetu zájmů. Pečlivě sledujeme vývoj,“ řekla.

Její kolega Franck Sébert, ředitel pro audit, doplnil: „Velice vítám zprávu a doporučení, která jsou v ní obsažena. Můžeme potvrdit, že komise velice pečlive zkoumá střety zájmů, ať k nim dochází kdekoli.“ Jasným předělem je podle něj přijetí článku 61 Finančního nařízení EU v srpnu 2018. „Můžeme vám potvrdit, že české orgány potvrzují každou platbu. Pro firmy, které jsou napojeny na premiéra, nejsou vypláceny žádné peníze. Finální zpráva komise byla zaslána členskému státu a očekáváme, že budou podniknuty příslušné kroky,“ ujistil.

Mise europoslanců z CONT v České republice se uskutečnila ve dnech 26.–28. února 2020. Vedla ji předsedkyně výboru Monika Hohlmeierová. Andrej Babiš se s europoslanci odmítl sejít a o Hohlmeierové prohlásil, že je pomatená.