Andrej Babiš (ANO) a Petr Fiala (ODS) FOTO: FORUM 24
FOTO: FORUM 24
Vláda Andreje Babiše (ANO) by měla ukázat odhodlání, že je připravena Rusku jeho plány překazit, vzkázal bývalý premiér Petr Fiala (ODS) poté, co Německo v úterý oznámilo, že za srpnovým útokem na letiště Lipsko/Halle stojí ruští agenti. Podle někdejšího ministerského předsedy bude ale něco takového ze strany Babišova kabinetu komplikované. Důvodem je osoba šéfa vládního hnutí SPD a předsedy poslanecké sněmovny Tomia Okamury, kterého Fiala označil za obhájce ruských zájmů. Premiéra Babiše vyzval, aby „o tom popřemýšlel“.
„Nejdřív to byla Gruzie. Pak Krym a Donbas. Před čtyřmi lety už celá Ukrajina. A Rusko dál testuje, kam až může zajít. Incidenty, které se odehrávají všude možně v Evropě – a stopy ukazují do Moskvy,“ reagoval na zjištění Německa ohledně srpnového útoku na letiště v Lipsku bývalý premiér a někdejší šéf občanských demokratů Petr Fiala. Podle něj by Evropa měla odpovědět nekompromisně. „Ať už jsou to sankce, vyhoštění diplomatů či rozbití vlivových ruských organizací,“ vzkázal na sociální síti.
Expremiér Fiala se následně obrátil na vládu Andreje Babiše. Podle něj by měla také ukázat odhodlání, že je připravena Rusku jeho plány překazit. „Což bude ale dost komplikované, když předseda sněmovny mluví a vystupuje jako obhájce ruských zájmů,“ vypálil v narážce na Tomia Okamuru. „Pane premiére, zkuste o tom popřemýšlet. Bezpečnost naší země by měla být vaše priorita!“ vyzval Babiše v závěru svého příspěvku.
Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt na úterní tiskové konferenci oznámil, že za srpnový hybridní útok na východoněmecké letiště Lipsko/Halle je zodpovědné Rusko. Útok podle něj provedli takzvaní low-level agenti, které najaly ruské státní orgány. Low-level agent je označení pro osobu, která není zpravodajsky školená, je ale naverbovaná tajnými službami. Dobrindt zdůraznil, že jsou Rusové zodpovědní za špionážní a sabotážní akce po celé Evropě a incident na letišti Lipsko/Halle zapadá do „známého vzorce ruských hybridních operací“.
Zaměstnanec východoněmeckého letiště objevil 4. srpna pozdě večer dron poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov. Později se ukázalo, že bezpilotní stroj nesl výbušninu, rozbuška ale podle všeho byla vadná. Letiště po nálezu dronu přerušilo provoz. Jiné nákladní letadlo, které se právě chystalo přistát, muselo následně přistávací manévr přerušit a srazilo se s „neznámým letícím objektem“. Zatím není jasné, zda šlo rovněž o dron. Na konci srpna německá média informovala, že policie našla v polovině srpna nedaleko letiště další, tedy možná třetí dron.
Při útoku byly podle Dobrindta použity výbušniny a zařízení známé z jiných ruských hybridních operací a z války na Ukrajině. Použitou techniku a postup ministr označil za „profesionální“, akce podle něj vyžadovala velkou technickou odbornost a značné organizační úsilí při přípravě i provedení.
Podle ministra zahraničí Johanna Wadephula přijme Německo řadu opatření. Uzavře mimo jiné ruský generální konzulát v Bonnu, vypoví smlouvu Ruskému domu v Berlíně, zpřísní kontroly ruských občanů při vstupu do Německa, navrhne zapsání dalších osob na sankční seznam Evropské unie a zvýší tlak na takzvanou ruskou stínovou flotilu.
Dobrindt i Wadephul zdůraznili, že Německo se nenechá zastrašit, bude nadále podporovat Ukrajinu, která se brání ruské agresi, a bude dál posilovat svou vlastní obranyschopnost vůči hybridním útokům. „Dovolte, abych ještě zdůraznil jednu věc: nejsme ve válce, jsme ale denním cílem hybridního vedení války,“ řekl na závěr svého projevu ministr vnitra Dobrindt.