Je to jen několik odstavců, ale mohou mít zcela zničující dopad. Umožňují také prolomit soukromí kohokoliv v České republice. Řeč je o paragrafu 7b trestního řádu, který začal nenápadně platit v únoru letošního roku. Na jeho základě mohou policisté i bez souhlasu soudu vypnout jakýkoliv web až na tři měsíce. Mohou také po poskytovateli požadovat různá data z chodu webů a především, mohou požadovat data z e-mailů a aplikací sloužících ke komunikaci, jako je messenger nebo WhatsApp a Viber.

Na děsivý nátroj v rukou policie upozornil například Radomil Bábek. „V demokratických zemích je zavedený systém kontroly moci výkonné (policie) mocí soudní. To u nás pomalu přestává platit,“ napsal Bábek a doplnil stanovisko Podnikatelských odborů: „Je to další krok k šikaně podnikatelů pod záminkou boje s kyberzločinem a terorismem, protože trestní řád nevymezuje okruh trestných činů, pro který je možné tohoto nástroje využívat“.

K paragrafu se rozsáhle vyjádřila i firma Wedos poskytující webhosting: „Je neuvěřitelné, že se něco takového objevilo v našem právním řádě. Tak jednoduše zneužitelný institut, který dává příslušníkům Policie ČR obrovské pravomoci. Takové pravomoci nemají nikde v off-line prostředí. Je to srovnatelné, jako kdyby mohla Policie ČR, najednou provádět domovní prohlídky jen na základě uvážení příslušníka a jen třeba kvůli pomluvě od souseda…. Případně jako kdyby mohla zavírat továrny a firmy až na 90 dní, a to opět jen na základě uvážení jednoho příslušníka,“ stojí na blogu Wedosu.

Poskytovatel webhostingu také upozorňuje, že jako důvod policistům stačí zabránění pokračování v trestné činnosti nebo jejímu opakování. Což může být například:

(Jednotlivé body ponecháváme se zajímavým komentářem z praxe od Wedosu)

  • Pomluva (asi je načase přestat psát o někom to, co se mu nemusí líbit) – Zde nyní aktuálně řešíme například kauzu z jednoho velkého českého města. Kauza je to politická, kdy se dvě znesvářené politické strany “dohadují” přes internetovou diskuzi. Odmítáme rozhodovat jejich spor a vypínat konkrétní web jen z důvodu, že se to nelíbí nějakému náměstkovi primátora. Ale “naléhavých” žádostí v té věci jsme obdrželi již několik a od různých advokátů a právníků.
  • Podvod (co když připadá váš e-shop konkurenci podvodný, protože máte hodně nízké ceny). –  Setkali jsme se s tím, že například u malého e-shopu byl majitel hospitalizován v nemocnici a hned byl celý e-shop označen za podvodný.
  • Nelegální šíření obsahu (možná odkaz není zločin, ale důvod k vypnutí webu už ano?).
  • Obecného ohrožení (třeba článek, který by tak mohl působit).
  • Útoku proti lidskosti (příprava ve stádiu napsání komentáře).
  • Diskriminace (v dnešní době ji každý vidí všude)

Sečteno, podtrženo. Policisté mají v rukou nástroj, díky kterému mohou nahlížet do komunikace kohokoliv. Mohou zlikvidovat internetový obchod. Mohou zlikvidovat média žijící z internetové reklamy. Vše bez souhlasu soudu. Stačí pár správně namotivovaných policistů.

Pro úplnost uvádíme plné znění paragrafu 7b

(1) Je-li zapotřebí zabránit ztrátě, zničení nebo pozměnění dat důležitých pro trestní řízení, která jsou uložena v počítačovém systému nebo na nosiči informací, lze nařídit osobě, která uvedená data drží nebo je má pod svojí kontrolou, aby taková data uchovala v nezměněné podobě po dobu stanovenou v příkazu a učinila potřebná opatření, aby nedošlo ke zpřístupnění informace o tom, že bylo nařízeno uchování dat.

(2) Je-li to zapotřebí k zabránění pokračování v trestné činnosti nebo jejímu opakování, lze nařídit osobě, která drží nebo má pod svojí kontrolou data, která jsou uložena v počítačovém systému nebo na nosiči informací, aby znemožnila přístup jiných osob k takovým datům.

(3) Příkaz podle odstavce 1 nebo 2 je oprávněn vydat předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán. Policejní orgán potřebuje k vydání takového příkazu předchozí souhlas státního zástupce; bez předchozího souhlasu může být příkaz policejním orgánem vydán jen tehdy, jestliže nelze předchozího souhlasu dosáhnout a věc nesnese odkladu.

(4) V příkazu podle odstavce 1 nebo 2 musí být označena data, na která se příkaz vztahuje, důvod, pro který mají být data uchována nebo k nim má být znemožněn přístup, a doba, po kterou mají být tato data uchována nebo k nim má být znemožněn přístup, která nesmí být delší než 90 dnů. Příkaz musí obsahovat poučení o následcích neuposlechnutí příkazu.

(5) Orgán, který vydal příkaz podle odstavce 1 nebo 2, jej neprodleně doručí osobě, vůči které směřuje.

Revue Forum Banner
Štěpán Malát
Štěpán Malát
Další články autora