Znojemská radnice potírá problémy s romskými výrostky, zakázala kopat v parku do mičudy

Ilustrační foto (AdobeStock)

Ilustrační foto | FOTO: AdobeStock

Znojmo se v posledních letech potýká s nepořádkem a lumpárnami výrostků z romské komunity. Ve snaze to vyřešit nejspíše „selským rozumem absolventa Vysoké školy života“ přijalo vyhlášku, kterou úspěšně vytvořilo podhoubí pro dlouhotrvající a neřešitelný konflikt s občany. Nejen s Romy, asi se všemi. Dalo by mi hodně práce vymyslet, jak by šlo ten reálně existující problém zkoušet řešit hloupěji, primitivněji, a především neúčinněji.

Spisovatel Ivan Vyskočil, jeden z nejdůležitějších autorů pro mou adolescenci, napsal povídku o firemním blbci. Byl placen za to, aby vždy na poradě přednesl co nejblbější návrh – aby předsedající věděli, že mají realitu zařídit přesně opačně, než ten blbec říká. Pamatuji si, jak si po práci v té povídce onen firemní blbec stěžuje kamarádovi na namáhavost své práce. Vymyslet vše tak blbě, aby pravý opak fungoval, skutečně asi je velmi těžké.

Znojmo zakázalo míčové hry v největších městských parcích. Jsem neadolescentní nesportovec a neRom. Nikdy, ani v dětství, jsem nehrával fotbálek. Ale nebýt chromý, jedu si do některého ze znojemských parků začutat do meruny i v mých 57 letech. Kdyby mi bylo sedmnáct, tak tam jezdím každý víkend. Protože tak nezřízeně pitomé vyhlášce je třeba vzdorovat. Skupina Katapult nebyla mou oblíbenou, ale název jedné jejich písničky (a desky) si pamatuji, zněl „Co děti, mají si kde hrát?“. Dokonce ani za normalizačního socialismu Katapulty nenapadl verš „Co děti? Smějí si v parku hrát?“ Ve Znojmě se stalo skutečností, že nikoliv.

Černobílých historek je málo

Z místního tisku (Brněnská drbna) vybírám: „Znojmo se potýká zejména s problémovými skupinkami teenagerů a Romů, s nimiž má dlouhodobé potíže. Město přistupuje k pravidelným kontrolám státní a městské policie v Dolním, Středním a Horním parku. Lidé si stěžují, že se v prostorách necítí bezpečně. Podněty se podle znojemského starosty Jakuba Malačky (nez.) týkají například skupinek hlučných teenagerů i Romů, kteří o sobě ve městě zase dávají po čase vědět.  „V posledních měsících se situace s romskou komunitou uklidnila. Nyní ale znovu vznikají problémy, což souvisí s letním počasím, kdy jsou lidé častěji venku,“ řekl starosta. Město hledá asistenta prevence kriminality a instalovalo do Středního a Dolního parku kamerový systém. V minulém roce se do města přestěhovalo několik romských rodin ze Slovenska, severu Čech a Brna. Podle místních stáli za mnohými přestupky. Šlo o znečišťování veřejného prostranství nebo fyzické napadení osob. „Naposledy v neděli jsme řešili případ, kdy členové jedné rodiny vzali železné trubky a chtěli si vyřizovat účty s jinou rodinou, která údajně zbila jejich syna,“ dodal starosta.“ To vyšlo 11. srpna 2022.

()

V pondělí 22. 8. pak píše ta samá Brněnská drbna: „Znojmo bojuje proti výrostkům z nepřizpůsobivých rodin. V parku jim zakáže hry s míčem.“ Když jsem titulek (díky čtenáři) uviděl, myslel jsem, že si dělají brněnští novináři legraci, že jde o fejeton. Mýlil jsem se, šlo o zpravodajství.

Jak vytvořit problém

Drbna dí: „Město nyní vyhláškou zakazuje lidem míčové hry v Horním, Středním a Dolním parku. Radnice eviduje události, kdy výrostci kopáčákem trefovali matku s kočárkem nebo způsobili pád cyklisty, který se kvůli povalující se mičudě vyboural. Mezi další prohřešky patří poničené stromy, keře a další vybavení. „Jedná se především o starší děti, které neberou ohledy na kolemjdoucí, cyklisty, maminky s dětmi ani na zeleň. V parcích se ve zvýšené míře pohybují desítky dětí nepřizpůsobivých občanů, kteří na ně nedohlíží. Každé dítě občas něco vyvede, to je normální, ale každý slušný rodič jej za to napomene, aby to už nedělalo. K tomu ale u těchto lidí nedochází. Svým chováním ohrožují mladší děti, dopravu a vše je také spojené s dalšími patologickými jevy, jako jsou krádeže a tak dále,“ popsal starosta Znojma.”

Toto řešení je tak paťaté, že podobný nesmysl snad za třicet let práce v médiích nepamatuji. Právo hrát si v parku s míčem by mělo být pro děti stejně přirozené jako dýchat tam. Parky přesně k tomu, co znojemská radnice zakazuje, mají sloužit. To, že kluci kopou do meruny, je lepší, než když budou na počítači hrát hru s fotbalovou tematikou. A přístup „zakážeme a basta“ v oblasti nesmyslných a běžnému světu odporujících příkazů prostě nefunguje.

Setkání krutého cara Dadona s šamachanskou carevnou – ilustrace Ivana Bilibina (1906) (wikimedia commons / volné dílo)

Pokud se s (jakoukoliv) legislativní normou kromě daní neidentifikuje, nesouhlasí s ní významná většina občanů, nebude norma dodržována. Je-li to norma týkající se puberťáků, bude těmi puberťáky ze sportu porušována systematicky a cílevědomě. A když za to ty puberťáky začnou policisté honit, tak jim do měsíce budou v parcích hrát fotbálek lidskoprávní aktivisté z celé Evropy. Zakazovat kvůli několika de facto malým skupinkám v řádu jednotlivců či malých desítek všem občanům plně legitimní činnost je tak očividně špatně, že je pro to v češtině dokonce rezervován vulgarismus „bu**race“. A právě tou znojemská vyhláška je.

Řešení známe padesát let

Už v sedmdesátých letech minulého století se v západní Evropě začalo zkoumat, jak se mají města postavit k tlupám zdivočelých výrostků z rodin, které je dobrému chování nenaučí. A přišli na to. Zdánlivá drahota řešení je plně kompenzována úsporami, které dobře fungující postup zajistí systému třeba na padesát let. Nejde o nadsázku, řadu z těch romských kluků, co jim znojemská radnice zakazuje čutanou, nemusí být půl života v kriminálu a půl na sociálních dávkách.

Pokud se jim, nejsnadněji právě při tom čutání, protože jsou tam spontánně shromáždění, zajistí sociální asistence, můžou z nich být úplně normální bezproblémoví občané. A ty chvíle, kdy jsou v partě, jsou jedněmi z mála situací, kdy se k nim vůbec může nějak sociální rehabilitace dostat. Doma totiž nepochytí, že lze žít i jinak než mezi kriminálem a ubytovnou na podpoře.

Je vcelku jedno, jestli se ten člověk nazývá „sociální asistent“, nebo je to policista v civilu a páskou policie (městské či státní). Je to prostě člověk, který má tepláky, kecky a čutá s těmi kluky. Je přitom – aby bylo jasné, že se mu nemůžou pošklebovat – viditelně označen. Osobně považuji za nejlepší, aby sociální rehabilitace byla prací asistenta patřícího pod Policii České republiky, policejního preventisty – protože policista na rozdíl od řady jiných představitelných subjektů má v této komunitě potřebné kompetence někomu nasadit klepeta a odvést ho na policii. Ale musí být v civilu, jen označený, musí ty kluky znát, alespoň trochu se orientovat ve vzájemných vazbách jejich rodičů, a musí jim při tom fotbálku pomalu, ale v případě potřeby velmi razantně vysvětlovat, jak ten fotbálek hrát a nikoho tím neobtěžovat a neohrožovat. Ne hlídat je – být s nimi. Právě to hřiště je jedno z mála míst, kde se k nim můžeme při pokusech o jejich úspěšnou socializaci dostat.

Nezakazovat, usměrňovat

Znojemská vyhláška je nesmysl, který stav nevyřeší, ale zhorší. Ty již zavedené dvoučlenné policejní hlídky budou po celou šichtu honit čutálisty, v padesátimetrové vzdálenosti od nich je bude obklopovat pět čutajících partiček, a pak se mezi kluky stane sportem, jak dlouho za nimi ta policejní hlídka poběží. Tím se dva policisté ve službě ve Znojmě natrvalo vyřadí z běžného provozu, řešení čutálistů v úplnosti zabere celý jejich pracovní výkon. Takže jestli někde někomu vykradou byt, bude na vyšetřování o dva policisty méně. Zato touto skutečností, a také samotným nesmyslným zákazem, bude rychle přibývat naštvaných občanů, a do podzimu ve znojemských parcích uspořádají všechny “nevládky” zabývající se lidskými právy mistrovství republiky v kopané.

Na účinnou sociální intervenci pro ty kluky, co dnes dělají v parcích paseku, už samozřejmě čas nezbude. Pan starosta prý shání „asistenta prevence kriminality“. Vzhledem k výši platů v této sféře jej bude hledat dlouho – a celou tu dobu bude stát platit gáži dvěma policistům za to, že vymáhají nesmyslnou vyhlášku. Pokud pan starosta vytvoří pro tuto funkci kompetentnímu člověku (tedy psychologovi, pedagogovi, sociologovi) místo u městské policie nebo na radnici a dá mu padesát tisíc měsíčně, najde ho snadno. A místo zvýšeného dozoru dvoučlenné hlídky policistů bude stačit, když ten „městský pedagog“ bude mít v kapse mobil, aby ty policisty zavolal, kdyby bylo potřeba. Díky jeho přítomnosti na těch hřištích to moc často nebude.

Ani v nejdivočejší fantazii si nedokážu představit, že by tak slaboduchý zákaz bylo v realitě možné vynutit.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Související články