Boleslav Buzek, zakladatel iniciativy Radostné Česko bez EET FOTO: FORUM 24
FOTO: FORUM 24
Boleslav Buzek podal v minulých dnech trestní oznámení na ministryni financí Alenu Schillerovou. Podle IT specialisty a úspěšného manažera se dopustila čtyř trestných činů. Jakých, to Buzek vysvětluje v rozhovoru pro deník FORUM 24. Dále popisuje, v jak složité situaci jsou nyní živnostníci a malé firmy, k čemu jsou jim opatření vlády a co by je skutečně mohlo zachránit od bankrotu v důsledku zdravotní krize a zákazu provozování naprosté většiny oborů podnikání. Boleslav Buzek je také předsedou strany Radostné Česko a vytrvalým bojovníkem proti elektronické evidenci tržeb (EET).
Podal jste trestní oznámení na Alenu Schillerovou. Z jakého důvodu? Čeho se podle vás dopustila?
Podnikatelé, opozice a dokonce i ČSSD chtěli odložit start 3. a 4. vlny EET. A to ze dvou hlavních důvodů: za prvé z důvodu karantény, kde získávání certifikátů i podpůrné služby k EET vyžadují osobní kontakt. Za druhé z důvodu špatného cash flow v nynější situaci pandemie. Zřízení EET a služby s ním související stojí nemalé peníze.
Alena Schillerová se 16. 3. 2020 opět dopustila lhaní v přímém přenosu, když sdělila: „Ministerstvo financí tvrdí, že ze zákona není možné odložit start třetí a čtvrté vlny EET.“ Toto lhaní a nelidské chování mě natolik zaskočilo, že jsem musel podat na Alenu Schillerovou trestní oznámení pro podezření ze spáchání čtyř trestných činů: šíření nakažlivé nemoci, obecného ohrožení, zneužití pravomoci veřejného činitele a rovněž podněcování k trestné činnosti. I sám jako dodavatel informačních technologií, včetně EET řešení, jsem se cítil jednáním ministryně financí ohrožen včetně ohrožení mých zaměstnanců a obchodních partnerů. Dva dny po podání trestního oznámení Schillerová otočila. EET je pozastavena. To, jestli někoho ohrozila lhaním a zbytečným zdržením v době pandemie, rozhodnou příslušné orgány.
Jaká je teď situace živnostníků? Řada z nich přišla ze dne na den o jediný zdroj příjmů.
Situace je u mnohých, především těch drobných, vážná. Zatímco spousta živnostníků je bez příjmů, tak úředníci, kteří nyní nedělají nic, například celníci kontrolující EET, berou 100 % mzdy. Od státu přišla sice malá nepřímá podpora v podobě úlev v placení minimálních odvodů nebo jedné čtvrtletní zálohy na daň, avšak je to značně nedostatečné. Firmy a živnostníci musí platit nájmy, energie, výpalné ve formě autorských poplatků OSA i mzdy, popřípadě část mezd zaměstnancům v karanténě. Příjmy nemají téměř žádné.
Co by pomohlo? Co má stát udělat, aby je zachránil, co by bylo skutečně funkční a efektivní?
Živnostníci by měli dostat za nařízenou karanténu jednorázový příspěvek, jak navrhuje opozice, například 30 tisíc korun. Mzdy by měl stát proplatit u těch, kteří mají nyní zakázáno podnikat, v plné výši. Když může stát platit armádu nic nedělajících úředníků v karanténě, tak by měl podpořit i tvůrce hodnot, tedy ty, kteří svými dříve odvedenými daněmi vlastně tyto úředníky platí. Je tomu tak ve většině vyspělých zemí postižených karanténou. Pokud chce stát i do budoucna mít z čeho platit své úředníky, musí nyní podpořit firmy a živnostníky. Pokud si obrazně představíte, že stát je parazit a vaše tělo je hostitel, tak pokud zemře hostitel, zemře i parazit.
Stále je řeč o EET. Řeší něco vládní odklad tohoto nástroje o tři měsíce?
Částečně. Schillerová se vyhnula trestnímu stíhání i kritice veřejnosti pobouřené tím, že nutí živnostníky k porušení karantény a vlastně je navádí k trestné činnosti. Živnostníci jsou totiž taky lidé, ne dobytek v Babišově firmě. Řada z nich v souvislosti s aktuální situací řeší, zda vůbec podnikatelsky přežijí. Nutit je v tomto stavu ještě zavádět EET je od vlády sprostý hyenismus. Odklad o tři měsíce je nedostatečný. EET se v době pandemie naplno ukázala jako neetická zvrhlost, překážka v podnikání a nástroj deformace trhu. Právě starší živnostníci potřebují osobní asistenci, a mají tak s EET i větší náklady, přitom jsou zároveň nejvíce ohroženou skupinou v době pandemie. Odklad o tři měsíce způsobí jen to, že ti, kteří se nepřihlásí na úřad práce nyní, učiní tak po skončení nouzového stavu. Odhadem tak 30–50 % živnostníků ze 3. a 4. vlny.
Vláda by se měla včas vzpamatovat a EET zrušit úplně, nebo alespoň odložit start o 12 měsíců, popřípadě na období po volbách. Nutno dodat, že škodlivost represivních nástrojů, jako je EET, se v dobách krizí projevuje desetinásobně. Žádná ze zemí G20 takovou zvrhlost, která vlastně přikazuje nutnost znalosti informačních technologií k online prokazování neviny, nemá a ani mít nebude. Věřím, že toto balkánské neštěstí zruší Ústavní soud.
Ještě bych rád dodal, že z represí a likvidačních pokut za pochybení mají lidé stres a strach. Obojí přispívá k nižší produktivitě, ztrátě radosti z tvořivosti i k oslabení imunity.
