Velké čínské státní společnosti pozastavily nákupy ruské ropy z ropovodu Východní Sibiř – Tichý oceán, na který připadá hlavní část exportu z Ruské federace do Číny. Této ropě se začali vyhýbat i někteří soukromí zpracovatelé, kteří bývají obvykle tolerantnější k riziku poté, co Evropská unie a Velká Británie zařadily na černou listinu rafinerii Shandong Yulong Petrochemical, jednoho z velkých odběratelů ruské ropy.

Krok čínských státních společností přišel poté, co Spojené státy v říjnu uvalily sankce na ruské energetické giganty Lukoil a Rosněft. To vše dohromady vyvolalo na čínském trhu pro něj netypické znepokojení, píše Bloomberg.

Dále čtěte

Co je teď úkolem demokratů? Vyhrát příští volby a ukončit éru Andreje Babiše. A začít se musí hned

VÝZVA / Petr Fiala, ačkoli nakonec nebude sestavovat vládu a nebude pokračovat jako premiér, měl velice dobrý finiš předvolební kampaně.

Podle odhadů může v listopadu průměrný denní dovoz ruské ropy do Číny klesnout o 500 až 800 tisíc barelů, tedy o dvě třetiny běžného objemu. Odmítnutí čínských rafinerií přijímat ropu ve starých objemech vedlo v regionu k jejímu přebytku, což tlačí na ceny. Rusko tento druh ropy nyní nabízí se slevou čtyř dolarů za barel vůči referenčním značkám, zatímco na konci října činila sleva 50 centů. Dříve se ropa proudící ropovodem Východní Sibiř – Tichý oceán často prodávala dokonce s prémií.

Právě vzniklý strach je tím, co odlišuje poslední kroky Spojených států od předchozích omezení, říká Vandana Hari, zakladatelka singapurské analytické společnosti Vanda Insights. „Americké sankce proti Rosněftu a Lukoilu se mohou v určité míře stát zlomovým okamžikem.“

Mohly by „mít nejdalekosáhlejší důsledky pro světové ropné trhy“ a přinášejí „riziko výrazného poklesu“ těžby ropy v Rusku, uvedla ve čtvrtek Mezinárodní agentura pro energii (IEA) podle ruského nezávislého webu The Moscow Times. Podle jejích údajů zůstává neprodaná ropa na tankerech, které slouží jako plovoucí sklady. Za poslední dva měsíce se celkový objem takové ropy zvýšil o 194 milionů barelů a Rusko k tomuto procesu významně přispělo, „protože kupci zvažují rizika nedodržení sankčních požadavků a možné způsoby jejich obejití“. Celkově činil podíl sankční ropy na tomto objemu asi 32 procent, odhaduje IEA.

Nejrychleji ropu v tankerech hromadí Rusko, jak ukazuje analýza údajů o pohybu lodí, kterou provedl Bloomberg. Její objem od konce srpna do konce října vzrostl o 9 procent – z téměř 356 milionů na 388,4 milionu barelů.

Dále čtěte

Štvou vás reklamy na webu FORUM 24? Tak pojďte číst bez nich!

Milí čtenáři, jak víte, deník FORUM 24 je nezávislý web, který si na sebe musí vydělat, protože jej nesponzoruje žádný…

Spojené státy a Británie v říjnu kvůli válce Ruska proti Ukrajině uvalily sankce na Lukoil a Rosněfť, dvě největší ruské ropné společnosti, což zkomplikovalo fungování i jejich dceřiných společností v zahraničí.

Americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že Washington k sankcím přistoupil, protože ruský prezident Vladimir Putin odmítá ukončit válku proti Ukrajině. O něco později americký prezident Trump řekl, že zrušil plánovaný summit s ruským vládcem v Budapešti, protože se mu uspořádání schůzky nyní nezdálo správné.