Němečtí aktivisté, kteří po desetiletí bojovali za to, aby se Německo postavilo své koloniální minulosti, slaví. V pátek byla berlínská náměstí a ulice v severovýchodní části města přejmenována po osobnostech, které vzdorovaly německé tyranské nadvládě v Africe, píše server The Guardian. Oslav se zúčastnili například velvyslanci Kamerunu a Namibie, stejně jako současný král Eboumbou z Douala a jeho manželka.
Aktivisté bojovali desítky let za pojmenování ulic po obětech německé kolonizace v Africe, místo původních názvů podle kolonizátorů. Německo je totiž dodnes zodpovědné za jedno z nejhanebnějších koloniálních zvěrstev, která kdy byla spáchána. V rámci svých snah o rozšiřování území v letech 1904 až 1908 provedlo genocidu původních afrických obyvatel kmenů Herera a Namaqua. Mělo se jednat až o sto tisíc lidí.
Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější
číst článek »Náměstí v centrální části takzvané Africké čtvrti bylo od roku 1910 známé jako Nachtigalplatz po Gustavu Nachtigalovi, komisaři německého impéria pro západní Afriku. Nachtigal hrál klíčovou roli v německé kolonizaci Toga, Kamerunu a Namibie v 70. letech 19. století. Od pátku nese název Manga Bell Platz. Bylo přejmenováno na památku Rudolfa a Emily Dualových Manga Bell, krále a královny Dualy v Kamerunu. Dvojice bojovala proti německému kolonialismu a Rudolf Duala Manga Bell byl v srpnu 1914 německými úřady popraven společně s dalšími zhruba sto lidmi, po uměle vykonstruovaném procesu.
Nedaleká ulice Lüderitz Strasse, původně pojmenovaná po kolonizátorovi Adolfovi Lüderitzovi, brémském obchodníkovi, kdysi považovaném za zakladatele německé kolonie v jihozápadní Africe, dnešní Namibie, dostala nové jméno Cornelius Fredericks Strasse. Frederiks byl odbojář z kmene Nama. Roku 1906 byl s dalšími téměř 1800 lidmi uvězněn v koncentračním táboře na Shark Island, kde roku 1907 zemřel na podvýživu a podchlazení. Vězni v tomto koncentračním tábore byly mnohdy dekapitováni a jejich lebky byly posílány na do Německa, aby je takzvaní rasoví vědci využili k antropologickému výzkumu.
Na páteční akci vystoupil Jean-Pierre Félix-Eyoum, synovec Rudolfa a Emily Manga Bell. Ve svém proslovu vzdal hold svým příbuzným a dalším odbojářům. „Toto je velký den,“ řekl učitel v důchodu, který nyní žije v Mnichově, davu na náměstí a obyvatelům přihlížejícím ze svých balkonů. „Tímto přejmenováním Berlín uznává svou historickou odpovědnost,“ pokračoval a ocenil historiky, spisovatele, politiky a stovky aktivistů „dekolonialistického“ hnutí. „Doufám, že jména všech kolonialistů, která se stále nacházejí na památkách, ulicích nejen v Německu, ale po celém světě, jednoho dne zmizí,“ dodal s tím, že existuje stále řada míst po celé zemi, která nesou názvy po koloniálních tyranech.
Rozšířené vydání knihy Pavla Šafra Češi mezi pravdou a lží je tady. Navíc s kapitolami o Babišovi i Rusku
číst článek »Seppo Toko, IT inženýr, jehož rodina má kořeny ve stejném kmeni Douala jako Manga Bell, řekl, že je nyní čas na usmíření a dialog mezi oběma stranami. Margo Gorman, spisovatelka z Donegalu v Irsku, a její manžel Hans Georg Rennert doufají, že tato změna bude mít dominový efekt. Podle Rennerta musí následovat další místa. Například Mohren Strasse v centru Berlína. Ulice by měla být přejmenována na Anton Wilhelm Amo po africkém filozofovi z Ghany.
Německá říše začala kolonizovat v 70. letech 19. století, přičemž již na začátku první světové války o většinu získaného území přišla. Německé snahy získat ztracená území zpět pak trvaly až do 40. let 20. století a většinou pro ně skončily neúspěchem.
