Šéf hnutí ANO a premiér Andrej Babiš FOTO: Pavel Šmejkal / FORUM 24
FOTO: Pavel Šmejkal / FORUM 24
KOMENTÁŘ / „Ráno premiér na Facebooku znovu zaútočil na Stanjuru, odpoledne totéž zopakoval vůči Noře Fridrichové. V obou případech to nebylo věcné střetnutí, ale afektivní výpad,“ napsal na síti X Jiří Lobkowicz. A pokračoval ještě ostřeji. Babišovo jednání popsal jako kombinaci impulzivity, nízké frustrační tolerance, narcismu a personalizace konfliktu. Kritiku podle něj premiér nevnímá jako argument, ale jako útok na vlastní osobu.
Není to tak dávno, kdy jsme si mohli přečíst poznámky, které Andreji Babišovi připravili jeho marketingoví experti. Doporučovali mu, aby působil usměvavě, nekonfliktně a nad věcí. Jenže zdá se, že v současné situaci se mu tento obraz začíná rozpadat. Během uplynulé neděle byl totiž premiér mimořádně neklidný. Kromě svého tradičního videa stihl vystoupit v debatě na CNN Prima NEWS a při každém z těchto vystoupení toho stačil navykládat tolik, že by se ve změti jeho chaotických výroků člověk mohl utopit.
Ve svém videu reagoval na kritiku vlastního rozpočtu, jehož schodek 389 miliard korun se mu prý nelíbí. Přiznal, že s jeho výší není spokojen ani on, zároveň ale občany vyzval, aby nevěřili „strašení“ opozice a některých ekonomů. Za současný stav podle něj samozřejmě může především minulá vláda. Bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) přitom opakovaně označil za „zločince“, který po sobě měl zanechat díru kolem 95 miliard korun. „Ale my se nevymlouváme,“ dodal Babiš poté, co se několik minut vymlouval.
Na jeho útoku na Stanjuru je přitom pozoruhodný ještě jeden detail. Babiš neváhá označovat bývalého ministra financí za „zločince“, přestože Stanjura nikdy kvůli žádné trestní kauze před soudem nestál. Babiš naopak ano. Odsouzení kvůli podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie se vyhnul jen díky tomu, že ho Poslanecká sněmovna – hlasy koaličních poslanců – nevydala k trestnímu stíhání.
Jeho bývalá spoluobžalovaná Jana Nagyová naopak před soudem stanula a její odsouzení za dotační podvod letos v srpnu pravomocně potvrdil Vrchní soud v Praze. A co řekl Babiš na Primě? „Jana Nagyová nic neudělala, je to prasárna, zničili jí život. A já jsem ji schválně dal do Evropského parlamentu,“ prohlásil Babiš mimo jiné o své bývalé spoluobžalované.
Takže Stanjura, který nebyl odsouzený v trestní kauze, je zločinec, odsouzená Nagyová nic neudělala – a Babiš, který trestu unikl jen díky imunitě, samozřejmě taky ne. A Babiš ještě navrch přizná, že ženě, která se o politiku nikdy předtím nezajímala, zajistil (nebo lépe „dal“) trafiku v Evropském parlamentu jako nějaký feudál.
A všechno to korunovala scéna s novinářkou Norou Fridrichovou, která si na premiéra počíhala před budovou televize Prima. Novinářka, která na tiskových konferencích vlády nikdy nedostane slovo, se tady konečně může premiéra zeptat na jeho tradiční problém se střetem zájmů. Otázka míří na to, jak vláda zajistí, aby z připravovaného zákona o předkupním právu neprofitoval Agrofert před ostatními zemědělci.
Odpovědi se nedočkala, zato přišla série urážek. „Říkejte, co chcete, já vím, že to natáčíte, mně je to úplně jedno,“ reaguje Babiš. Vzápětí přidává: „Já vám říkám, že lžete. Jaké máte IQ?“ Když novinářka pokračuje, uzavírá debatu slovy: „Já vám říkám, že jste nemocná, léčte se.“
Babišova nedělní sklizeň byla opravdu bohatá. Ale nedivme se, že premiérovi ujíždějí nervy. Jeho pobyt ve vládě se totiž začíná měnit v seznam předvolebních slibů, které se mu nedaří splnit. Zvýšení důchodů, zrušení koncesionářských poplatků, levnější hypotéky, vyšší platy učitelům, levnější paliva než za „Fialovy drahoty“ atd. – a to všechno při udržení snesitelných rozpočtových schodků. Jenže zázrak se nekoná. Titíž voliči, kteří Babišovi před volbami jeho slibům uvěřili, teď vidí místo modrého nebe zataženo a k tomu schodek 389 miliard korun. A podle průzkumu veřejného mínění se ani jim takový schodek nelíbí.
A právě tady se Babiš dostává do poněkud bizarní situace. Když jste v opozici, můžete za všechno obviňovat vládu. Když jste ve vládě, nestačí slibovat, ale sliby se měří výsledky. A když se výsledky nedostavují, zbývají útoky na všechny a příběh o všeobecném spiknutí – médií, soudů, bývalé vlády, zločinci Stanjurovi a kdoví koho všeho ještě. Babiš se tak dostává do zvláštní role. Vláda je jeho, rozpočet je jeho, odpovědnost je jeho – jen problémy jsou pořád někoho jiného.
Musí zkrátka neustále vztekle prskat jako jezevec, aby jeho voličům náhodou nedošlo, že je brutálně podvedl.