Život knihkupce a antikváře není lehký

(Zbyněk Pecák)

FOTO: Zbyněk Pecák

Po pár minutách, za které musíme projít část krámu s novými knihami, až zděšeně koukám, jak neuvěřitelně široká paleta knih dnes vychází. Když projdeme do zadní části Fryčova knihkupectví, jsme v antikvariátu jak z učebnice, plném knih, včetně „hrabacích“ oddělení, kde si zákazníci přebírají v regálech volně naskládané knihy jen dle tématu, ne podle autora, a se starými grafikami na zdech. Jako bych byl v mládí, jehož chrámem byl antikvariát. Pak vejdu do místnosti vzadu vpravo – a jsem v devatenáctém století, místnost je určena pro německou literaturu a je plná v kůži vázaných knih v němčině. 

Klasické antikvariáty nejsou mrtvé. Jen jsou dnes vzácnější. A proto bychom měli k projektům jako je liberecké rodinné Knihkupectví a antikvariát Fryč přistupovat jako k projektům ochrany kultury. Pak přichází pan Martin Fryč, už druhá generace, a vypráví až překvapivě jednoduché dějiny jejich firmy. Jsou to dějiny práce, kreativity, investic, a pro mě především fantastická ukázka, jak rodinná firma na rozdíl od státních či korporátních „obchodních institucí“ umí myslet na budoucnost a umí se připravit i na velmi negativní vývoj poptávky.

Pro knihy starou škodovkou

Budoucí knihkupec pan Jaroslav Fryč starší vychovával syna mezi knihami. A syn stále četl. A tak se – ještě za komunismu – šel pan Fryč mladší do Luhačovic učit na knihkupce. To byla za bolševika existenčně výhodná pozice, mužů bylo v knihkupectvích málo, převládaly ženy, takže „za pohlaví“ mohl do budoucna počítat, že bude vedoucím knihkupectví. Přišla revoluce. Pan Fryč starší založil už v roce 1990, ihned po revoluci, firmu. Začal z nadšení bez provize prodávat brožury Společnosti přátel Josefa Škvoreckého, pak prodával nejdřív po stáncích a jezdil pro knihy starou škodovkou do Prahy. A obchod vzkvétal.

Antikvární knihy začal prodávat někdy v letech 1992–93. Pan Fryč vytvořil rezervy, díky kterým koupil celé přízemí domu v Liberci, kde bylo jeho knihkupectví, a interiér prodejny „protáhl“ domem dozadu, kde dřív byla dílna na opravu obuvi. Zde je vidět síla rodinné firmy oproti koncernu. Koncerny myslí v horizontu ročního zisku, nanejvýše v horizontu…

Přečetli jste část exkluzivního obsahu pro předplatitele Týdeníku FORUM

Pokračujte dál ve čtení přihlášením do čtenářské zóny. Online verze článku je dostupná pouze pro předplatitele digitální verze předplatného.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]