Hlavní ekonom BHS a poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Štěpán Křeček FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Ekonom Štěpán Křeček upozornil, že zlevňování potravin je nevyhnutelné. Vést k tomu mají například nízké ceny zemědělských komodit, klesající ceny zemědělských výrobků a také snížení DPH na potraviny o tři procenta. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) přitom nedávno oznámil, že i přes snížení DPH potraviny od ledna zdraží.
„Výkupní ceny zemědělských komodit jsou často nižší než před začátkem války na Ukrajině. Megawatthodina elektrické energie se na burze obchoduje za méně než 100 eur. K tomu navíc již sedm měsíců klesají ceny zemědělských výrobců a od Nového roku dojde ke snížení DPH na potraviny. To vše by mělo nevyhnutelně vést ke zlevňování potravin v supermarketech,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Křeček dále upozornil, že ceny zemědělských výrobců se v listopadu meziročně snížily o 16,2 procenta. V rostlinné výrobě došlo k poklesu cen o 19,4 procenta, když se výrazně snížily ceny olejnin o 35,8 procenta a obilovin o 36,3 procenta. Narostly však ceny ovoce o 40,1 procenta a brambor o 31,6 procenta. V živočišné výrobě se ceny meziročně snížily o 10,5 procenta. Například ceny mléka klesly o 18,5 procenta a ceny drůbeže o 4 procenta.
„V listopadu došlo k mírnému meziročnímu růstu cen průmyslových výrobců o 0,8 procenta. Obavy energeticky náročných firem zmírnila dohoda, v rámci které vláda uvolní 3,5 miliardy korun na pomoc s úhradou regulované složky ceny elektrické energie. Pomoc se zaměří na firmy připojené na hladině vysokého a velmi vysokého napětí a bude se týkat přibližně 25 tisíc odběrných míst. Podle odhadu Energetického regulačního úřadu sníží tento krok platby firem za rezervovaný měsíční příkon z původně vyměřených 365 tisíc korun za každou rezervovanou megawattu na 115 tisíc korun, což představuje snížení přibližně o dvě třetiny,“ vysvětlil následně ekonom.
Na začátku prosince ministr zemědělství Marek Výborný po jednání se zástupci obchodních řetězců řekl, že potraviny od ledna zdraží, a to i přes to, že se sníží DPH o tři procenta. Dodavatelé potravin by podle Tomáše Prouzy, prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR), měli obchodníkům zvedat ceny o pět až deset procent.
Potravináři, velké obchodní řetězce, na podzim zlevnění slibovaly. Podle Prouzy nyní ovšem zdražování zdůvodňují mimo jiné například vysokými cenami energií, zvyšováním ceny dopravy, které s sebou nese růst mýtného, nebo i vyššími náklady na práci kvůli změnám v práci na dohody. Zmínil i vyšší daně z nemovitostí nebo příjmu, což jsou změny, které přináší vládní konsolidační balíček. „Pokud se vláda rozhodla, že chce firmám zvedat náklady, tak je logické, že potravináři vyšší náklady promítnou do cen,“ doplnil.
Premiér Petr Fiala (ODS) v minulosti několikrát kritizovali za vysoké ceny Agrofert. Na konci srpna při zahájení tradiční výstavy Země živitelka řekl, že šéf koncernu Andrej Babiš (ANO) by mohl jedním rozhodnutím snížit ceny potravin. Znovu na Babiše apeloval v neděli. „Vy patříte mezi největší výrobce potravin v republice, a kdybyste svoje výrobky zlevnil, tak by z toho lidé měli radost a byl by to dárek, který byste jim mohl dát,“ řekl premiér.
Prouza opakovaně upozorňoval na chybějící konkurenci, kvůli které jsou také ceny potravin vysoké. To potvrdil i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. „Z čísel jasně vyplývá, že v celém řetězci, v němž vznikají ceny potravin, zdaleka nejvíc vydělávají agrokorporace jako Agrofert. Ziskovost českého agrosektoru loni činila 14 %. Ministři přesto útočí na řetězce, jejichž ziskovost byla 2,5 %,“ kritizoval nedávno Prouza ministra zemědělství v komentáři v Deníku Referendum. Připomněl přitom i deagrofertizaci, kterou vládní strany slibovaly před volbami.
„Agrofert má v řadě potravinářských výrob významné postavení. (…) Je to minimálně v oblasti pekárenství, mlékárenství a masozpracujícího průmyslu. A je skutečností, že podle lídrů na trhu se často řídí i cenová politika těch menších subjektů. Když, řekněme modelově, Agrofert zdraží, tak ostatní mohou také, protože de facto Agrofert prorazí cenovou bariéru, ze které pak mohou těžit i ostatní,“ popsal v září pro Českou televizi agrární analytik a novinář Petr Havel.
Podle Agrofertu ale vysoké zisky nejsou kvůli potravinám, ale kvůli chemickým továrnám v zahraničí. „Potravinářské firmy Agrofertu v Česku a zahraničí skončily loni celkově na úrovni provozního výsledku ve ztrátě. Některé potravinářské firmy v Česku byly sice ziskové, ale většině z nich klesla rentabilita tržeb. Jiné, například producenti červeného masa, skončily dokonce ve ztrátě,“ uvedl koncern. Mezi ziskovými firmami bylo podle jeho tiskové zprávy například Vodňanské kuře (o 165 procent větší zisk než loni) a Mlékárna Hlinsko (o 126 procent).
Některé obchodní řetězce nicméně už teď zlevňují. „Nečekáme na leden, kdy začne platit nižší DPH na potraviny, ale již od tohoto týdne u 100 vybraných potravin snižujeme ceny. Po Novém roce budeme v této aktivitě pokračovat a chceme našim zákazníkům nižší sazbu DPH promítnout do cen dalších výrobků,“ uvedl v tiskové zprávě Pavol Halász, produktový ředitel Tesco pro Českou republiku. Od prosince promítl snížení DPH do cen potravin i řetězec Penny Market.
Od 2. ledna 2024 sníží ceny u všech výrobků také obchodní řetězec Lidl s tím, že navíc zlevní více než tisíc produktů o tři procenta. „Daňová sazba se tak u více než 1000 produktů napříč sortimentem sníží z 15 na 9 procent,“ uvedl Lidl. „Chceme podpořit české zákazníky a zároveň tak bojovat s inflací. Jsme si vědomi toho, že inflace je pro české domácnosti velkou zátěží,“ říká jednatel společnosti Zoltán Nepp.
