Ruský voják. Ilustrační foto. FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
S minimálním výcvikem šli z ruského vězení rovnou do první linie války, kde kolem nich umíraly desítky lidí a kde jim zabití hrozilo i od vlastních velitelů. Dva Rusové, kteří se loni zapojili do bojů na Ukrajině, takto popsali své zkušenosti americké televizi CNN, zatímco pobývají v ukrajinském zajetí. Říkají, že na bojišti se snažili jakkoli přežít a stali se otupělými vůči utrpení a úmrtím svých kolegů, stejně jako vůči zabíjení Ukrajinců.
„Člověk by si myslel, že bude něco cítit (když někoho zabije), ale ne, prostě jdete dál,“ řekl jeden ze zajatců. Oba muži popsali, že během několika týdnů ve válečné zóně u nich převládl jediný instinkt: „Prostě přežít… za jakoukoli cenu.“
Dvojice se do řad ruské invazní síly dostala na konci léta skrze žoldnéřskou Wagnerovu skupinu, jejíž šéf Jevgenij Prigožin tehdy pro Moskvu rekrutoval bojovníky v ruských věznicích. Oba muži, jejichž totožnost CNN v zájmu jejich bezpečí nezveřejnila, jsou ženatí a mají děti, jeden z nich si odpykával dvacetiletý trest za zabití. Ukrajinci je zajali ke konci loňského roku.
Oba Rusové ve více než hodinovém rozhovoru popsali, že se účastnili útoků připomínajících boje z první světové války. „Bylo nás 90. Šedesát zemřelo v tom prvotním výpadu,“ líčil jeden zajatec první ofenzivu, do níž byl na východě Ukrajiny zapojen. „Když jedna skupina není úspěšná, hned je vyslána další. Když je druhá neúspěšná, pošlou další skupinu,“ pokračoval.
Druhý z mužů hovořil o útoku skrze les nedaleko města Lysyčansk v Luhanské oblasti, který nakonec trval pět dní. „První kroky do lesa byly složité kvůli všem těm rozmístěným minám. Z deseti chlapů bylo sedm okamžitě zabito… Jste tam pět dní, lidé umírali hned vedle mě, modlili se k bohu, prosili o vodu,“ líčil.
Pomáhat zraněným podle něj v těchto situacích nebylo vzhledem k ukrajinskému ostřelování možné. „Když jste zraněný, odvalíte se nejdřív pryč vlastními silami, jakkoli to dokážete, někam na neutrální půdu, kde se nestřílí. A když kolem nikdo není, dáte sami sobě první pomoc,“ dodal. Dvojice uvedla, že ztráty se hromadily po desítkách a že na frontě „moc nepřemýšlíte, kdo je mrtvý a kdo je zraněný“.
Alternativa k výpadům skrze miny a ruskou palbu byla podle nich stejně smrtící, neboť za neuposlechnutí rozkazu zaútočit hrozí okamžité zastřelení. „Jeden muž zůstal na své pozici, měl velký strach, byl to jeho první útok. Dostali jsme rozkaz běžet dopředu, ale on se schoval po stromem a odmítal. Bylo to nahlášené velení a bylo hotovo. Odvedli ho 50 metrů od základny. Kopal si svůj hrob a pak ho zastřelili,“ vypověděl jeden z Rusů.
Podobná svědectví nedávno sesbíral i deník The New York Times (NYT), který mluvil s několika účastníky ruské vojenské kampaně včetně dalšího muže rekrutovaného ve vězení Wagnerovou skupinou. Jevgenij Nužin hned druhý den na frontě přeběhl na ukrajinskou stranu a nechal se zajmout, ovšem později se po výměně zajatců dostal zpět do rukou Wagnerovců. Reportér NYT jej pak viděl ve videu, kde mu neznámý muž rozbil lebku velkým kladivem.
Podle amerického listu na Prigožinovu nabídku odpuštění zbytku trestu výměnou za účast ve válce přistoupily stovky ruských vězňů. Pracovníci západních tajných služeb a skupiny hájící práva vězňů hovoří o 40.000 až 50.000 takto mobilizovaných, píše CNN.
Dva Rusové, kteří mluvili se štábem televize, uvedli, že po odchodu z vězení dostali krátký a základní výcvik. Bylo jim z něj však jasné, že jsou připravováni na mise, s jakými nebyli předtím srozuměni. Prigožin údajně hovořil o podpoře „druhé linie“ obrany a boji nikoli s Ukrajinci, nýbrž se žoldnéři z členských zemí NATO. „Takže začalo být jasné, že prostě spřádají lži, aby nás dostali do boje s Ukrajinci,“ uvedl jeden z bývalých vězňů.
Prigožin tento týden v rozhovoru potvrdil, že nábor Wagnerovy skupiny ve věznicích skončil, upozornil v sobotu americký Institut pro studium války (ISW). Jako důvod uvedl konec platnosti dohody mezi polovojenskou organizací a nespecifikovaným úřadem. Ruská vláda se k věci oficiálně nevyjádřila.
