KOMENTÁŘ / Odezva, kterou vyvolal apel amerického velvyslance k plnění závazků České republiky ve výdajích na obranu, ukazuje, že vyjádřil nejen převažující názor české bezpečnostní komunity, ale i novinářů a médií, kde se bezpečností zabývají. V probíhajícím izraelsko-americkém útoku na Írán a již pátý rok pokračující bestiální válečné agrese Ruska proti Ukrajině to není překvapení.

Nečekaná bohužel není ani laxní až odmítavá reakce Babišovy vládní koalice. Ministr obrany Zůna sice má zakázáno veřejně mluvit, ale co premiér? Nezavázal se tyto agendy garantovat? Od ministra zahraničí Macinky, dalšího šéfa bezpečnostního resortu, významnou reakci také nelze čekat. Ve svých kolísavých postojích Motoristé nadále více zápasí sami se sebou než s geopolitickou situací Česka. Výmluvy na výši deficitu nelze akceptovat, pokud Motoristé přistoupili na drakonické škrty v kultuře a vědě a zároveň akceptovali průhledné zvýšení zemědělských dotací. A SPD? Ta jasně souzní s Kremlem, klidně by nás i odzbrojila, ale hlavně se drží svých trafik a vedlejších kšeftů, než by hnula prstem pro naši bezpečnost.

Dále čtěte

Co bude s Čechy na perském létajícím koberci? Válka USA proti Íránu mění globální situaci

KOMENTÁŘ / Nemůžeme počítat, že by Donald Trump nebo Benjamin Netanjahu brali jakékoli ohledy na naše evropské problémy, jako třeba…

Stav obranyschopnosti je odpovědnost premiéra

Ale opravdu potřebujeme, aby nám spojenecká supervelmoc, totiž USA, nahlas vytýkala, že neplníme závazky v obranných výdajích a plnit bychom je měli? My se neumíme ve své situaci zorientovat sami, za rámec výmluv na souhlas sekretariátu NATO? Premiér nevidí, co se okolo nás děje, v Evropě, na Ukrajině a nově na Blízkém východě? My se o vlastní bezpečnosti na úrovni vlády, zpravodajských služeb, v poslanecké sněmovně nebavíme, abychom dovodili, co je třeba dělat pro naši obranyschopnost, kolik peněz na obranu dát? A mimochodem postrádám i příslušnou rezoluci senátu, který sice rozpočet a výdaje nemá na starosti, ale odpovědnost za bezpečnost nepochybně nese.

Slyším nezřetelně i výmluvy, že výdaje nechtějí navyšovat ani voliči ANO, protože vidí výdaje státu podle logiky „bližší košile než kabát“. Raději chtějí přidávat na spotřebu než na obranu. Stav obrany a bezpečnosti státu, jak si následně ukážeme, je ovšem primární odpovědnost vlády. To není věc popularity, ale bezpečí. Zde se navíc sluší dodat, že pokud nemají voliči koalice jasné argumenty od svých politických reprezentantů v poslanecké sněmovně a ve vládě, pokud nefunguje politický leadership, nemohou své politické reprezentanty ani slyšet, ani následovat. I to je podstata práce politiků, natož státníků, kteří nepodlézají, ale vedou a prosazují směr vývoje země a budování nezbytného širšího konsenzu občanů.

Dále čtěte

Němcová v OVM: Kašlete na bezpečnost, Válková tahá vraha do sněmovny, Okamura ať odstoupí

KOMENTÁŘ / V neděli vysílala ČT Otázky Václava Moravce, který oznámil, že opouští toto veřejnoprávní médium. Právě v posledních OVM pronesla…

Vláda veřejnost demotivuje v obraně země

Jaký vliv může mít neochota premiéra a vlády investovat do obrany na vůli občanů bránit naši suverenitu v případě nouze? Nepochybně demotivační. Nebo by pan premiér v takovém případě napodobil historická selhání a odletěl do Francie na svůj zámeček? Jakou má A. Babiš vůli držet a bránit suverenitu České republiky?

A pokud jde o postoj SPD a jmenovitě jejího fašistického předsedy usazeného nepochopitelně v čele parlamentu, nutno Andreji Babišovi vysvětlit, že jak si kdo ustele, tak si i lehne. Připusťme si ovšem, že v důsledku voleb s ním v tomto septiku bohužel sdílíme společné lůžko všichni.

Kam směřuje vývoj čili nejvážnější otázka dneška

Pro ty, kdo agendu současných překotných změn v globální geopolitice a bezpečnosti sledují, je čekání na havarijní náraz Česka důsledkem nedostatečné obranyschopnosti, nejen frustrující a o nervy, ale především jde o hazard s naší suverenitou. A je to ryze věc vlády, protože právě státu ukládá odpovědnost zcela nedvojsmyslně Ústava České republiky.

První článek ústavního zákona o bezpečnosti České republiky mluví jasně: „Zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochrana jejích demokratických základů a ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je základní povinností státu.“

Zná premiér Babiš Ústavu ČR? Bere ji vážně? Podle postupu vlády, a nejen v rozpočtu, lze o plnění základního požadavku ústavy vyslovit pochybnosti. Pak se ovšem nemůžeme divit, že to vládě musí důrazně připomínat americký velvyslanec. Ale zůstaneme jen u toho? Nebo by se kvůli tomu měl někdo vypravit k Ústavnímu soudu, případně budou muset odpovědní občané opět po letech naplnit pražskou Letnou? Uvědomuje si vláda vážnost situace státu alespoň v té míře, kterou indikuje zájem veřejnosti, našeho spojence, expertní komunity, zpravodajských služeb a dalších? Nemluvě o významných obranných posunech našich sousedů, Německa a Polska směrem k jaderným zbraním. Jaké větší signály premiér Babiš potřebuje slyšet?

Dále čtěte

Izrael a útok na Írán. Chcete pochopit, co se děje? Pak nesmíte minout naši knihu

Fórum pro média, kulturu a civilizaci pro vás na konci loňského roku připravilo novou publikaci. Jmenuje se Izrael. Židovský stát…

Rezignujeme opět na svou suverenitu?

Pro mě osobně, a předpokládám, že si to pamatuje i Andrej Babiš, to nepříjemně může připomínat časy, kdy na veškerou agendu bezpečnosti Československa rezignovala komunistická vláda. Agendy i výdaje nám diktovala tehdejší „spřátelená mocnost“ skrze takzvanou Varšavskou smlouvu, ale také tyto věci rozhodovala, aniž by se s námi nějak moc bavila. Natož aby komunistická československá vláda o věci komunikovala se svou veřejností a občany. Jen nedávno jsme se například dozvěděli, že takto k nám Kreml, s plným vědomím Gustáva Husáka, tehdejšího prezidenta a generálního tajemníka KSČ, umístil i jaderné hlavice pro střely středního doletu.

Nechci USA přirovnávat v chování ke spojencům ke Kremlu a Varšavské smlouvě. Američané mají tendenci spíše než nařizovat, na spojence kašlat, což je to poslední, co bychom teď potřebovali. To se ale může, při dnešním chování české vlády, ve výsledku stát: nebudeme mít jakékoli garance pomoci v nouzi. Navíc v podmínkách, kdy ani sami nevíme, jak se chovat, nejsme schopni se o sebe postarat, a o své obraně samostatně rozhodovat, budovat ji a případně uplatnit. Indikativní je chování ministra obrany.

Dále čtěte

Co je teď úkolem demokratů? Vyhrát příští volby a ukončit éru Andreje Babiše. A začít se musí hned

VÝZVA / Petr Fiala, ačkoli nakonec nebude sestavovat vládu a nebude pokračovat jako premiér, měl velice dobrý finiš předvolební kampaně.

Má vláda pocit, že to v dnešním Kremlu nevidí, že laxní přístup ke své obraně i ke spojencům, do Moskvy pravidelně nepopisuje ruská ambasáda v Praze?

Pokud v dnešní situaci nevezmeme rozum do hrsti, neuvědomíme si, že Ústava ČR není cár papíru, ale základní dokument naší suverénní existence, může přijít kruté vystřízlivění, jak se nám již párkrát v naší historii stalo. Důsledkem bude, že o naší obraně i budoucnosti rozhodne jinde než ve Strakově akademii nebo ve Sněmovní. Nekoledujme si o to.